Ferdinand Bonaventura Kinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ferdinand Bonaventura Kinský
Narození22. října 1834
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. ledna 1904 (ve věku 69 let) nebo 1904 (ve věku 69–70 let)
Heřmanův Městec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtípád z koně
Místo pohřbeníHrobka Kinských v Budenicích
Povoláníjezdec a politik
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1873)
ChoťMarie Josefa z Liechtensteinu
DětiRudolf Ferdinand Kinský
Vilemína Kinská z Vchynic a Tetova
Karel Kinský
Františka Kinská z Vchynic a Tetova
Ferdinand Vincenc Kinský
RodičeRudolf Kinský a Vilemína Alžběta z Colloredo-Mannsfeldu[1]
RodKinští
PříbuzníMarie Anna Kinská z Vchynic a Tetova a Gabriela Kinská z Vchynic a Tetova (vnoučata)
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1861)
poslanec Českého zemského sněmu (1866–1870)
tajný rada
poslanec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Bonaventura kníže Kinský z Vchynic a Tetova (22. října 1834 Vídeň2. ledna 1904 Heřmanův Městec) byl český šlechtic, 7. kníže a významná osobnost českého dostihového sportu.

Životopis

Jediný syn knížete Rudolfa Kinského se narodil ve Vídni 22. října 1834 a ve věku jednoho roku – po smrti svého otce – zdědil knížecí titul.

Oženil se rovněž ve Vídni dne 5. dubna 1856 s princeznou Marií Josefou z Lichtenštejna (19. září 1835 – 11. června 1905), nejmladší dcerou knížete Karla z Lichtenštejna a hraběnky Marie z Vrbna a Bruntálu. Měl s ní sedm dětí, z nichž druhý v pořadí byl syn Karel Rudolf Ferdinand Ondřej, příští 8. kníže Kinský (29. listopadu 1858 – 11. prosince 1919), který se roku 1895 oženil s kněžnou Alžvětou Wolff-Metternichovou.

Vlastnil velkostatky Choceň a Heřmanův Městec. Jeho úředním sídlem byl v letech 18551904 choceňský zámek. Jako milovník parforsních honů a sportovního jezdectví se spřátelil s rakouskou císařovnou Alžbětou. Stál u zrodu Velké pardubické steeplechase, která se běžela poprvé roku 1874.

Zemřel na zámku v Heřmanově Městci 2. ledna 1904 po jezdecké nehodě, podobně jako kdysi jeho děd.

Odkazy

Externí odkazy

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.