Betsi Cadwaladr
| Betsi Cadwaladr | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. května 1789 Llanycil, Wales |
| Úmrtí | 17. července 1860 (ve věku 71 let) Londýn |
| Příčina úmrtí | cholera |
| Pohřben/a | Abney Park Cemetery, Londýn |
| Národnost | velšská |
| Občanství | britské |
| Alma mater | Guy's Hospital |
| Povolání | zdravotní sestra |
| Otec | Dafydd Cadwaladr |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Betsi Cadwaladr (24. května 1789 Llanycil – 17. července 1860 Londýn), známá také jako Beti Cadwaladr[1] nebo Beti Davis[2] byla britská zdravotní sestra, která spolupracovala s Florence Nightingalovou během krymské války. Mezi oběma ženami však docházelo k neustálým neshodám.[3] V roce 2016 byla vyhlášena jednou z „50 z největších velšských osobností všech dob“[4] a její jméno je také spojováno s Betsi Cadwaladr University Health Board (velšsky: Bwrdd Iechyd Prifysgol Betsi Cadwaladr), jednou z největších zdravotních organizací ve Walesu.
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Pocházela z šestnácti dětí a narodila se v Llanycilu nedaleko Bala ve Walesu metodistiskému kazateli Dafyddu Cadwaladrovi.[5][6] Vyrůstala na Pen Rhiw Farm v Llanycilu a ve věku pěti let přišla o matku. Krátce nato dostala od Thomase Charlese, velšského kalvinistického metodistického kněze, bibli. Tohoto gesta si Betsi Cadwaladr velice vážila a našla v ní smysl svého života.[3]
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Počátky[editovat | editovat zdroj]
Zpočátku pracovala jako služebná v Plas yn Dre, kde se naučila domácím pracím, hovořit anglicky a také hře na harfu. Ve službě však nebyla šťastná a ve věku 14 let utekla. Poté pracovala jako služebná v Liverpoolu.[3] V té době si také změnila své příjmení na Davis, kvůli snazší výslovnosti.[2] Některé prameny však uvádějí, že se ve skutečnosti jako Elizabeth Davis narodila.[7]
Později se vrátila do Walesu, který však z důvodu, aby se vyhnula manželství, opětovně opustila a odešla do Londýna, kde žila u své sestry. Zde také poprvé navštívila divadlo, které ji nadchlo.
Poté pracovala jako služebná. Tato práce ji umožnila cestovat po světě, což v ní probudilo zálibu v cestování. Během bitvy u Waterloo pobývala ve Francii a měla tak možnost bojiště navštívit. Zde však byla otřesena velmi špatnou péčí o zraněné.
V roce 1820, ve věku 31 let, se znovu vrátila do Baly, kde se však nudila a nechala se proto zaměstnat jako služebná lodního kapitána a léta pak cestovala. Během té doby navštívila Ameriku, Afriku a Austrálii. Kromě práce služebné se na palubě lodi během cest starala o nemocné a také pomáhala při porodech. I přes její tvrdohlavou a nezávislou povahu ji více než 20 mužů požádalo o ruku.[3]
Práce zdravotní sestry[editovat | editovat zdroj]
Po návratu do Spojeného království se rozhodla stát kvalifikovanou zdravotní sestrou a nastoupila jako praktikantka v Guy's Hospital v Londýně.[5] Po dokončení výcviku, ve věku 65 let, se přidala k vojenské ošetřovatelské službě. Měla v úmyslu pracovat na Krymu, i přesto, že se jí od toho její sestra Bridget snažila odradit.[3] S jejím odjezdem na Krym nesouhlasila ani Florence Nightingalová, která pocházela z vyšších společenských kruhů. Nightingalové vadil nejen její nízký dělnický původ, ale také skutečnost, že pocházela z Walesu. Přesto Cadwaladr v Turecku několik měsíců působila v nemocnici, kterou vedla Nightingalová. Ovšem mezi oběma ženami docházelo k neustálým třenicím vycházejícím jak z jejich velmi odlišného sociální původu, tak také výrazného věkového rozdílu, kdy je od sebe dělilo 31 let. Nightingalová také více lpěla na dodržování pravidel a na byrokracii a také řadu pravidel sama zaváděla. Cadwaladr často pravidla překračovala a reagovala více intuitivně podle neustále se měnících potřeb zraněných vojáků.[2] A přestože Nightingalová později ocenila její zásluhy při zlepšování nehygienických podmínek,[7] dostal se jejich vztah na takovou úroveň, že se Betsi Cadwaladr rozhodla odejít do nemocnice v Balaklavě, která se nacházela blíže frontové linii.[2] Zde kromě samotné ošetřovatelské práce také dohlížela na táborovou kuchyni a ve snaze zajistit potřebné zásoby i nadále bojovala proti byrokracii.[5]
Smrt[editovat | editovat zdroj]
Podmínky na Krymu se však velmi podepsaly na jejím zdraví a v roce 1855 se vrátila do Spojeného království. V té době trpěla cholerou a úplavicí. Po návratu žila v Londýně v domě své sestry, kde také napsala své paměti.[1] Zemřela v roce 1860 a byla pohřbena na londýnském hřbitově Abney Park Cemetery.[5]
V srpnu 2012 byl na její hrob umístěn nový náhrobní kámen.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Betsi Cadwaladr na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Welsh National Heroes by Alun Roberts, Y Lolfa, 2002
- ↑ a b c d e 'Other' Crimea War nurse honoured. www.bbc.com. 2012-08-02. Dostupné online [cit. 2019-04-09]. (anglicky)
- ↑ a b c d e Radio Cymru, a conversation with Lyn Ebenezer, published in the Cwrs Uwch, Bangor University, 2003
- ↑ WILLIAMSON, David. The 50 Greatest Welsh Men and Women of All Time. walesonline [online]. 2016-06-06 [cit. 2019-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d LIVE, North Wales. Memorial plans to honour Betsi Cadwaladr. northwales [online]. 2011-04-24 [cit. 2019-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Wales, Merionethshire, Parish Registers, 1538–1912", index, FamilySearch
- ↑ a b BOARD, Betsi Cadwaladr University Health. Betsi Cadwaladr University Health Board - Who Was Betsi Cadwaladr?. www.wales.nhs.uk [online]. [cit. 2019-04-09]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Betsi Cadwaladr na Wikimedia Commons
