Bejt ha-Šita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bejt ha-Šita
בית השיטה
Pohled na kibuc Bejt ha-Šita v 50. letech 20. stol.
Pohled na kibuc Bejt ha-Šita v 50. letech 20. stol.
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: - 41 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
oblastní rada: Gilboa
Bejt ha-Šita
Red pog.png
Bejt ha-Šita
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 1131[1] (2012)
správa
vznik: 1935
oficiální web: http://www.beithashita.org.il

Bejt ha-Šita (hebrejsky בֵּית הַשִּׁטָּה, anglicky Beit HaShita, v oficiálním seznamu sídel Bet HaShitta[1]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Gilboa.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v intenzivně zemědělsky obdělávaném Charodském údolí, které východně odtud přechází do Bejtše'anského údolí, v nadmořské výšce 41 metrů pod mořskou hladinou. Severně od obce se pozvolna zdvíhá náhorní planina Ramot Isachar, respektive její podčást nazývaná Ramat Cva'im. Ta východně od vesnice vybíhá v dílčí vrcholky Giv'at Kipodan a Giv'at Cva'im. Podél západní strany vesnice klesá do údolí vádí Nachal Kipodan. Charodské údolí tu vybíhá k severu. Tento výběžek se jmenuje údolí Bik'at ha-Šita.

Vesnice je situována 22 kilometrů jihojihozápadně od Galilejského jezera, 12 kilometrů západně od řeky Jordánu, cca 7 kilometrů severozápadně od města Bejt Še'an, cca 82 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 50 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Bejt ha-Šita obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské. Výjimkou je vesnice Tajbe, kterou obývají izraelští Arabové, ležící cca 6 kilometrů severním směrem.

Kibuc leží 6 kilometrů severně od Zelené linie, která odděluje Izrael od okupovaného Západního břehu Jordánu.

Bejt ha-Šita je na dopravní síť napojena pomocí dálnice číslo 71. Podél jižního okraje obce do roku 1948 vedla železniční trať v Jizre'elském údolí, jejíž některé prvky jsou v krajině dosud patrné.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Bejt ha-Šita byla založena v roce 1935[1] jako jedna z deseti židovských osad vzniklých toho roku.[2]Názvem navazuje na stejnojmenné sídlo zmiňované v Bibli (Bét-šita - Kniha Soudců 7,22[3]), jehož jméno pak uchovala arabská vesnice Šatta, jež stála na místě nynější Bejt ha-Šity a byla pak po získání zdejších pozemků do židovského vlastnictví před založením kibucu vysídlena.[4]

Skupina zakladatelů Bejt ha-Šita vznikla už roku 1928 (částečně z řad absolventů ha-Gymnasia ha-Ivrit Herzlija v Tel Avivu) a po několik let společně pobývala na různých místech tehdejší mandátní Palestiny. Roku 1935 založili zdejší kibuc a v roce 1936 ho přesunuli do nynější lokality. Kibuc pak absorboval další členy z řad židovských přistěhovalců z Polska a Německa.[5]

Roku 1949 měla vesnice 689 obyvatel a rozlohu katastrálního území 8450 dunamů (8,45 kilometrů čtverečních).[6] Kvůli rozporům v rámci organizaci kibuců došlo v roce 1952 k výměně obyvatel s kibucy Tel Josef a Ajelet ha-Šachar.[5][7]

V roce 1985 vedení kibucu spustilo program výměnných pobytů pro americké středoškoláky, kteří zde studují a tráví čas u hostitelských rodin.[8]

Ekonomika kibucu je založena na zemědělství a průmyslu.[5] Působí tu například továrna BHC Mfg. Company na zemědělskou techniku nebo potravinářská firma Gilboa-Beit Hashita Olives factory.[8] Kibuc prošel privatizací a už nefunguje na bázi kolektivního hospodaření.[9] V Bejt ha-Šita fungují zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je k dispozici v kibucu Mesilot, střední v Ejn Charod nebo v Neve Ejtan.[9]

Vesnice prochází stavební expanzí, při které na svazích nad původním kibucem vyrůstá nová obytná čtvrť individuálně stavěných rodinných domů. První obyvatelé se do ní nastěhovali v lednu 2008. V první fázi má jít o 44 domů (polovina již ve výstavbě), v druhé o 36 domů (10 % z nich ve výstavbě) a v třetí etapě má přibýt 26 domů.[9]

V prostoru kibucu byly objeveny zbytky byzantského kostela. Západně od vesnice je lokalita Chirbet Šata (חרבת שטא) z torzy sloupů a pohřebiště z římského období.[5]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo kibucu Bejt ha-Šita je sekulární.[9] Podle údajů z roku 2012 tvořili naprostou většinu obyvatel v Bejt ha-Šita Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s populací, která po delším propadu začíná od roku 2007 narůstat. K 31. prosinci 2012 zde žilo 1131 lidí. Během roku 2012 populace stoupla o 3,6 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Bejt ha-Šita 1948-2012[10] [6][11][1]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet obyvatel 823 689 797 937 1196 1003 968 869 871 836 830 862 894 992 1015 1092 1131

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f יישובים 2012 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. S. 187. (anglicky) 
  3. Sd 7, 22 (Kral, ČEP)
  4. Welcome To Shatta [online]. Palestine Remembered, [cit. 2010-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d בית השיטה [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-02-18]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. בית השיטה [online]. galil-net.org.il, [cit. 2010-02-18]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. a b The Story of Beit Hashita [online]. bethashita.org.il, [cit. 2010-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d בית השיטה [online]. romgalil.org.il, [cit. 2010-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  10. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  11. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2012 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-02-18]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]