Diskuse:Libye

kdy slaví ramadán lidé z Libye??

Viz Islám, nebo také [1] --Aktron 10:46, 12. 8. 2006 (UTC)

Polozamčení

Zamkl jsem na 14 dní pro stálé vkládání konspiračních teorií.--Ioannes Pragensis 21. 7. 2011, 20:06 (UTC)

Poměry v Libyi

Zdravím. S probíhajícím konfliktem v Libyi mě (a nejenom mě) napadlo zjistit si ze zvědavosti o této zemi, kultuře a poměrech, které v ní panují, něco více, než dostáváme z útržkovitých zpráv z médií. Narazil jsem na pár bezpochyby velmi zajímavých tvrzení, která by třeba stálo za to včlenit do článku, ale též která mi některé zdroje potvrzují a jiné vyvracejí. Nemohu se dobrat tomu, co z toho je pravda, a tak bych chtěl poprosit ostatní o jejich názory a komentáře. Tvrzení jsou tato:

1. Dům (nebo obecně právo na přístřeší) je v Libyi považováno za jedno z lidských práv.
2. Gramotnost se v zemi od roku 1969 zvedla z 20 na 83 %. Čtvrtina obyvatel má vysokoškolské vzdělání.
3. Zahraniční („vnější“) státní dluh je některých zdrojů na nule, podle jiných do 3 % HDP. Země hospodaří s přebytkem o výši 9,6 % jejího HDP.
4. Zisky z těžby ropy jdou přímo do libyjská centrální banky, která je 100% vlastněna státem. (Pravým opakem toho je tvrzení, že zisky šly na konta Kaddáfího, jeho rodiny a jeho marnotratného života.)
5. Zdravotní péče je pro Libyjce bezplatná, stejně tak vzdělání a dokonce i elektřina. (Některé zdroje uvádějí, že úroveň vzdělání a zdravotní péče v Libyi je obstojná až vysoká, jiné naopak, že je otřesná.)
6. Banky v Libyi ze zákona musejí poskytovat nulový úrok na úvěry.
7. Žádná daň z přidané hodnoty, žádné zdanění zemědělské výroby.
8. Cena ropy: 10 až 14 centů/litr, 1,5 centu za chleba.
9. Každý libyjský novomanželský pár získá od státu příspěvek na bydlení v hodnotě přibližně 50 tisíc dolarů a 5 tisíc za každé narozené dítě.
10. Stát hradí (podle různých zdrojů buď 50 % ceny nebo garantuje výrobní cenu) při nákupu automobilu do libyjské rodiny.
11. Stát též svým občanům zcela subvencuje studium v zahraničí, zdravotní zákroky svých obyvatel v zahraničí, které nedokáže na svém území vykonat, období nezaměstnanosti pro absolventy, vše potřebné pro začínající zemědělce/farmáře (půdu, vybavení, chovná zvířata, semena).
12. Kaddáfí hodlal zajistit nebo na určitou dobu zajistil, že libyjská ropa byla prodávána v libyjských dinárech a ne amerických dolarech (více info o tom, proč to může být důležité, např. zde).
13. Co se politických poměrů týče, lze najít vše mezi tím, jak Kaddáfí zastával přímou demokracii (a vizionářsky o tom psal ve své „Zelené knize“), po převažující názory, jaký to je bestiální zločinec a krvežíznivý diktátor.

Zdroje: [2] [3] [4] [5]

Co z toho je pravda a co propaganda? (Určitě k jednotlivým tvrzením uvítám/e i věrohodné zdroje.) Díky, Hidalgo944 4. 9. 2011, 14:38 (UTC)

IMHO nebude na škodu pokud bude možné zde tyto věci probrat. Domnívám se však že uvedené zdroje jsou silně neobjektivní, například u dissidentvoice lze zaměření tohoto zdroje vidět snad již na první pohled. Podobně zimbabwemetro vychází v zemi, kde to se svobodou projevu není dvakrát slavné, a kde Muammar Kaddáfí podporoval prezidenta Mugabeho.

• Bydlení či elektřina zadarmo - podle libyjského velvyslance v ČR toto není pravda. [6]

Díky. Šlo by (ohledně té elektřiny) nalézt ještě alespoň pár odkazů, například z úst samotných Libyjců? Protože, pokud je to propaganda, tak musí být obrovská, dobře koordinovaná a pocházející z obrovského množství různých zdrojů, viz např. [7].

Není zač. Snažil jsem so o tom dozvědět něco více, ale nikdy se mi to nepodařilo zjistit z důvěryhodných zdrojů; slyšel jsem i protichůdná tvrzení[8] bohužel ale v podobě která nemá žádnou váhu. Na druhou stranu IMHO nemá v současné podobě váhu ani pozitivní tvrzení, tj. že elektřina opravdu zdarma byla. Když se podíváte na zdroje které toto tvrdí, jde o různé blogy, fóra, youtube videa, diskuzní příspěvky, a většinou jde o jeden zkopírovaný text, i když v různých podobách. Je to internetový mem, který ale není nikdy opřen o věrohodný a nezávislý zdroj. Pokud by se ale někomu podařilo zjistit jak to vlastně je, rozhodně by mě to zajímalo. --Homeguard 6. 9. 2011, 12:22 (UTC)

Narazil jsem na toto video o džamahíríi a z velké části i poměrech v Libyi, které do této kategorie pochybných zdrojů nespadá, neboť se evidentně jedná o sestřih zpráv a publicistiky „západní produkce“. Potvrzuje právo na přístřeší, subvence pro koupi automobilu a další. Pro všechny, co se o reálie a poměry v Libyi zajímají je to velmi zajímavý zdroj informací, možná právě proto, že je nekonzistentní s tím, co se dozvídáme z běžných médií. Do článku by bylo určitě zajímavé dát zmínku o džamahiríjských sněmech, ale asi až po potvrzení ještě z nějakého lepšího zdroje. --Hidalgo944 10. 9. 2011, 21:10 (UTC)

Podle mě jednoznačně do kategorie pochybných zdrojů spadá, pro začátek nesplňuje kritérium ověřitelnosti: nikdo za informace neručí a nikdo je neověřil.

Z obsahu je celkem zjevné, že jde o přežvýkávání režimní propagandy. Na začátku videa mluví kdosi do kamery o tom, že v Libyi funguje přímá demokracie. Jak jsem ukázal dole, nefunguje. Ten samý člověk potom (7:50) mluví o tom, že v Libyi existuje právo na bydlení. Pokud nekriticky přejímá zjevně nepravdivé tvrzení režimu ohledně politického systému, proč mu věřit ohledně na první pohled líbivé informace o bydlení? V 6:50 mluví jiný komentátor o tom že Libye by měla díky převratné zemědělské iniciativě být soběstačná do konce desetiletí (dle kvality obrazu odhaduji vznik videa tak na 80. 90. léta). Nestalo se tak. To video je zkrátka plné nepravd. PS: Asi pak nemá cenu komentovat instruující závěr videa.--Homeguard 11. 9. 2011, 18:10 (UTC)

• Daň z přidané hodnoty v Libyi asi opravdu neexistuje, zemědělská výroba čerstvě od ledna zdaněna není, ale příjmy z ní plynoucí už ano, podobně jako všechny ostatní příjmy.[9][10] Otázkou je které ostatní daně v zemi existují, i když dá se očekávat že míra zdanění bude relativně nízká, podobně jako v ostatních ropných ekonomikách.
• Zdravotní péče zdarma - Zdravotní péče je zdarma,[11] nicméně o úrovni libyjské zdravotní péče dosti vypovídá incident kdy se několik stovek dětí nakazilo AIDS v důsledku několikanásobného používání jednorázového materiálu. Srovnání Světové zdravotnické organizace z roku 2000 ukazuje, že Libye měla, přinejmenším v té době, suverénně jeden z nejhorších zdravotnických systémů v arabském světě. [12] To vede Libyjce k cestám za adekvátním ošetřením do zahraničí, například Tuniska či Egypta. Ačkoliv stát hradí náklady na ošetření v zahraničí, nehradí často nákladnou cestu.[13]
• Zisky z ropy šly povětšinou opravdu do fungování státu (skrze Národní ropnou společnost), ovšem ne zcela. Svůj podíl na těžbě měly zahraniční společnosti (přes 10%).[14]
  Dále rodina Muammara Kaddáfího čerpala z těchto peněz několika způsoby.
  

I. Část peněz šla do Libyjských investičních fondů, z nichž se pak investovalo mimo jiné do statků (i finančních) které následně exkluzivně využívala rodina Muammara Kaddáfího. Co přesně dále patřilo státu a co už rodině je těžké, ne-li nemožné určit. V současnosti je v těchto zahraničních fondech cca 70 miliard USD, tedy suma téměř totožná s ročním HDP Libye.[15][16]

II. Část peněz byla investována do státních podniků, kde zároveň svůj podíl drželi členové vládnoucí dynastie, ať už jako správci státního majetku anebo spoluvlastníci. Příkladem budiž mobilní operátor Muhammada Kaddáfího, nebo letecké linky Safíji Kaddáfí.[17]

• Gramotnost - se sice od roku 1960 zvedla, ovšem otázkou je, jestli existuje země kde se podobný jev neodehrál. Libye v této kategorii je srovnatelná s ostatními arabskými zeměmi, není to však žádný zázrak, existují africké země které mají větší gramotnost v populaci. [18]
• Dinár jako platidlo za ropu místo dolaru - nedokážu si představit, jak by se Muammaru Kaddáfímu mohlo něco takového povést. Libyjský dinár sám o sobě odvozuje svoji hodnotu vůči ostatním měnám od SDR, tedy hodnoty dolaru, jenu, libry a eura. Volně obchodovatelná měna by pak měla takovou hodnotu, jakou by jí připsali její uživatelé. Neumím si představit že by někdo vložil důvěru v libyjský dinár Muammara Kaddáfího.[19][20]

Asi jsem to nenapsal jasně – mělo se jednat ne o libyjský dinár ale zlatý dinár resp. islámský zlatý dinár. (Ano, řeči současného lybijského platidla by asi opravdu nikdo neposlouchal, ale kdo by odmítl řeč zlata…) viz např. [21] --Hidalgo944 5. 9. 2011, 23:25 (UTC)

Myslel jsem si že k to ke zlatu bude směřovat, ale protože to nebylo takto explicitně napsané, tak jsem odpovídal na to co napsané bylo :-) Nejsem sice finanční expert, ale když se na věc podívám selským rozumem: Na podepření jakékoliv měny zlatem je potřeba právě zlato. Spousta zlata. Každý dolar či dinár musí vázat svou hodnotu na odpovídající váhu ve zlatě.

Pokud víme že Libye vyváží ropu v hodnotě cca 70 miliard USD, potřebovala by tak Libye zlato v hodnotě 70 miliard [USD] aby mohla vytvořit měnu odpovídající tvrdosti. To ona ale nemá, celkový objem zlata ve vlastnictví Libye se odhadoval na 6,5-10 miliard USD.[22][23][24][25] I kdyby to bylo dvakráte tolik, pořád by nebylo ani zdaleka dost na to, aby mohl být vytvořen nějaký zlatý dinár, který by mohl ve své likviditě odpovídat třeba jenom požadavkům na transakce mezi Libyí a světem. Natožpak potřebám celosvětového obchodu s ropou. --Homeguard 6. 9. 2011, 12:22 (UTC)

Podle mně to takto nemusí nezbytně být. Přechod na zlatý dinár může/mohl být pozvolný. Dále, protože zlato (v podobě mincí, slitků atd.) je samotným nositelem své hodnoty, může/mohla si Libye vyrazit ze svých zásob zlata (kterých má být 144 tun) tolik dinárů, kolik by uznala za vhodné a především zlato za svou ropu přijímat. Kdyžtak mě opravte. Tak jako tak, informace o zlatém dináru by se hodila do kapitoly Libye pod Kaddáfím (abych nebyl off-topic). --Hidalgo944 6. 9. 2011, 21:27 (UTC)

Ano, přechod na teoretický zlatý dinár by mohl být pozvolný, nicméně Libye by přesto musela odněkud získat zlato v odpovídající hodnotě, přičemž při jeho hromadném nákupu by cena zlata celosvětově dále rostla. Něco takového by jenom na pokrytí roční produkce Libye zabralo sumu v hodnotě ročního HDP. Na každý dolar získaný za ropu by musel být další dolar navíc utracen za zajištění zlatem, pokud by Libye chtěla konkurovat. To by byly obrovské náklady.

Ano Libye by mohla vyrazit ze svých zásob zlata vyrazit tolik dinárů, kolik by uznala za vhodné a krýt svůj obchod zlatem pouze částečně - přesto by šlo o dináry které by v převodu měly hodnotu 6,5-10 miliard dolarů, jenž by v termínech zlatého standardu zcela nepokryly nároky obchodu s ropou ani v národním měřítku. Částečně je zlatem kryta každá měna, ale zlatý standard ze své podstaty vyžaduje aby měna směněná za komodity byla stejnou měrou a hodnotou kryta ve zlatě. Nejsem finanční expert, přesto, kdo by směňoval barel ropy v hodnotě $100 za bankovky v hodnotě $25 ve zlatě + čestného slibu Muammara Kaddáfího ceněného na $75? Snad věci chápu správně, nejsem finanční expert a pokud někdo má makroekonomické vzdělání, snad by se mohl k tématu vyjádřit lépe. Doufám že mé vyjadřování nezní příliš příkře, občas se mi to v diskuzi stává. :)

Ne, není, a díky za vysvětlení. Přesto však: zlatý dinár je v podstatě „standardizované zlato“ a jeho hodnota coby zlaté mince (pokud není např. pamětní, což není) je daná pouze jeho objemem a globálně určovanou cenou zlata, správně? Ano, Kaddáfí by nemohl přijmět svět kupovat jeho ropu ve zlatých mincích ražených jeho zemí, pokud tyto představují 1/10 hodnoty roční libyjské ropné produkce, nicméně by teoreticky mohl za libyjskou ropu požadovat platbu ve zlatě (což vlastně i docela jasně naznačuje reportáž RT News, kterou jsem zmínil). --Hidalgo944 10. 9. 2011, 21:10 (UTC)

V posledku, ale přesto to považuji za eminentně důležité, jak vlastně víme, že jej chtěl zavést? V této oblasti jsem neslyšel vyjádření podložené nějakými důkazy. --Homeguard 6. 9. 2011, 22:58 (UTC)

V té reportáže (RT News) bylo zmíněno, že o tom měl mluvit minimálně na dvou afrických kongresech. --Hidalgo944 10. 9. 2011, 21:10 (UTC)

Tu reportáž jsem viděl, příjde mi to celkem zvláštní. Na jednu stranu tam protiválečný aktivista hovoří o tom, že by šlo o převratnou změnu, která by se měla udržovat v maximální tajnosti kvůli její důležitosti, na druhou stranu ji tedy měl dát Muammar Kaddáfí veřejně v známost na světovém kongresu. Pokud tomu tak bylo, proč se tím nikdy žádná, ani ekonomická, média nezabývala, a o celé věci se dozvídáme teprve teď když se jeho vláda chýlí ke konci? --Homeguard 11. 9. 2011, 17:50 (UTC)

• Tvrzení že Muammar Kaddáfí byl průkopníkem přímé demokracie mi příjde poněkud odtržené od reality. Vezmeme-li do úvahy že často byly v zahraničí páchány atentáty na jeho odpůrce, v zemi nebyly povoleny politické strany, kritika režimu,[26] nezávislá média,[27] a na denní chod státu dohlížela tajná policie s pravomocemi odsuzovat či věznit dle libosti [28][29], dalo by se říci že Libye přímou demokracií, tak jak ji známe my, příliš neoplývala. Dovolím si odkázat na anglickou stránku wikipedie o Muammaru Kaddáfím. [30]
  Na jeho osobu je pak vydán zatykač mezinárodního trestního soudu za válečné zločiny.[31]
  --Homeguard 5. 9. 2011, 01:17 (UTC)

Tedy ne že bych chtěl tvrdit, že Libye byla demokratická, ale tvůj způsob argumentace mě rozesmál. Copak u nás je přímá demokracie? Ta se vyznačuje právě tím, že žádné politické strany nepotřebuje, protože volič hlasuje o všem přímo. --Kyknos (labuť stěhov 1. 10. 2011, 22:24 (UTC)

Mockrát děkuju za odpověď a za zdroje! --Hidalgo944 5. 9. 2011, 22:54 (UTC)

Není zač, jsem rád že se můžu podělit. :-) --Homeguard 6. 9. 2011, 12:25 (UTC)

[32] — další zdroj, kde jsou výše uvedená tvrzení probírána. --Hidalgo944 8. 1. 2012, 09:01 (UTC)

Nevím proč citovat názor z blogu, nikde nevidím žádné citace ani záruky že tato tvrzení jsou pravdivá. Celý blog má dost jasné zaměření. --Homeguard (diskuse) 26. 7. 2012, 21:59 (UTC)

EDITACE

Proč jste to jako smazali?????? je to naformatovano podle vsech ostatnich zemi vsechno sem tam dopnil co tam chybelo a na anglicky wikipedii je už taky jenom 1 vláda a ne kaddafího protože ten to už má spočítaný... snad si delate srandu ne???

Na takové operace bude dost času, až Gaddafí skutečně padne. Zatím se nezdá, že by bylo možné ho ignorovat, navzdory tomu, že oficiální postoj NTC je již půl roku, že do týdne zvítězíme. --Kyknos (labuť stěhov 1. 10. 2011, 22:17 (UTC)

Infoboxy

Myslím že je už na čase vyřadit infobox o Džamáhiríji, v podstatě je redukována na některé čtvrti v Syrtě a pár menších měst. Česká republika uznává za jedinou legitimní vládu Libye Národní přechodovou radu, a i v OSN vlaje nová vlajka.[33] [34]--Homeguard 5. 10. 2011, 23:12 (UTC)

Upravil jsem infobox stát ve smyslu přijímání Libye mezinárodním společenstvím, tedy OSN. (Parciální pohledy států nehrají roli, důležitý je v mezinárodním řádu souhlas velmocí, tj. stálých členů RB OSN, viz problém Palestiny s potenciálním vetem USA).--Kacir 5. 10. 2011, 23:51 (UTC)

Některé čtvrti v Syrtě? :))) Máš značně zkreslené představy. Ale hádat se nebudu, fanklub Al Kajdy je tu zřejmě veliký. Až bude jasnější, jak se situace v Libyi má, nechám vás tu zelenou vlajku zase přidat. --Kyknos (labuť stěhov 6. 10. 2011, 00:27 (UTC)

Až uzná OSN Kaddáfího za držitele moci v Libyii, tak beze všeho... :) Případů podobných Libyii, kdy malou část území státu nekontroluje oficiální státní moc, není ve světě zase tak málo, přesto se takové informace v infoboxu neuvádějí, díky oficiálnímu přístupu mezinárodního společenství k danému státu, viz Gruzie (Jižní Osetie, Abcházie), Moldavsko (Podněstří), Ázerbájdžán (Náhorní Karabach)…--Kacir 6. 10. 2011, 00:41 (UTC)

Boje mezi povstalci

Kyknosi, můžu se zeptat proč jsou 2 (dvě) potyčky natolik významné aby se dalo napsat do perexu že v Libyi probíhají boje mezi povstalci? Pokud se rozproudí nějaké plnohodnotné boje mezi povstalci pak bych proti uvedení v úvodu článku nic neměl, v současnosti to ale těžko označit jinak než jako dvojici izolovaných přestřelek.--Homeguard 6. 10. 2011, 08:56 (UTC)

Viz druhý zdroj. --Kyknos (labuť stěhov 6. 10. 2011, 13:58 (UTC)

Ano, rozbroje mezi povstalci nepochybně existují, ale ať čtu zdroje sebelépe nevidím tam více nežli ony dvě ozbrojené potyčky. IMHO není úplně správné řadit je na stejnou úroveň jako boje s Kaddáfího stranou, ve kterých zemřelo několik tisíc lidí (přinejmenším).--Homeguard 6. 10. 2011, 14:54 (UTC)

Jen dvě potyčky jsou v prvním zdroji, v druhém se citují další. Ale především se tam mluví o trvajících neshodách, které k potyčkám vedou, k výzvám jedná strany o odzbrojení stran dalších a naopak pokusu druhé strany zatknout šéfa té první. To je mnohem víc, než "dvě potyčky". Pokud válčí dvě strany, je důležité vědět, že minimálně jedna z nich není jednotná. Zvlášť v situaci, kdy se nedaří sestavit vládu a silnější strana je opakovaně znovu a znovu "překvapena", že není schopna zlomit odpor nepřítele (od začátku září již nejméně 2 ultimáta a prohlášení o vítězství do N hodin v Bani Walid a snad ještě více v Syrtě. Kdybych měl čas, dohledám další ze zpráv, kteréí byly publikované v západních médiích o rozporech mezi rebely volajícími po sekulární demokracii a islamistech, i o tom toho vyšlo dost. Také by sem měla patřit i vražda velitele povstaleckých sil a prohlášení jeho syna, že chceme raději zpět Kaddafího - i to vyšlo v západním tisku. A kdyby byl článek NPOV a byly přijímány i zdroje druhé strany, bylo by těch příkladů nejméně desetkrát více. --Kyknos (labuť stěhov 6. 10. 2011, 15:05 (UTC)

OK, tedy nechť jsou tyto spory mezi povstalci zmíněny v článku, nemám absolutně nic proti tomu, než se ale do perexu napíše že povstalci bojují mezi sebou, a než bude tato informace postavena na roveň urputných bojů v Bani Walidu či Syrtě, raději bych počkal jestli opravdu půjde o soustavné boje které by se s hlavním konfliktem této války mohly měřit.--Homeguard 6. 10. 2011, 15:17 (UTC)

Zase se mění dějiny podle přání mocných světa??!

Prosím vás,když čtu nově přidané stránky o Lybii za vlády plk.M.Kaddáfího,tak smekám klobouk!!CO ON stihl všechno organizovat!!!Nebyl on náhodou Pánem Bohem,který se rozdvojoval až do x exemplářů???Pozorně si přečtěte,co jste vložili do pomlouvačné kampaně proti už nemouhoucímu plukovníkovi-to by musel být nadčlověk,aby uměl zorganizovat tolik akcí po celém světě!!Spíš bych stejné aktivity v takovém rozsahu viděla u CIA,MI5,Mosad a pod.,ale JEDEN člověk??!!!!Opravdu,dějiny píší vítězové,že???Vy na Wkipendii jste toho zářným příkladem-bohužel.....

Bohužel musím souhlasit, že články na toto téma jsou hrubě neobjektivní, dochází k cenzuře nepohodlných zdrojů atd. --Kyknos (labuť stěhov 24. 10. 2011, 12:15 (UTC)

Neozdrojované dohady, ip článku nevytkla nic konkrétního, není tedy na co reagovat. --Nadkachna 24. 10. 2011, 12:34 (UTC)

Já reaguji obecně, mám nedávnou osobní zkušenost s opakovaným odstraňováním refovaných informací v článku o K. --Kyknos (labuť stěhov 24. 10. 2011, 12:35 (UTC)

Svou reakci jsem směřoval na kolegu, který si spletl wikipedii s diskusním fórem (jakkoliv to heslo není moc dobré). K. nechci moc komentovat, za tu energii ty dohady nestojí. Stačilo by chvilku počkat a pečlivě volit zdroje. --Nadkachna 24. 10. 2011, 12:41 (UTC)

Libye po revoluci

Libyi jsem sledoval velmi pečlivě během revoluce i po revoluci. Je složité najít nějaké zdroje, které jsou schopny změny a procesy v zemi dát do kontextu, který přesahuje nějaké dílčí události. Byl bych rád, kdyby se článek povedlo rozvést, ale trochu se obávám, aby z toho nevznikla pod dojmem českých novin černá kronika. --Homeguard (diskuse) 11. 10. 2013, 00:08 (UTC)

Já bych doporučoval kouknout se např. na Britannicu - Year in review. Rozhodně si nemylsím, že by to byl ideální zdroj, ale něco se tam najít dá. (viz http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1590598/Libya-Year-In-Review-2009 ) Co třeba Freedom House a Human Rights Watch? Někdy píšou na profilech zemí i obecnější věci, než jen potírání občanských práv. --Mozzan (diskuse) 14. 10. 2013, 08:14 (UTC)

Napadá mě ještě najít v časopisech zabývajících se zahraniční politikou tagy s Libyí. Třeba Foreign Affairs: http://www.foreignaffairs.com/regions/Middle%20East --Mozzan (diskuse) 14. 10. 2013, 08:17 (UTC)

Human Rights Watch a Foreign Affairs jsou silně politicky zaměřené a je nutné to brát v ohled při citaci. Lokisis (diskuse) 16. 5. 2015, 07:44 (CEST)

Nechutná propaganda

Cituji: "Libye nyní prochází demokratickou transformací, demokratické státní instituce v zemi se stále formují a tvoří se aktivní občanská společnost.[15] Během revoluce i po revoluci se začala významně rozvíjet soukromá sdružení občanů, která byla pod Kaddáfím zakázána. Vznikly až tři tisíce občanských subjektů sdružujících občany ve volném čase či při politickém aktivismu[16], v zemi vznikla od roku 1969 první svobodná média včetně televize či tisku."
Demokratická transformace? Tuší autor, jak se teď Libyjcům v jejich zemi žije?-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 147.229.147.89 (diskuse)

Děkuji za upozornění. Je pravda, že z dnešního pohledu působí pasáž zcela absurdně. Nicméně věřím, že autoři v době sepsaní postupovali v dobré víře a snažili se o co nejaktuálnější a nejpřesnější popis tehdejšího dění včetně jevů, které se s postupem času ukázali jako nicotné. --Jenda H. (diskuse) 14. 5. 2015, 16:13 (CEST)

Tak pokud to není pravda, odstranit z článku.--Rosičák (diskuse) 14. 5. 2015, 16:51 (CEST)

Problém je dán už tím, že je to celé napsáno v přítomném čase. Nehlídá slova jako "nyní" editační filtr? Anonym se zlobí oprávněné. Co se týká zdroje údajně dokládajícím svobodu medii v Libyi má v hned v nadpisu velký otazník. (a jde o stahování PDF!) Rozvoj občanské společnosti je doložen odkazem na projekt Člověka v tísní, který, ano správně, pomáhá s rozvojem občanské společnosti v této zemi (trošičku zacyklené). A první věta ze špatně odkazovaného článku z FP zní: „Civil society groups face an uphill battle in a society dominated by militias.“ My už víme, že civil society groups prozatím prohrály. Fakt je nutný vědět že jich bylo 3000, když ani nevíme co tím ten Američan myslel, a hlavně když v článku chybí zmínka o těch milicích dominujících bohužel nejen tehdejší Libyjské společnosti? --Jenda H. (diskuse) 14. 5. 2015, 20:04 (CEST)