Belveder (Lednicko-valtický areál)
| Belveder | |
|---|---|
 zámeček Belveder po rekonstrukci | |
| Základní informace | |
| Sloh | empírový |
| Architekt | Josef Hardtmuth |
| Výstavba | 1802–1806 |
| Přestavba | 1894 |
| Stavebník | Jan I. z Lichtenštejna |
| Další majitelé | Lichtenštejnové |
| Současný majitel | Česká republika, ve správě NPÚ |
| Poloha | |
| Adresa | Liščí vršek, Valtice,  Česko |
| Ulice | P. Bezruče |
| Souřadnice | 48°45′7,2″ s. š., 16°45′41,4″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25475/7-1757 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lovecký zámeček Belveder stojí v Lednicko-valtickém areálu při Bezručově aleji, na Liščím vršku, na okraji Valtic. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Empírový zámeček nechal v areálu bažantnice vystavět v letech 1802–1806 kníže Jan I. z Lichtenštejna. Výstavbou byl pověřen jeho vrchní architekt Josef Hardtmuth. V roce 1894 vyhořel, ale byl znovu obnoven i s výmalbou. Po znárodnění po roce 1945 se stát o zámeček nestaral a ten chátral. Později se dostal do správy Akademie věd, která jej využívala jako své pracoviště. Zámeček však utrpěl neodbornými zásahy. Zchátralý lovecký zámeček byl dlouho v havarijním stavu a nebyl veřejnosti přístupný. Objekt byl od roku 2018 v rekonstrukci. Náklady na rekonstrukci, jejíž ukončení bylo naplánováno na konec roku 2020, měly činit 12 miliónů korun. Po dokončení rekonstrukce byl lovecký zámeček poprvé v historii zpřístupněn veřejnosti v červnu 2021.[2][3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Letohrádek tvoří osmiboká centrální část s postranními křídly. Hlavní oktagonální sál Belvederu opatřil vídeňský malíř Johann Joseph Langenhöffel (1750–1807) iluzívní výmalbou v tzv. „pompejském stylu“. Po požáru v roce 1894 byl hlavní salonek vyzdoben vzácnými hedvábnými čínskými tapetami, které kníže Alois I. z Lichtenštejna získal z majetku popravené francouzské královny Marie Antoinetty.[4] Uprostřed salonku seděl Číňan a okolo něho jeho druhové na vyřezávaných sedátkách. Při zdech bývaly rozestavěny černé, perletí vykládané židle. Světlo zajišťovaly lampiony s lustrem, který zdobila malby čínských draků. Stěny pak byly vyzdobeny hedvábnými obrazy a malbami od Josefa Langenhöffela. Místy vše doplňovaly sbírky porcelánu. V roce 1928 bylo zamýšleno doplnit výzdobu o hedvábné tapety ze zaniklého Čínského pavilonu. K tomu ovšem nedošlo.
Dostupnost[editovat | editovat zdroj]
Zámeček se nachází v blízkosti silnice II/422 z Lednice do Valtic. Turisty sem přivádí také modrá turistická značka z Valtic, pokračující na Hlohovec. V blízkosti prochází také červeně značená turistická stezka od Dianina chrámu a pokračující ke kolonádě na Rajstně.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
zámeček v roce 2016 -
centrální sál -
levý salon -
pravý salon -
výmalba levého salonu
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-26]. Identifikátor záznamu 136592 : Zámek Belvedere. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Zámeček Belveder se od konce druhé světové války poprvé otevře veřejnosti. Stavba je na seznamu UNESCO [online]. Praha: Česká televize, ČT 24, 2020-10-08 [cit. 2020-10-10]. Video. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-17.
- ↑ Zámeček Belveder u Valtic se dočkal otevření, je poprvé přístupný veřejnosti [online]. Praha: ceskenoviny.cz, 2021-06-12 [cit. 2021-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Letohrádek Belveder [online]. Valtice: Zámek Valtice [cit. 2020-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Belveder na Wikimedia Commons
- Zámek Belveder - oficiální stránky Národního památkového ústavu
- Zámek na hrady.cz
- Zámek na atlasceska.cz