César Gabriel de Choiseul de Praslin
César Gabriel de Choiseul, vévoda de Praslin | |
---|---|
Francouzský ministr námořnictva | |
Ve funkci: 10. duben 1766 – 24. prosince 1770 | |
Předchůdce | Étienne François de Choiseul, vévoda de Choiseul |
Nástupce | Joseph Marie Terray |
Francouzský ministr zahraničí | |
Ve funkci: 13. října 1761 – 10. dubna 1766 | |
Předchůdce | Étienne François de Choiseul, vévoda de Choiseul |
Nástupce | Étienne François de Choiseul, vévoda de Choiseul |
Narození | 15. srpna 1712 Paříž |
Úmrtí | 15. listopadu 1785 (ve věku 73 let) Paříž |
Rodiče | Hubert de Choiseul, Marquis de Choiseul, Comte de La Rivière a Henriette Louise de Beauvau |
Děti | Renaud César de Choiseul-Praslin |
Příbuzní | Antoine-César de Choiseul-Praslin (vnuk) |
Profese | diplomat a voják |
Ocenění | rytíř Řádu svatého Ducha rytíř Řádu sv. Michala |
Commons | César Gabriel de Choiseul, Duke of Praslin |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
César Gabriel de Choiseul-Chevigny, vévoda de Praslin (známý též jako markýz de Choiseul) (César-Gabriel de Choiseul-Chevigny, duc de Praslin, comte de Chevigny et de La Rivière, vicomte de Melun et de Vaux, baron de La Flèche, de Sainte-Suzanne et de Giry, seigneur de Chassy ) (15. srpna 1712, Paříž – 15. listopadu 1785, Paříž) byl francouzský generál, diplomat a státník. V dynastických válkách 18. století dosáhl hodnosti generála, později se vlivem svého bratrance vévody de Choiseul a markýzy de Pompadour dostal k diplomatickým postům. Za sedmileté války zastával funkci ministra zahraničí (1761–1766), mezitím byl povýšen na vévodu (1762). Později byl ministrem námořnictva (1766–1770). Vlivem královy milenky hraběnky du Barry byl v roce 1770 odvolán a vykázán od královského dvora.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze starého šlechtického rodu připomínaného od 13. století, narodil se jako syn generála Huberta de Choiseul, markýze de Choiseul (†1727). V patnácti letech vstoupil ke královským mušketýrům (1727) a již o rok později byl kapitánem jezdectva (1728). Za války o polské dědictví bojoval na Rýně, později se zúčastnil okupace Českého království a v Praze zastával funkci ubytovatele jezdectva. Poté během války o rakouské dědictví bojoval v Itálii a v roce 1744 dosáhl hodnosti maréchal de camp (generálmajor), nakonec byl povýšen na generálporučíka (1748).[1]
Po svém bratranci vévodovi de Choiseul převzal v roce 1758 post vyslance ve Vídni[2] a po návratu do Francie se stal ministrem zahraničí (1761–1766).[3] Vůdčí osobností zahraniční politiky byl však nadále jeho bratranec vévoda de Choiseul, který byl v té době ministrem války a námořnictva, ve srovnání s ním César Gabriel navíc povahově nevýrazný a nebyl příznivcem spojenectví s Rakouskem[4] Důkazem přízně Ludvíka XV. k celé rodině Choiseulů byl titul vévody z Praslinu, který získal v roce 1762 s právem paira, téhož roku obdržel Řád sv. Ducha. Jako ministr zahraničí podepsal v roce 1763 Pařížský mír, který ukončil sedmiletou válku a pro Francii znamenal značné ztráty především v koloniích.[5] V roce 1766 rezignoval na funkci ministra zahraničí a poté byl do roku 1770 ministrem námořnictva[6], kde se snažil iniciovat četné reformy především ve vzdělání námořních důstojníků. Spolu s bratrancem vévodou de Choiseul byl odvolán z funkce v roce 1770 vlivem královy milenky hraběnky du Barry a byl vykázán na své venkovské statky. Nekompromisní způsob, jakým Ludvík XV. odvolával své ministry pod vlivem milenky hraběnky du Barry, dokládá doslovný krátký vzkaz o výpovědi ze státních služeb datovaný 24. prosince 1770: Nepotřebuji již Vašich služeb a vypovídám Vás do Praslinu, kam se odeberete ve čtyřiadvaceti hodinách. Ludvík[7]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V roce 1732 se oženil s Anne-Marie de Champagne (1712–1783), z manželství pocházely dvě děti.[8] Syn Rénaud-César-Louis de Choiseul, vévoda de Praslin (1735–1791), sloužil v armádě a dosáhl hodnosti maréchal de camp (generálmajor, 1770). V letech 1766–1771 byl vyslancem v Neapoli a později za velké francouzské revoluce poslancem generálních stavů (1789). V Paříži byl rodinným sídlem palác Hôtel de Choiseul-Praslin, který zdědil v roce 1746 a poté jej nechal přestavět. Palác prodal v roce 1765, ale mezitím od dědiců maršála Villarse koupil v roce 1764 zámek Vaux-le-Vicomte, který pak potomkům patřil do 19. století.
Z doby, kdy zastával funkci ministra námořnictva, pochází pojmenování ostrova Praslin na Seychelách.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vojenská kariéra Césara Gabriela de Choiseul in: Dictionnaire historique et biographique des généraux français, 4. díl; Paříž, 1822; s. 264–267 dostupné online
- ↑ Personální obsazení diplomatických postů Francie 1643–1789 na webu conseilduroi dostupné online
- ↑ Personální obsazení funkce ministra zahraničí na webu conseilduroi dostupné online
- ↑ STELLNER, František: Sedmiletá válka v Evropě; Praha, 2000; s. 274–275 ISBN 80-7277-010-1
- ↑ STELLNER, František: Sedmiletá válka v Evropě; Praha, 2000; s. 306–307 ISBN 80-7277-010-1
- ↑ Personální obsazení funkce ministra námořnictva na webu conseilduroi dostupné online
- ↑ MÜLDNER, Josef: Dopisy paní du Barry; Plzeň, 1921; s. 149–150
- ↑ Rodina Césara Gabriela de Choiseul na webu geneanet dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu César Gabriel de Choiseul de Praslin na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BORDONOVE, Georges: Ludvík XV. Milovaný - Nemilovaný král; Praha, 2006 268 s. ISBN 80-7243-297-4
- MITFORD, Nancy: Madame de Pompadour; Praha, 1998 283 s. ISBN 80-86128-22-9
- Francouzští vévodové
- Francouzští generálové
- Francouzští šlechtici
- Francouzští ministři
- Francouzští politici
- Diplomaté Francie
- Osobnosti válek o rakouské dědictví
- Osobnosti sedmileté války
- Osobnosti Ancien Régime
- Francouzské osobnosti 18. století
- Narození 15. srpna
- Narození v roce 1712
- Narození v Paříži
- Úmrtí 15. listopadu
- Úmrtí v roce 1785
- Úmrtí v Paříži