Bromované zpomalovače hoření

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: BFR.

Bromované zpomalovače hoření (BFR) jsou různorodou skupinou organických sloučenin bromu, které se používají jako přísada do hořlavých materiálů (plasty, textilie atd.) s cílem omezit či zpomalit jejich hoření a zlepšit jejich požární bezpečnost. BFR se užívají například v elektronice, v elektronických zařízeních, v podlahových krytinách, atd. Bromované zpomalovače jsou ovšem toxické, přetrvávají ve výrobcích a uvolňují se z nich.

Dělení

Polybromované difenylethery
Hexabromcyklododekan
Polybromované bifenyly
Tetrabrombisfenol A

Podle chemické povahy je možné bromované zpomalovače rozdělit na polybromované difenyletery (PBDE), hexabromcyklododekan (HBCD), polybromované bifenyly (PBB) a bromované bisfenoly. BFR přetrvávají ve výrobcích a uvolňují se z nich během životnosti i likvidace odpadů. Jejich spalováním podle Mezinárodního programu pro chemickou bezpečnosti (IPCS) ve ke tvorbě polybromovaných dioxinů a furanů (PBDD/Fs), které mají toxicitu srovnatelnou s chlorovanými dioxiny.[1]

Užití některých BFR omezuje evropská směrnice RoHS.

Výskyt v České republice

BFR byla prokázány v krvi ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Tým profesorky Jany Hajšlové z VŠCHT při analýzách mateřského mléka žen z Olomoucka prokázala bromované zpomalovače v mléce všech testovaných matek. Jiný výzkum prokázal BFR v tělech ryb.[2]

Ekologické sdružení Arnika zadala analýzy prachu, které prokázaly BFR např. v kanceláři hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce nebo ve vzorku dešťové vody odebraném v Ústí nad Labem.[3]

Při testu termohrnků a kuchyňských nástrojů prodávaných na českém trhu byl polovině výrobků zjištěn obsah bromovaných zpomalovačů hoření. V jednom případě dosahoval téměř 2 g/kg.[4]

Zdravotní rizika

BFR mají strukturu i vlastnosti podobné polychlorovaným bifenylům (PCB). Akutní toxicita BFR je nízká, ale chronické vystavení během nitroděložního vývoje může vést k narušení vývoje mozku a kostry.[1]

Restrikce

Důvodem pro regulaci je jejich toxicita v kombinaci se schopností dlouhodobě přetrvávat v prostředí a kumulovat se v biologických systémech. V Evropské unii je zakázáno používání polybromovaných bifenylů a polybromovaných difenyletherů směrnicí o omezení užívání nebezpečných látek v elektronických a elektrických zařízeních,

Externí odkazy

Reference