Baldachýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Trůn s baldachýnem

Baldachýn (z ital. baldacchino, brokát) nebo také nebesa je původně pevný látkový závěs, později dřevěná nebo kamenná stříška nad trůnem, oltářem, lůžkem a podobně. Účel má převážně symbolický (ceremoniální), někdy též praktický (ochranný).

Baldachýn je také název pro přírodní střechu tvořenou korunami stromů, zejména v deštných pralesích.

Historie

Kamenný baldachýn nad sochou (Bamberk)
Baldachýn nad oltářem (Basilika sv. Pavla v Římě)
Přenosný baldachýn („nebesa“)

Brokátový baldachýn byl nezbytným doplňkem trůnu a často i zámeckých postelí.[1] V gotické architektuře se užíval kamenný baldachýn nad sochou, v renesanci a v baroku byl dřevěný baldachýn častým doplňkem kazatelny nebo oltáře. Přenosný látkový baldachýn na čtyřech tyčích („nebesa“) se nosil a někde dosud nosí v průvodu o slavnosti Těla a Krve Páně a při jiných příležitostech.

Odkazy

Reference

  1. Oxford dictionary of architecture, str. 50.

Literatura

  • J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha 1978, str. 108.
  • J. S. Curl, Oxford dictionary of architecture. Oxford 2000.

Související články

Externí odkazy