Basilica maior

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Znak baziliky maior: klíče sv. Petra a umbraculum

Větší bazilika, latinsky basilica maior je čestný titul vybraných římskokatolických kostelů. Řadí se k nim především čtyři velké papežské baziliky v Římě a dále také dvě baziliky v Assisi, sv. Františka a Panny Marie Andělské. Ostatní kostely s titulem baziliky se označují jako basilica minor (menší bazilika).

Papežské baziliky v Římě

Římské basiliky maior se vyznačují tzv. Svatou branou, která se otvírá pouze během Svatých roků (naposledy během Svatého roku 2015). Do roku 2008 se nazývaly patriarchální basiliky, neboť symbolicky představují jednotlivé starověké patriarcháty: Jeruzalém, Alexandrie, Antiochie, Řím, Konstantinopol (Cařihrad, Istanbul). V roce 2008 zrušil 266. papež Benedikt XVI. titul římského biskupa „patriarcha západu“ a basiliky se nazývají papežské.

  1. Bazilika sv. Jana v Lateránu je papežův katedrální kostel
  2. Bazilika svatého Petra (Vatikánská bazilika) byla do roku 1054 s titulem konstantinopolského patriarchy
  3. Bazilika sv. Pavla za hradbami, do roku 1964 s titulem alexandrijského patriarchy
  4. Bazilika Panny Marie Sněžné, do roku 2008 s titulem antiošského patriarchy

Mezi patriarchální baziliky se navíc řadila bazilika minor sv. Vavřince za hradbami, do roku 2008 titulární kostel jeruzalémského patriarchy. V bazilice sv. Vavřince není Svatá brána.

Baziliky v Assisi

Kromě římských kostelů získaly privilegium patriarchální baziliky ještě dva kostely v Assisi:

Je v nich umístěno papežské sedadlo sedes a oltář, na němž se slouží liturgie pouze se souhlasem papeže.

Odkazy

Související články

Externí odkazy