Catherine de Jongová

Catherine de Jong
Rodné jméno	Catharina Jantina (Catherine) de Jong
Narození	1956 (67–68 let) Leiden, Nizozemsko
Národnost	nizozemská
Vzdělání	anestezie na Universitair Medisch Centrum Groningen intenzivní péče na Onze Lieve Vrouwe Gasthuis Amsterdam
Alma mater	Rijksuniversiteit Groningen
Povolání	anestezioložka
Známá jako	skeptická aktivistka
Představenstva	předsedkyně Vereniging tegen de Kwakzalverij
Choť	Frans Klein
Děti	2
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Catharina Jantina (Catherine) de Jong (nar. 1956) je nizozemská anestezioložka, adiktoložka, lékařka intenzivní péče, od roku 2009 členka představenstva Vereniging tegen de Kwakzalverij (VtdK), v letech 2011-2015 předsedkyně a členka představenstva Evropské rady skeptických organizací (ECSO).

Vzdělání a kariéra

V roce 1975 začala de Jongová studovat práva, ale nedokončila je. Od roku 1977 do roku 1987 studovala medicínu v Groningenu a následně v roce 1988 absolvovala kurz anesteziologie v Sheffieldu v Anglii. Poté se v letech 1989 až 1994 specializovala na anesteziologii v Univerzitním lékařském centru v Groningenu a nakonec si v letech 1994 až 1996 doplnila vzdělání jako lékařka intenzivní péče v Onze Lieve Vrouwe Gasthuis v Amsterdamu. Od roku 1996 do roku 1997 de Jongová pracovala jako anestezioložka a lékařka intenzivní péče v Sint Lucas Andreas Ziekenhuis, od roku 1997 do roku 1999 jako anestezioložka v Academic Medical Center. Od roku 2000 pracovala jako nezávislá anestezioložka v několika nemocnicích a klinikách, a od roku 2002 do roku 2012 jako anestezioložka a lékařka na protidrogové rehabilitační klinice Miroya. Od roku 2007 až do současnosti je de Jongová zaměstnána jako anestezioložka v zubní ordinaci pro děti v Amsterdamu.

Odpor k alternativní medicíně

Během studia anesteziologie si díky dvěma příhodám uvědomila nebezpečí alternativní medicíny: prvním případem byla 48letá žena s rakovinou prsu, která vsadila na léčbu u naturopata, ale jejíž stav se v době následné hospitalizace stal beznadějným. Druhý případ se týkal třináctiletého chlapce, jehož zánět dutin přerostl v encefalitidu, protože mu jeho antroposofičtí rodiče odmítli podávat antibiotika. „Když lidé kvůli svému rozhodnutí zbytečně ubližují sobě nebo svým dětem, pak se mi z toho zvedá žaludek. Je pro mě neuvěřitelně těžké se s tím vypořádat,“ řekla de Jongová a zdůraznila, že v souvislosti se zdravím je třeba činit „moudrá a racionální rozhodnutí“. Zastává názor, že alternativní terapeuti svým klientům pouze poskytují „medicínsky prázdný léčebný rituál“, činí je závislými, plýtvají jejich časem i penězi a nevyužívají možnosti je řádně informovat.

Skeptický aktivismus

V roce 2004 se de Jongová stala členem VtdK a v roce 2009 členem jeho představenstva. Po vzoru Merseyside Skeptics Society v roce 2010 (která se zase inspirovala akcí SKEPP v roce 2004) zorganizovali de Jongová a Maarten Koller spolu s 30 členy VtdK a Stichting Skepsis nizozemskou verzi mezinárodní kampaně 10:23. 5. února 2011 zinscenovali předávkování homeopatiky u sochy Multatuliho v Amsterdamu, aby veřejně demonstrovali neúčinnost homeopatických přípravků. Zdravotnický redaktor Gerrie Riemersma z deníku Leeuwarder Courant akci 10:23 kritizoval, protože „velmi malé množství funkčního roztoku [zabere] pouze při opakování.“ V reakci na článek de Jongová prohlásila, že v těchto ředěních není vůbec žádný funkční roztok a že by bylo poctivou informací pro spotřebitele, kdyby výrobci uváděli údaje o obsahu na všech homeopatických přípravcích, stejně jako je to povinné u skutečných léků.

10. října 2011 vystřídala Ceese Renckense ve funkci předsedy VtdK a v této funkci se vyslovila proti používání alternativní medicíny, jako je akupunktura a homeopatie, protože u nich nikdy nebyla dostatečně prokázána lékařská účinnost, nanejvýš se projevuje placebo efekt. Článek v deníku NRC Handelsblad, který doporučoval detoxikaci, označila de Jongová za „nekritickou reklamu“, „nehodnou“ novin. V dopise z listopadu 2011 de Jongová obvinila rektora univerzity ve Wageningenu Martina Kropffa, že „poskytl platformu pro pseudovědu“, když schválil cyklus přednášek, který umožnil několika alternativním terapeutům hovořit o biofyzikální medicíně. Správní rada Wageningenské univerzity odpověděla, že účastníci (studenti a zaměstnanci) budou schopni sami rozlišit smysl a nesmysl. Správní rada uznala, že biofyzikální medicína je obor, který leží daleko mimo hlavní vědecký proud, ale chtěla umožnit diskusi o myšlenkách, ať už „idiotských“, nebo ne, které ve společnosti existují, aniž by je legitimizovala.

V listopadu 2014 byl naturopat, který léčil klienty ibogainem, což mělo za následek smrt jednoho klienta a oslepnutí jiného, odsouzen ke 141 dnům odnětí svobody. Po tomto případu se de Jongová jménem VtdK a po konzultaci s Trimbos-instituut a Informatie Voorziening Verslavingszorg zasadila o přísnější dohled nad soukromými odvykacími klinikami a naturopaty, kteří léčí drogově závislé. Ačkoli se protidrogová rehabilitace rozvíjí jako specializace, kterou v prosinci 2012 uznala Nizozemská královská lékařská asociace (KNMG), de Jongová varovala, že neexistuje žádná alternativní léčba, která by prokazatelně účinně pomáhala závislým, zatímco v některých případech jsou pacienti záměrně zneužíváni.

24. srpna 2013 na 15. evropském skeptickém kongresu ve Stockholmu přednášela de Jongová o pseudovědecké odvykací léčbě. Prohlásila, že není pravda, že „lékařský establishment“ odmítá zkoumat alternativy, jako je ibogain – už pokusy v 50. a 60. letech ukázaly, že nefungují. Následující den ji kongres zvolil za členku představenstva ECSO.

Když v září 2014 homeopaté z Groningenu doporučovali obětem epidemie viru ebola v západní Africe polykání „granulí“ a dvakrát denně poslouchat hudbu, aby se zabránilo nákaze, de Jongová to označila za „zločinné“ a prohlásila, že „homeopaté by měli držet sebe a své bludy daleko od těchto pacientů.“ 3. října byla udělena Meester Kackadorisprijs, výroční ironická cena VtdK, předsedkyni Pauline Meursové ze ZonMw (Nizozemské organizace pro výzkum a vývoj v oblasti zdraví) za její zprávu, která doporučila provádět další výzkum alternativní medicíny, což De Jongová označila za plýtvání drahocenným časem, penězi a lidskými silami, když vidí, že posledních 40 let testování nikdy nepřineslo nic nad rámec placebo efektu.

Na otázku, jakou radu by dala lidem, kteří s vědeckým skepticismem začínají, odpověděla, že by měli pokračovat v „kladení otázek“, vyhledávat skeptické skupiny a lidi, kteří je povedou. Uvádí, že tito lidé je nejlépe navedou k literatuře, která jim pomůže růst a učit se. Dodala, že „skeptici jsou milí lidé a je s nimi spousta zábavy.“

V říjnu 2015 vystřídal de Jongovou ve funkci předsedy Nico Terpstra; zůstala členkou představenstva VtdK.

Osobní život

Catherine de Jongová je vdaná za průmyslového designéra a historika umění Franse Kleina a má dvě děti.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Catherine de Jongová na Wikimedia Commons

Související články

• Alternativní a komplementární medicína
• Evropská rada skeptických organizací
• Skeptické hnutí
• Vereniging tegen de Kwakzalverij
• Vědecký skepticismus