Depo Hostivař (stanice metra)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Depo Hostivař
Vstup do stanice
Vstup do stanice
StátČesko
MěstoPraha
ČtvrťStrašnice
UliceSazečská, Černokostelecká
Síť metraPražské metro
Vznik26. května 2006
DopravceDopravní podnik hl. m. Prahy
Tarifní pásmoP
Linkylinka A
Technické informace
Typ stanicepovrchová
Počet nástupišť1
Počet vestibulů1
Hloubka pod povrchem0,0 m
ProjektantMetroprojekt Praha
ArchitektPavel Sýs[1]
Externí odkazy
Souřadnice sídla
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
linka A směr Nemocnice Motol
předchozí stanice: Skalka
průjezd přes zhlaví depa Hostivař
koleje k ostatním halám depa
1 ostrovní nástupiště
vestibul
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Depo Hostivař (zkratka HO[2]) je konečná stanice linky A pražského metra, umístěná na okraji Strašnic v hale depa Hostivař. Pracovní názvy zněly Nové Strašnice nebo také Malešická. Slouží zejména k přestupu mezi metrem a autobusovými linkami do Dolních Měcholup a Uhříněvsi; zpočátku zde byly ukončeny také autobusové linky do Dubče a obcí v blízkosti Prahy (např. Říčan a Kostelce nad Černými lesy). V srpnu 2022 byl dán do provozu zcela nový terminál, kdy ke stanici nově zajíždí tramvajové linky, konkrétně linky 7 a 16, kde linka 7 zde končí. Bylo také opraveno autobusové obratiště a zajíždí sem více linek.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Vestibul a nástupiště Depo Hostivař

Stanice je neobvyklé koncepce, nachází se přímo v areálu depa metra, zabírá jeho dvě západní koleje. Mezi nimi bylo vybudováno ostrovní nástupiště, které je v celé síti metra vůbec nejužší a vzniklo v prostoru bývalé myčky vozů. Osvětlení je během dne řešeno prosklenou střechou. Výstup je jeden s velmi malým vestibulem, vede severním směrem k terminálu příměstských autobusových linek. Právě jako přestupní mezi metrem a autobusovou dopravou byla stanice Depo Hostivař zamýšlena a je to její hlavní účel. Součástí komplexu je i záchytné parkoviště P+R.

Výstavba stanice byla zahájena v červenci roku 2004, probíhala za provozu depa. Stanice byla pro veřejnost zprovozněna 26. května 2006 v 15.30 hod.; související změny v povrchové dopravě byly zavedeny 28. května. Během výstavby bylo nutné přestavět část kolejiště před depem (tzv. zhlaví) a upravit jednu halu, která nyní slouží jako vlastní stanice. Po nějakou dobu tak pro linku metra A muselo vypravovat vlaky depo Kačerov. Celkové náklady na výstavbu komplexu včetně autobusového terminálu a záchytného parkoviště jsou uváděny kolem 1,3 miliardy korun, z toho na samotnou stanici metra 860 milionů .

Jako v jediné stanici pražského metra zde není název stanice na obkladu za nástupištěm psán typem písma Metron.

Tato konečná stanice je od předchozí stanice Skalka (dřívější konečné) vzdálena 1 020 m. Část této trati přes zhlaví depa je jediným nekrytým úsekem pražského metra s přepravou cestujících.

V blízkosti stanice metra bude v blízké budoucnosti[kdy?] vybudována stanice městské železnice Praha - Depo Hostivař.

Od 14. prosince 2008 došlo k výrazným změnám v terminálu Depo Hostivař. Většina autobusových linek, které zde dosud byly ukončeny, byla přesměrována ke stanici linky C Háje (příměstské linky řady 3xx) nebo ke stanici linky A Skalka (autobusy z Kolodějí a Dubče). Důvodem byly stížnosti cestujících na délku intervalu a pásmový provoz (do stanice jezdil po většinu pracovního dne od Skalky pouze každý druhý spoj), na dlouhý přestup od terminálu k samotnému nástupišti a především dopravní komplikace způsobené stále hůře průjezdnými navazujícími komunikacemi Černokostelecká a Kutnohorská, v důsledku čehož nabíraly autobusy zpoždění i v desítkách minut.[3] Tato změna způsobila další výrazné snížení využití stanice, jejíž účelnost byla od samého počátku předmětem kritiky odborníků i veřejnosti. Nově jsou ve směru od jihovýchodu u této stanice ukončeny pouze městské autobusové linky jedoucí přes Uhříněves do Královic, Benic, Lipan a Kolovrat, příměstská linka do Doubku a linka 382 – ta sice měla končit rovněž u stanice metra Háje, avšak na poslední chvíli (v pátek 12. prosince 2008) bylo pražským primátorem z podnětu starosty Jevan v rozporu s vydanou licencí[4] rozhodnuto, že zůstane ukončena u Depa Hostivař (příslušné rozhodnutí o dočasné změně bylo vydáno až několik dnů po termínu změny); teprve od 8. března 2009 by měla linka 382 končit stejně jako ostatní linky tohoto svazku u stanice Háje.

Od roku 2017 mají ve stanici konečnou z příměstských linek pouze autobusy č. 364 a 366. Linka 382 je vedena podle původního plánu ke stanici metra C Háje. Z městských linek zde začínají či tudy projíždí linky 163 (z Želivského přes Štěrboholy na Sídl. Rohožník), 223 (přes Černý Most do zast. Ratibořická), 208 (směr Štěrboholy do zast. Bezděkovská) a 229 (spolu s příměstskými linkami 364 a 366 zajišťuje interval 30 minut mimo špičku a 15 minut ve špičce do Uhříněvsi).[5] linka 163 byla zkrácena na stanici Depo Hostivař, tzn. že nejede dál až na Želivského. Toto opatření bylo uděleno z důvodu zpoždění linky 163 než dojede až na Sídliště Rohožník. Také sem zajíždí prodloužená linka 228 (Poliklinika Malešice - Depo Hostivař - Štěrboholy - Škola Dubeč - Nádraží Uhříněves - Benice) která zde jako jediná nekončí.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Schválení projektu výstavby stanice v depu bylo častokrát kritizováno. Hlavním argumentem kritiky bylo, že se stanice nachází v neobydlené oblasti a že se tím pádem nejedná o návratnou nebo výhodnou investici. Zastánci výstavby argumenty vyvracejí tím, že slouží prvořadě pro přestup z příměstské dopravy, čímž ušetří mnoho kilometrů z tras příměstských autobusových linek vedoucích ke stanici metra Skalka, a rovněž je zde vhodnější umístění záchytného parkoviště P+R.

Dalším argumentem bylo, že zavedení přepravy v úseku je levnější, protože využívá již vybudované trati. Také tato informace se již v průběhu stavby ukázala jako nepravdivá, protože většina trati musela být postavena zcela nově kvůli nevyhovujícím (malým) poloměrům traťových oblouků, které by na zhlaví neumožňovaly zvýšení provozní rychlosti na 40 km/h.

Protože provozní poměry v depu neumožňují stejnou dopravní kapacitu, jakou má zbytek trati, zajíždí v pracovní den do této stanice pouze polovina vlaků, ostatní jsou ukončeny ve stanici Skalka. Tím došlo ke zhoršení návaznosti mezi spoji metra a autobusových linek.

Předmětem připomínek byl i místopisně nesprávný název stanice. Celá stanice i depo metra jsou totiž umístěny v katastrálním území Strašnic. Hranice území Hostivaře, v němž z větší části leží dílenské, administrativní a garážovací objekty pro autobusy a tramvaje areálu Dopravního podniku, je od stanice metra vzdálená asi 300 metrů. Vžitý název objektu byl nakonec použit pro název stanice přes nesouhlas městské části Praha 10.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.izdoprava.cz [online]. [cit. 2020-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-04. 
  2. http://www.metroweb.cz/metro/stanice/linka_a.htm
  3. Příměstské autobusy od Říčan opustí Depo Hostivař, nově pojedou na Háje Archivováno 10. 10. 2016 na Wayback Machine. (ROPID, 20. 11. 2008)
  4. Jana Šprunková: Bus mezi Sázavou a Prahou jezdí načerno, Právo 16. 12. 2008, regionální mutace Praha, str. 12
  5. Ropid [online]. [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


← směr Nemocnice Motol Metro v Praze směr Depo Hostivař
· · · ·
Skalka Depo Hostivař
Nemocnice Motol Bezbariérový přístupPetřiny Bezbariérový přístupNádraží Veleslavín Praha-Veleslavín (nádraží) Bezbariérový přístupBořislavka Bezbariérový přístupDejvická Bezbariérový přístupHradčanská Praha-Dejvice (nádraží)MalostranskáStaroměstskáMůstek  Bezbariérový přístupMuzeum  Bezbariérový přístupNáměstí MíruJiřího z PoděbradFloraŽelivskéhoStrašnická Bezbariérový přístupSkalka Bezbariérový přístupDepo Hostivař Bezbariérový přístup