Barthélemy-Catherine Joubert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Barthélemy-Catherine Joubert
Generál Barthélemy Catherine Joubert.
Generál Barthélemy Catherine Joubert.
Narození: 14. dubna 1769
Pont-de-Vaux
Úmrtí: 15. dubna 1799 (30 let)
Novi
Vojenská kariéra
Hodnost: generál
Doba služby: 1791–1799
Sloužil: Francie Francouzská republika
Složka: Francie Armée de Terre
Války: války s revoluční Francií, Napoleonské války
Bitvy: Obrana pevnosti Col di Tenta,
Bitva u Loana, Bitva u Rivoli,
Bitva u Novi

Barthélemy-Catherine Joubert (14. dubna 1769 v Pont-de-Vaux, Francie15. srpna 1799) byl francouzský revoluční generál.

Joubert studoval v Dijonu práva. Když však vypukla revoluce vstoupil roku 1791 jako dobrovolník do pěšího praporu a s ním v rýnské armádě postupoval v hodnostech, takže již r. 1792 byl poručíkem. Roku 1793 však při Col di Tenda jako kapitán alpské armády po statečném boji upadl do sardinského zajetí, ale byl krátce nato propuštěn. V dalším roce byl jmenován generálním pobočníkem italské armády a postupoval v hodnostech, tak že ještě téhož roku byl plukovníkem a začátkem roku 1796 po bitvě u Loana (22.–24. listopadu 1795) brigádním generálem. V prvním italském tažení generála Bonaparte (17961797) upoutal na sebe pozornost vrchního velitele svou statečností a taktickou zralostí. Proto byl roku 1797 povýšen do hodnosti divizního generála. Vyznamenal se při obsazení Mantovy (Mantua, 2. února 1797)) a v bitvě u Rivoli (14. ledna 1797). Po obsazení Trenta (Tridentu) zaútočil odtud v čele tří divizí (20. března 1797) do Tyrol, prošel za neustálých bojů Etschské údolí a u Villachu se opět spojil s hlavní armádou (8. dubna 1797). Poté pobyl krátký čas na velitelských postech v Holandsku a v Mohuči, ale v říjnu roku 1798 byl jmenován po generálu Brunem vrchním velitelem italské armády. Obsadil Turín a všechny opěrné body v Piemontu, přinutil sardinského krále k abdikaci a plánoval vyhlášení Piemontu i Toskany republikami, což mu direktorium zakázalo. Joubert odjel roztrpčen do Paříže, kde byl Sieyesem a jeho příznivci získán pro plán svržení direktoria pod vedením populárního generála. Za tím účelem, ale měl ještě získat na pověsti vynikajícího válečníka. Proto byl jmenován na Moreauovo horké místo vrchního velitele v horní Itálii. Těsně před odjezdem k armádě vstoupil do svazku manželského se Zephyrine de Montholon a velitelskou funkci převzal v prvních dnech srpna 1799. Ihned po nástupu do funkce byl vystaven útokům spojených armád rusko-rakouských pod velením Suvorova. Tomu se postavil Joubert ve výhodném postavení u Novi 15. srpna 1799. Již v prvních hodinách, kdy francouzská armáda dobře odolávala útokům Rusů byl Joubert při obhlídce předních linií zastřelen nepřátelskou kulkou. Jeho mrtvola byla odvezena do Toulonu a ve Fort Lamalgue pohřbena. Od té doby nese budova jméno Fort Joubert. Jeho vdova se roku 1801 stala manželkou generála (pozdějšího maršála) Macdonalda.

Generál Barthélemy Catherine Joubert