Chceme světlo!
Chceme světlo, chceme více světla bylo hlavní heslo průvodu cca 2000 studentů ze strahovských kolejí, který se na protest proti výpadkům elektřiny na těchto vysokoškolských kolejích konal v Praze 31. října 1967.[1] Veřejná bezpečnost jej na Malé Straně brutálně rozehnala, někteří studenti byli zraněni nebo donuceni odejít ze studia. Událost však pronikla do tehdejších médií a zásah odsoudili akademičtí hodnostáři i veřejnost. Tím byla oslabena pozice tehdejšího vedení KSČ v čele s Antonínem Novotným a demonstrace se stala jednou z předzvěstí pražského jara 1968.
Průběh
V říjnu 1967 byl chladný podzim a na kolejích se netopilo. Proto si studenti instalovali na pokojích elektrické vytápění vyrobené z topných spirál do žehličky. To ovšem nemohla vydržet elektrická instalace v kolejích a proto docházelo k výpadkům elektřiny. To se opakovalo několik dní.
Jednoho dne „přeskočila mezi studenty jiskra“, veliká skupina se shromáždila v prostoru mezi kolejemi a vyrazila směrem na Pohořelec. Po cestě míjeli objekt vojenských skladů a vrátný odtud volal SNB. Studenti směřovali do centra města směrem na Hrad, ale nakonec čelo průvodu zamířilo do Nerudovy ulice. Dole v Nerudově ulici už čekalo několik aut SNB a příslušníci z průvodu vtáhli do aut několik studentů. Ostatní studenti se vrátili na Strahov. SNB propustili všechny studenty až na dva. Na Strahově, v místech, kde končil trolejbus, zůstalo asi 15 vozů Volha s příslušníky SNB a v nich byli ti zadržení studenti. Větší skupina studentů stála proti autům SNB a žádala propuštění svých kolegů.
Mezitím SNB povolala pohotovostní jednotku mladých příslušníků z Hrdlořez, kteří měli zjevnou chuť studenty mlátit. Když dorazili na Strahov, nastal masakr. Příslušníci SNB mlátili studenty „hlava nehlava“, nerozlišujíce v nastalé tmě demonstranty od studentů vracejících se ze studoven v Praze v Klementinu. Vnikli i do některých kolejí (blok 3 a 4), u jednoho z těchto bloků rozmlátili dveře.
Dozvuky
SNB tehdy porušila uznávanou akademickou svobodu[zdroj?] - ani tehdy totiž nebylo zvykem, aby uniformovaná a pendreky opatřená bezpečnost vstupovala do kolejí, menz a škol. Někteří studenti byli zraněni nebo donuceni odejít ze studia. Událost však pod názvem „Strahovské události“ pronikla do tehdejších médií a zásah odsoudili akademičtí hodnostáři i veřejnost.
Brutalita SNB měla ve veřejnosti odezvu, a proto přišel v následujících dnech na Strahovské koleje zásah studentům vysvětlovat Martin Vaculík, tajemník městského výboru KSČ v Praze, avšak bez většího úspěchu. Některé jeho výroky, např. „My víme, jaké světlo chcete!“ nebo „Soudruzi, když jsme my za první republiky protestovali, taky jsme někdy utržili nějakou ránu“, se staly legendárními. V době besedy příslušníci SNB na Smíchově „u tanku“ (dnes náměstí Kinských a zastávka Švandovo divadlo) odkláněli trolejbusovou dopravu, aby se na jednání s Martinem Vaculíkem dostalo co nejméně lidí.
Události oslabily v souvislostech se sjezdem československých spisovatelů pozice tehdejšího vedení KSČ v čele s prezidentem republiky Antonínem Novotným a staly se jednou z předzvěstí pražského jara 1968.
Odkazy
Reference
- ↑ NOVÁK, František. Před 40 lety studenti protestovali kvůli elektřině. iHNed.cz [online]. 2007-10-29 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
Externí odkazy
- Petruška Šustrová: „Studenti v roce 1967: „Chceme světlo!““ 31. října 2007.
- Jaroslav Pažout: „Chceme světlo! Chceme studovat!“ Demonstrace studentů z vysokoškolských kolejí v Praze na Strahově 31. října 1967. Paměť a dějiny, 2008/01.
- Strahovské události v Česko-Slovenské filmové databázi dokumentární film Jana Němce
- Dokument Jana Němce o strahovských událostech v Československém filmovém týdeníku 10/1968 on-line v archivu ČT
- Dokument České televize z cyklu Osudové okamžiky z roku 2003 Strahov 1967 [1]
