Felice Bennati

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Felice Bennati
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1907
Poslanec Istrijského zemského sněmu
Ve funkci:
1895 – ???
Člen italského senátu
Ve funkci:
1920 – 1924
Stranická příslušnost
ČlenstvíItalský liberál

Narození6. května 1856
Piran
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. března 1924
Koper
Italské královstvíItalské království Italské království
Alma materVídeňská univerzita
Univerzitě Štýrský Hradec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felice Bennati (6. května 1856 Piran[1]3. března 1924 Koper[1]) byl rakouský právník a politik italské národnosti z Istrie, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období člen italského senátu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Bydlel v Koperu. Profesí byl advokátem. Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a Univerzitě Štýrský Hradec, kde byl předsedou spolku italských studentů. V roce 1878 byl souzen za velezradu kvůli iredentistickým aktivitám, ale byl zproštěn viny. Byl veřejně a politicky činný. V domovském Koperu zasedal v obecní radě. Od roku 1890 byl aktivní v místní pobočce italského spolku Società Dante Alighieri. Byl prezidentem organizace Lega nazionale.[1]

Byl též poslancem Istrijského zemského sněmu.[1] Zvolen do něj byl roku 1895.[2]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1901 za kurii všeobecnou v Istrii.[3]

Ve volbách do Říšské rady roku 1901 se uvádí jako italský liberální kandidát.[4] Je zachycen na fotografii, publikované v květnu 1906 (ovšem pořízené cca v roce 1904), mezi 18 členy poslaneckého klubu Italské sjednocení (Italienische Vereinigung) na Říšské radě.[5]

Za první světové války odešel do Itálie a byl rakouskými vojenskými soudy v nepřítomnosti odsouzen. V Římě se angažoval ve spolcích istrijských exulantů. Podporoval přičlenění Istrie k Italskému království. V roce 1920 byl za zásluhy o vlast nominován za člena italského senátu.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e BENNATI Felice [online]. senato.it [cit. 2016-01-06]. Dostupné online. (italsky) 
  2. Deutsches Volksblatt, 26. 5. 1895, s. 2.
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. Das Vaterland, 4. 1. 1901, s. 2.
  5. Österreichische Illustrierte Zeitung 13. 5. 1906, s. 21.