Ferdinand Bonaventura Kinský
Ferdinand Bonaventura Kinský | |
---|---|
Narození | 22. října 1834 Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 2. ledna 1904 (ve věku 69 let) nebo 1904 (ve věku 69–70 let) Heřmanův Městec Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | pád z koně |
Místo pohřbení | Hrobka Kinských v Budenicích |
Povolání | jezdec a politik |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (1873) |
Choť | Marie Josefa z Liechtensteinu |
Děti | Rudolf Ferdinand Kinský Vilemína Kinská z Vchynic a Tetova Karel Kinský Františka Kinská z Vchynic a Tetova Ferdinand Vincenc Kinský |
Rodiče | Rudolf Kinský a Vilemína Alžběta z Colloredo-Mannsfeldu[1] |
Rod | Kinští |
Příbuzní | Marie Anna Kinská z Vchynic a Tetova a Gabriela Kinská z Vchynic a Tetova (vnoučata) |
Funkce | člen Panské sněmovny (od 1861) poslanec Českého zemského sněmu (1866–1870) tajný rada poslanec |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand Bonaventura kníže Kinský z Vchynic a Tetova (22. října 1834 Vídeň – 2. ledna 1904 Heřmanův Městec) byl český šlechtic, 7. kníže a významná osobnost českého dostihového sportu.
Životopis
Jediný syn knížete Rudolfa Kinského se narodil ve Vídni 22. října 1834 a ve věku jednoho roku – po smrti svého otce – zdědil knížecí titul.
Oženil se rovněž ve Vídni dne 5. dubna 1856 s princeznou Marií Josefou z Lichtenštejna (19. září 1835 – 11. června 1905), nejmladší dcerou knížete Karla z Lichtenštejna a hraběnky Marie z Vrbna a Bruntálu. Měl s ní sedm dětí, z nichž druhý v pořadí byl syn Karel Rudolf Ferdinand Ondřej, příští 8. kníže Kinský (29. listopadu 1858 – 11. prosince 1919), který se roku 1895 oženil s kněžnou Alžvětou Wolff-Metternichovou.
Vlastnil velkostatky Choceň a Heřmanův Městec. Jeho úředním sídlem byl v letech 1855–1904 choceňský zámek. Jako milovník parforsních honů a sportovního jezdectví se spřátelil s rakouskou císařovnou Alžbětou. Stál u zrodu Velké pardubické steeplechase, která se běžela poprvé roku 1874.
Zemřel na zámku v Heřmanově Městci 2. ledna 1904 po jezdecké nehodě, podobně jako kdysi jeho děd.
Odkazy
Externí odkazy
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.