Budníček zelený

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Budníček zelený

Greenish Warbler I IMG 0565.jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Podřád: zpěvní (Passeri)
Infrařád: Passerida
Nadčeleď: Sylvioidea
Čeleď: budníčkovití (Phylloscopidae)
Rod: budníček (Phylloscopus)
Binomické jméno
Phylloscopus trochiloides
Sundevall, 1837
Rozšíření budníčka zeleného v Asii
Rozšíření budníčka zeleného v Asii

Budníček zelený (Phylloscopus trochiloides) je malým druhem pěvce z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Obvykle bývají rozlišovány 4 poddruhy, z nichž do Evropy zasahuje pouze 1: budníček zelený ruský (Phylloscopus trochiloides viridanus).[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Velikosti budníčka menšího (délka těla 9,5-10,5 cm).[2] Od ostatních druhů evropských budníčků se liší žlutavou křídelní páskou a žlutým nadočním proužkem; svrchu je zelenavě šedý, zespodu téměř bílý.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí na Sibiři, odkud zasahuje do severovýchodní Evropy, zimuje v Indii. V Evropě se poprvé objevil teprve na počátku 20. století (roku 1905 na baltském pobřeží, kde již následující rok zahnízdil) a v jeho průběhu se šířil dál jihozápadním směrem.[1][4]

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice, která leží na jihozápadním okraji areálu rozšíření, byl poprvé zaznamenán v roce 1963 na Českomoravské vrchovině, pravidelně se pak na našem území objevuje od roku 1978.[1] Hnízdění bylo poprvé prokázáno v roce 1992[5] (první hnízdo bylo objeveno v roce 1998), od té doby hnízdí pravidelně 1-13 párů v Krkonoších, které v posledních letech patří zároveň k největším hnízdištím druhu ve vnitrozemí střední Evropy.[4] Pozorování naznačují možné hnízdění i v dalších pohraničních horách, především Beskydech.[6][7]

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

V Evropě k hnízdění vyhledává listnaté nebo smíšené lesy, vzrostlé háje a parky, ale i menší husté remízky a smrkové porosty s příměsí listnatých stromů.[2] V ČR hlavně druhotné smrčiny ve stáří do 60 let, s nevýrazně vyvinutým keřovým a bylinným patrem, na březích vodních toků a v nadmořské výšce 860–1100 m.[1]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí jednotlivě, monogamně. Hnízdo staví samotná samice z čerstvého mechu dobře skryté na zemi v prohlubni nebo polodutině. Hnízdí 1x ročně od konce května do poloviny července. Úplná snůška čítá 4-6 (3-7) čistě bílých vajec o rozměrech 15,3 x 11,9 mm, na kterých sedí po dobu 12-13 dnů jen samice krmená samcem. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 12-14 dnech.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

V potravě převažuje drobný hmyz, zvláště motýli, stejnokřídlí a dvoukřídlí, méně jsou zastoupeni také pavouci a plži.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  2. a b SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  3. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.  
  4. a b FLOUSEK, Jiří; ŠÁLEK, Miroslav E., 2007: Hnízdění a výskyt budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) v Krkonoších. Sylvia 43: s. 154–164.
  5. FLOUSEK, Jiří, 1993: Prokázané hnízdění budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) v České republice. Sylvia 29: s. 104–106.
  6. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  
  7. Přehled pozorování budníčka zeleného z území ČR na stránkách FK ČSO

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu