Francis Xavier Seelos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blahoslavený
Francis Xavier Seelos
kněz
Narození11. ledna 1819
Füssen, Německo
Úmrtí4. října 1867 (ve věku 48 let)
New Orleans, USA
Příčina úmrtížlutá zimnice
Svátek4. října
Místo pohřbeníkrypta kostela Nanebevzetí Panny Marie, New Orleans
Státní občanstvíBavorské království
ŘádKongregace Nejsvětějšího Vykupitele
Vyznáníkatolická církev
Blahořečen9. dubna 2000, Vatikán
Jan Pavel II.
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributykněžská roucha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavený Francis Xavier Seelos (11. ledna 1819, Füssen4. října 1867, New Orleans) byl německý římskokatolický kněz, řeholník, redemptorista a misionář. Katolická církev ho uctívá jako blahoslaveného.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 11. ledna 1819 jako jeden z dvanácti dětí Manga a Frances Schwarzenbach Seelos. Pokřtěn byl v den narození v kostele sv. Manga. Roku 1831 dokončil své základní vzdělání a v tomto období se rozhodl stát knězem. Středoškolské vzdělání získal na Institutu sv. Štěpána v Augsburgu. Roku 1839 byl přijat na Mnichovskou univerzitu, kde studoval filosofii. Poté pokračoval ve studiu teologie a 19. září 1842 vstoupil do kněžského semináře. Během této doby se seznámil s misionáři Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele a seznámil se jak s charismatem institutu, založeným na evangelizaci nejopuštěnějších, tak s jeho apoštolskými pracemi, zejména mezi imigranty v USA.

Rozhodl se vstoupit do této kongregace a požádat o povolení k misionářským pracím v USA. Dne 22. listopadu 1842 vstoupil do kongregace a 17. března odplul z přístavu Le Havre ve Francii. Do New Yorku dorazil 20. dubna 1843. Kněžské svěcení přijal 22. prosince 1844 v kostele sv. Jakuba v Baltimoru. Za několik měsíců byl poslán do farnosti sv. Filomény v Pittsburghu, kde strávil devět let svého života. Prvních šest let byl kaplanem sv. Jana Nepomuka Neumanna, který byl představeným komunity redemptoristů a další tři roky byl otec Francis představeným. Jeho vrozená laskavost a porozumění ho proslavila jako skvělého zpovědníka a duchovního otce natolik, že k němu lidé přicházeli i z okolních měst.

Roku 1854 byl poslán do Baltimoru, poté do Cumberlandu (1857) a Annapolisu (1862). V Cumberlandu a Annapolisu také působil ve formaci budoucích redemptoristů jako prefekt studentů.

Roku 1860 jej pittsburský biskup Michael O'Connor doporučil po jeho odchodu z funkce na jeho místo. Otec Francis napsal dopis papeži Piu IX. kde vysvětluje svou nedokonalost k přijetí této funkce a žádá ho o zproštění tohoto úkolu, a proto papež rozhodl o jmenování jiného kněze za biskupa Pittsburghu. Během Americké občanské války byli roku 1863 všichni muži povinni nasttoupit do vojenských řad. Otec Francis se jako představený redemptoristů setkal s prezidentem Abrahamem Lincolnem a vyřídil pro své seminaristy milost. Za svou přílišnou shovívavost ztratil později svou funkci prefekta studentů.

V letech 1863 až 1866 žil jako putovní kazatel v Connecticutu, Illinois, Michiganu, Missouri, New Jersey, New York, Ohiu, Pensylvánii, na Rhode Islandu a ve Wisconsinu. Roku 1866 začal pracovat také s oběťmi žluté zimnice. Touto nemocí sám onemocněl a na její následky 4. října 1867 v New Orleans zemřel. Pohřben byl v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Proces blahořečení[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. září 1900 byl v diecézi Pittsburgh zahájen jeho proces blahořečení. Dále byl jeho proces zkoumán v arcidiecézi Baltimore (1901-1902), arcidiecézi New Orleans (1902) a diecézi Augsburg. Proces na diecézní úrovni byl uzavřen 18. července 1994. Dne 27. ledna 2000 uznal papež sv. Jan Pavel II. jeho hrdinské ctnosti a zázrak uzdravení na jeho přímluvu. Blahořečen byl 9. dubna 2000.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]