Celoživotní učení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Celoživotní vzdělávání)
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o Celoživotním učení. Další významy jsou uvedeny v článku Učení.

Celoživotní učení či celoživotní vzdělávání zahrnuje každé studium během života. Je považováno za kontinuální proces získávání a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností, a to i nad rámec počátečního vzdělávání. Může být realizováno organizovanou formou (formální), prostřednictvím individuální zájmové činnosti (neformální) nebo spontánně, bezděčně (informální).

Patří sem nepovinná i povinná školní docházka, rekvalifikace, kurzy, vzdělávání seniorů (tzv. univerzita třetího věku) apod. Je realizováno různými organizacemi, které se zaměřují na různé skupiny a nabízejí kurzy různého zaměření.[1]

Koncepty CŽU[editovat | editovat zdroj]

Celoživotní učení je získávání podnětů během celého života. Od roku 1996 je místo pojmu "vzdělávání" užíván pojem "učení" ke zdůraznění nutnosti aktivního přístupu jedince.[2]

MŠMT ve strategii definuje celoživotní učení jako nepřerušenou kontinuitu, která jde „od kolébky do zralého věku“. Vzdělávání od nejútlejšího věku tvoří jeho základnu. Cílem je naučit člověka učit se. Další vzdělávání rozvíjí jeho dovednosti a schopnosti řešit nové problémy.[3] CŽU staví jako nadřazený pojem počátečního a dalšího vzdělávání. Vytváří protiklad k tradičnímu vzdělávání zaměřenému na určité povolání.

Zatímco OECD (2000) definuje CŽU takto: Celoživotní učení spojuje individuální i společenský rozvoj ve všech směrech i prostředcích ve formálním vzdělávání, tedy ve školních institucích, v zařízení odborné přípravy, terciárním vzdělávání, vzdělávání dospělých, v neformálním prostředí – doma, v zaměstnání, dalších společenských celcích apod. “[2] Zaměřuje se především na ekonomický růst, rozvoj a zaměstnanost, a k jejichž dosažení slouží jako prostředek celoživotní učení.[4]


Celoživotní učení zahrnuje počáteční vzdělávání a další vzdělávání.[3]

počáteční
další vzdělávání
  • Následuje po dosažení jistého stupně vzdělání, tedy po vstupu na trh práce. Jde o připravenosti člověka učit se, které ale nemá organizovaný ráz, tzn. učení při práci, kultuře atd.

Charakteristiky CŽU[editovat | editovat zdroj]

  1. Neomezuje se na konkrétní fázi života, ale probíhá po celý život.
  2. Není omezeno pouze na instituce, ale probíhá v různém prostředí.
  3. Poskytuje příležitost všem.[4]

Formy celoživotního učení[editovat | editovat zdroj]

formální učení

Je realizováno ve vzdělávacích institucích - školách a vymezeno právními předpisy. Jde o na sebe navazující stupně vzdělávání, které vedou k získání diplomu a kvalifikací[4]. Patří sem tyto stupně vzdělávání – základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, s maturitní zkouškou, konzervatoř, vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské vzdělání.

neformální učení

Poskytují je soukromé instituce, neziskové organizace, školy, zaměstnavatelé atd. Cílem je získat dovednosti, schopnosti a kompetence k rozvoji společenského a pracovního uplatnění. Př. volnočasové aktivity, jazykové, počítačové kurzy, rekvalifikační kurzy, školení atd. Nevede k získání dalšího stupně vzdělání.[4]

informální učení

Jde o získávání dovedností a schopností z každodenních aktivit běžného života, činností v práci, ve volném čase atd. Jde o sebevzdělávání. Jde o neorganizované, nesystematické a institucionálně nekoordinované vzdělávání.[3]

Možnosti celoživotního učení[editovat | editovat zdroj]

profesní

Jeho cílem je rozvoj postojů, znalostí a schopností, podstatných pro výkon určitého povolání. Přímo se podílí na profesním uplatnění a tím i na ekonomické aktivitě člověka. Udržuje optimální soulad mezi tím, jaká je reálná pracovní způsobilost jedince a tím jaké jsou kladeny nároky na výkon určité profese. Zaměřuje se tedy na neustálé přizpůsobování kvalifikace pracovníka ke kvalifikovanosti dané práce.[5]

distanční

Jde o multimediální formu řízeného studia, při kterém nejsou vyučující a v němž nejsou vyučující a studující v neustálém přímém kontaktu. Multimediálnost znamená využití všech distančních komunikačních prostředků, kterými lze prezentovat učivo, tj. tištěné materiály, počítačové programy, telefony, elektronická pošta, televizní přenosy, počítačové sítě. V souvislosti s tím je v současné době aplikovaná e-learningová podpora.[6]

univerzita třetího věku (U3V)

Jedná se o aktivity vysokých škol, které jsou orientovány na pomoc vzdělávání seniorů. Neposkytují ucelené vysokoškolské ani jiné vzdělání. Mohou být jedno i vícesemestrové s různým odborným zaměřením, přičemž základním předpokladem je předávání informací na vysokoškolské úrovni.[7] Cílem je osobní rozvoj jedince, nikoli získání vysokoškolského titulu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.vysokeskoly.cz/akademicky-slovnik/heslo/celozivotni-vzdelavani-2
  2. a b Palán, Z. (n.d.) Celoživotní učení. Andromedia.cz [online]. Dostupné z: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/celozivotni-uceni-vzdelavani
  3. a b c Strategie celoživotního učení ČR (2007). Praha: MŠMT ČR. dostupné online www.msmt.cz
  4. a b c d Rabušicová, M., & Rabušic, L. (2008). Učíme se po celý život?: o vzdělávání dospělých v České republice. (339 s.) Brno: Masarykova univerzita.
  5. Palán, Z. (n.d.) Další profesní vzdělávání. Andromedia.cz [online]. Dostupné z: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/dalsi-profesni-vzdelavani
  6. http://www.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/celozivotni-a-distancni-vzdelavani/
  7. Palán, Z. (n.d.) Další profesní vzdělávání. Andromedia.cz [online]. Dostupné z: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/univerzita-tretiho-veku-u3v

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]