Tel Josef

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tel Josef
תל יוסף
Kravín v Tel Josef ve 30. letech 20. století
Kravín v Tel Josef ve 30. letech 20. století
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: - 12 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
oblastní rada: Gilboa
Tel Josef
Red pog.png
Tel Josef
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 501[1] (2009)
správa

Tel Josef (hebrejsky: תֵּל יוֹסֵף‎, doslova "Josefův pahorek", anglicky: Tel Yosef[1]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Gilboa.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v intenzivně zemědělsky obdělávaném Charodském údolí, které východně odtud přechází do Bejtše'anského údolí, v nadmořské výšce 12 metrů pod mořskou hladinou. Severně od obce se pozvolna zdvíhá náhorní planina Ramot Isachar. Podél východní strany vesnice z ní klesá do údolí vádí Nachal Josef. Charodské údolí tu vybíhá k severu. Tento výběžek se jmenuje údolí Bik'at ha-Šita. Jižně od obce začíná zcela rovinaté Charodské údolí, které člení jen pahorky Tel Šalvim a Tel Josef ha-Jašana.

Vesnice je situována 23 kilometrů jihozápadně od Galilejského jezera, 16 kilometrů západně od řeky Jordánu, cca 10 kilometrů severozápadně od města Bejt Še'an, cca 80 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 47 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Tel Josef obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské. Výjimkou jsou vesnice Na'ura, Tamra a Tajbe, které obývají izraelští Arabové, ležící cca 7 kilometrů severním směrem. Společně se sousedními kibucy Ejn Charod Ichud a Ejn Charod Me'uchad vytváří Tel Josef souvislou aglomeraci s cca 1700 obyvateli.

Kibuc leží 5 kilometrů severně od Zelené linie, která odděluje Izrael od okupovaného Západního břehu Jordánu.

Tel Josef je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 71. Jižně od ní leží, naproti kibucu, komplex úřadů Oblastní rady Gilboa. Podél jižního okraje obce do roku 1948 vedla železniční trať v Jizre'elském údolí, jejíž některé prvky jsou v krajině dosud patrné.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Tel Josef byl založen v roce 1921[1] K založení došlo 12. prosince 1921. Vznik kibucu iniciovali osadníci z nedalekého kibucu Ejn Charod napojení na pracovní oddíly Gdud ha-Avoda, kteří se ocitli ve sporu s odborovou centrálou Histadrut. Ta chtěla v tomto regionu založit židovské vesnice podle jejích představ. Proto ji předešli a zbudovali Tel Josef jako satelitní kibuc. Společně s Ejn Charod tehdy během 100 dnů vznikly v Jizre'elském údolí ještě další dvě židovské vesnice, a to nynější Kfar Jechezkel a Nahalal. Šlo o bažinatou krajinu, ve které se kromě nepočetných arabských zemědělců rozkládaly jen močály a kterou obývala stáda vodních bůvolů.[2]

Kibuc zpočátku sídlil v lokalitě Tel Šejk Hasan neboli dnešní Tel Josef ha-Jašana na úpatí masivu Gilboa, několik kilometrů jižním směrem od nynějšího místa.[3] Zakladateli osady byli Židé přistěhovalí do tehdejší mandátní Palestiny v rámci třetí aliji. Kibuc nazvali podle Josefa Trumpeldora - židovského vojáka, který krátce předtím zemřel v bojích s Araby. V roce 1923 došlo mezi do té doby sesterskými kibucy Tel Josef a Ein Charod k ideologickému rozporu, po kterém pouze Tel Josef zůstal věrný organizaci Gdud ha-Avoda. V roce 1927 ale levicověji smýšlející část obyvatel Tel Josef odešla z Palestiny do SSSR. Toho roku také ustala aktivita Gdud ha-Avoda a Tel Josef se stal samostatnou obcí. Roku 1929 byla populace posílena o novou skupinu osadníků z kibuců Tel Chaj a Kfar Gil'adi. Onoho roku rovněž Tel Josef přesídlil do nynější lokality, jen pár set metrů od Ejn Charod.[4][5]

V dubnu 1927 byl Tel Josef jednou ze zastávek československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na jeho cestě po Palestině. Šlo o první návštěvu hlavy státu v Palestině po první světové válce.[6]

Během arabského povstání po roce 1936 sloužil kibuc Tel Josef jako jedno z organizačních center zakládání opevněných osad typu Hradba a věž v okolním regionu a byla tu silná místní organizace vojenských jednotek Palmach.[4]

Roku 1949 měla vesnice 893 obyvatel a rozlohu katastrálního území 12 160 dunamů (12,16 kilometrů čtverečních).[7] V roce 1952 došlo v hnutí kibuců k dalšímu ideologickému rozporu. Tehdy se dokonce sousední Ejn Charod rozpadl na dvě obce. Z Tel Josef po rozkolu odešla část obyvatel do nedaleké Bejt ha-Šita.[4]

Ekonomika obce je založena na zemědělství a průmyslu. Roku 1957 tu byla založena pobočka potravinářské firmy Tnuva. Kibuc prošel privatizací a není již organizován jako ryze kolektivní ekonomická jednotka. Členům kibucu jsou vypláceny běžné mzdy podle odvedené práce.[4] V centru osady stojí budova společné jídelny navržená architektem Leopoldem Krakauerem.[8]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo kibucu Tel Josef je sekulární.[8] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel v Tel Josef Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2009 zde žilo 501 lidí. Během roku 2009 ale populace prudce stoupla o 24,9 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Tel Josef 1948–2009[9] [7][10][1]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Počet obyvatel 905 893 605 534 504 450 420 390 372 371 371 389 401 501

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f יישובים2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-11-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. S. 114-115, 121. (anglicky) 
  3. amudanan.co.il [online]. amudanan.co.il, [cit. 2010-12-22]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. a b c d תל יוסף [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-02-18]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. תל יוסף [online]. galil-net.org.il, [cit. 2010-02-18]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. YEGAR, Moshe. Československo, sionismus, Izrael. Praha : Victoria Publishing, 1997. ISBN 80-7187-087-0. S. 42. (česky) 
  7. a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b תל יוסף [online]. romgalil.org.il, [cit. 2010-02-18]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  10. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-02-18]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]