Fidelio
| Fidelio | |
|---|---|
 divadelní oznámení k premiéře 23. května 1814 | |
| Základní informace | |
| Žánr | opera (singspiel) |
| Skladatel | Ludwig van Beethoven |
| Libretista | Josef Sonnleithner (2. verze: Stephan von Breuning, 3. verze: Georg Friedrich Treitschke) |
| Počet dějství | 2 (1. verze: 3) |
| Originální jazyk | němčina |
| Literární předloha | Jean-Nicolas Bouilly: Léonore, ou l'amour conjugal |
| Datum vzniku | 1804–1814 |
| Premiéra | (1. verze) 20. listopadu 1805, Vídeň, Theater an der Wien (2. verze) 29. března 1806, Vídeň, Theater an der Wien (3. verze) 23. května 1814, Vídeň, Kärtnertortheater |
| Česká premiéra | 24. listopadu 1814, Praha, Stavovské divadlo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fidelio je jediná opera (opéra à sauvetage) skladatele Ludwiga van Beethovena. Operu o dvou dějstvích složil na libreto Josepha Sonnleithnera a Georga Fridricha Treitschka. Ludwig van Beethoven pracoval na svém díle od roku 1803 zároveň se skicami ke 4. symfonii, ke 4. klavírnímu koncertu a k Trojkoncertu. Kladl na toto dílo obrovský důraz, což je patrné z toho, že ho třikrát přepracoval, na žádném jiném díle nepracoval Ludwig van Beethoven tak dlouho – dvanáct let, dokonce pro každé přepracování vytvořil novou předehru. Předehra číslo tři se hraje před posledním obrazem. Premiéra 1. verze byla 20. listopadu 1805, 2. verze 29. března 1806 a konečné verze 23. května 1814 ve Vídni. Původní název opery byl Leonora (podle předlohy Jeana-Nicolase Bouillyho "Leonora čili Manželská láska"). První dvě zpracování opery odborná kritika nepřijala příliš pozitivně, až třetí přepracování bylo při premiéře, kterou si skladatel dirigoval sám, přijato bouřlivým potleskem.
Premiéra v českých zemích (německy): 1814, Praha, Stavovské divadlo, česky: 21. ledna 1870, Praha, Prozatimní divadlo – dirigoval Bedřich Smetana
Osoby
- don Fernando – ministr (baryton)
- don Pizzaro – guvernér vězení (baryton)
- Florestan – vězeň (tenor)
- Leonora vystupující jako Fidelio – Florestanova manželka (soprán)
- Rocco – žalářník (bas)
- Marcelina – žalářníkova dcera (soprán)
- Jaquino – vrátný (tenor)
- první vězeň (tenor)
- druhý vězeň (baryton nebo bas)
- sbor – důstojníci, vojáci, vězni státního vězení a lid
Stručný obsah
I. dějství
Žalářníkova dcera Marcelina se zamiluje do mladého Fidelia. Rocco – žalářník – chce Marcelinu dát Fideliovi za manželku. Ovšem Fidelia to nikterak netěší i když Marcelina má po svatbě obdržet velké věno. Fidelio si jen vyprošuje, aby směl místo Rocca nosit jídlo vězňům. Don Pizzaro – guvernér věznice – obdržel varování, že má přijet na kontrolu ministr. Guvernér totiž již dva roky neoprávněně vězní svého nepřítele Florestana, o němž se ministr domnívá, že již nežije. Don Pizzaro se rozhodne Florestana zavraždit a k naplánované vraždě bezúspěšně přemlouvá žalářníka Rocca. Nakonec se rozhodne vraždu spáchat sám. Rocco je přinucen alespoň vykopat hrob ve Florestanově cele. Ovšem rozhovor Pizzara s Roccem tajně slyšel Fidelio. Starý a unavený Rocco si vyžádá souhlas dona Pizzara, aby mu směl Fidelio pomoci vykopat hrob ve Florestanově cele.
II.dějství
V cele usíná Florestan vysílením a vstupuje Rocco a Fidelio, začínají kopat hrob. Fidelio poznává Florestana po hlase a přiznává, že to je ten vězeň, kvůli kterému nastoupil do věznice a kterého celou dobu hledá. Fidelio vyprosí chléb a víno pro vězně. Vděčný Florestan posílá pozdrav své ženě Leonoře. Po vykopání hrobu do cely vstupuje don Pizzaro a odhaluje svou totožnost před Florestanem, ovšem Florestan neustupuje ani nyní, coby unavený a vyhublý vězeň a dává najevo své pohrdání. To guvernéra irituje do té míry, že vytahuje svůj nůž a napřahuje ho proti Florestanovi. Nyní zasahuje Fidelio ze svého úkrytu a pistolí míří na guvernéra, přiznává, že je Florestanova manželka Leonora. V tom se ozývají trubky a přijíždí ministr. Leonora a Florestan zůstávají v kobce osamoceni, šťastní. Don Fernando osvobozuje Florestana a dává svolení Leonoře, aby mu sundala pouta a přikazuje uvěznit dona Pizzara. Šablona:Endspoiler
Literatura
- HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 133–135.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fidelio na Wikimedia Commons - Fidelio v databázi Archivu Národního divadla
