Cabinda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa Angoly a Cabindy.
Mapa Cabindy

Cabinda je historická oblast v jihozápadní Africe. Ze severu dělí Cabindu 201 km dlouhá hranice od Konga. Z jihu je od zbytku Angoly, k níž administrativně náleží, oddělena územím Demokratické republiky Kongo (do r. 1997 Zair), tvoří tak tzv. exklávu. Na západě je ohraničena Atlantským oceánem, v jehož šelfu se u pobřeží Cabindy nachází jedny z největších světových nalezišť ropy. Byly objeveny v roce 1954, těženy jsou od roku 1968. Specifická politicko-geografická poloha ve spojení s přírodním bohatstvím je v oblasti dlouhodobým zdrojem napětí.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Rozloha: 7 283 km²
  • Počet obyvatel: 300 000, z čehož tvoří přibližně 1/3 uprchlíci z DRK
  • Správní členění: 3 hlavní samosprávní celky - Belize, Cacongo and Buco Zau + specifické postavení hlavního města Cabindy

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Cabinda je oblastí velmi bohatou na přírodní zdroje. Z pobřežního šelfu se v současnosti těží okolo 700 tisíc barelů ropy denně, což odpovídá téměř 1/10 množství vytěženého Saudskou Arábií. 40% ropy těží angolská státní firma Sonangol; největší soukromou těžařskou firmou v oblasti je italský koncern Agip. V Cabindě je také rozšířena těžba kvalitních dřevin, úrodná delta řeky Kongo poskytuje skvělé podmínky pro pěstování kávy a kakaa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Cabinda jako samostatný správní celek vznikla spojením tří království: N'Goyo, Loango and Kacongo. Ty do poloviny 15. století kontroloval Manikongo, konžský král. Od 16. století si Portugalci, Nizozemci a Angličané ustavovali v Cabindě své obchodní stanice.

V roce 1885 byl smlouvou ze Simulambuco ustaven nad Cabindou portugalský protektorát. Byla nezávislá na Angole, dokonce s ní nakrátko měla přímou hranici tvořenou řekou Kongo. Ještě v témže roce bylo na Berlínské konferenci o Africe rozšířeno území Konga až do ústí stejnojmenné řeky, a tak Cabindu od Angoly oddělilo.

Proti portugalské koloniální nadvládě se v 60. létech 20. století ustavila ozbrojená separatistická organizace FLEC (Front for the Liberation of the Enclave of Cabinda). V jejím čele stáli Nzita Henriques Tiago a Antonio Bento Bembe. Cabinda byla od Portugalska oddělena 11. 11. 1975 současně se zbytkem Angoly tzv. Alvorskou dohodou. Ta však byla odmítnuta veškerou Cabindskou politickou reprezentací, FLEC kontinuálně přešel na ozbrojený boj proti státu Angola, byl při tom podporován Zairem (DRK). Vytvořila se také exilová vláda Cabindy v Paříži.

Od té doby probíhala na území Cabindy občanská válka, Angola se stala členem východního bloku a MPLA, významná organizace bojující se separatisty (a dodnes vládnoucí angolská politická strana) byla složená mj. i z kubánských vojáků. V roce 2003 byla zřízena komise OSN, která konstatovala porušování lidských práv a násilí na civilistech v Cabindě. Značná část FLECu je již zdecimovaná (i v souvislosti s vývojem v Kongu) a guerillové boje ustávají.

Současný vývoj[editovat | editovat zdroj]

Dne 12. 7. 2006 oznámil Antonio Bento Bembe, že FLEC se chystá složit zbraně a jednat o nezávislosti mírovou cestou. Pro tyto účely založil Cabindské forum za dialog, které má za cíl dojednat s Angolou podmínky autonomie Cabindy. Většina členů FLECu však zastává názor, že k těmto krokům Bembe nemá mandát. Další vývoj v oblasti lze proto těžko předvídat.