Běla Poštolková

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Běla Poštolková, CSc.
Narození16. března 1932
Praha; ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí31. října 2018
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
PovoláníVědecká pracovnice (lingvistka, bohemistka, lexikografka)
ZaměstnavatelÚstav pro jazyk český Akademie věd České republiky
TitulPhDr.; CSc.
ChoťMilan Poštolka
Děti2 dcery
PodpisPhDr. Běla Poštolková, CSc. – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Miroslav Roudný; v roce 1983 s ním (a Antonínem Tejnorem) napsala příručku O české terminologii
V letech 1983 až 1990 byla výkonnou redaktorkou vědeckého časopisu Naše řeč
Titulní strana odborného časopisu Slovo a slovesnost, kam Běla Poštolková přispívala svými články
Hrob na hřbitově Malvazinky v Praze

Běla Poštolková (16. března 1932 Praha – 31. října 2018) byla česká lingvistka, bohemistka, lexikografka, specialistka na zpracování a výklad terminologické složky slovní zásoby,[1] dlouholetá pracovnice Ústavu pro jazyk český (ÚJČ) a členka jeho lexikografického kolektivu.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Studium a začátky odborní práce[editovat | editovat zdroj]

Běla Poštolková se narodila 16. března 1932 v Praze. Středoškolská studia strávila na Státním anglickém gymnáziu. Vysokoškolská studia (obor čeština–ruština) absolvovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Univerzity Karlovy v Praze, kde získala titul PhDr.[2] Po studiích redigovala krátký čas odbornou lékařskou literaturu ve Státním zdravotnickém nakladatelství.[2]

V ÚJČ[editovat | editovat zdroj]

Do Ústavu pro jazyk český Československé akademie věd nastoupila v roce 1962 a jazykovědně zde pracovala téměř třicet let.[2][3] Členkou lexikografického kolektivu ÚJČ se stala Běla Poštolková krátce po svém příchodu do ÚJČ a spolu s ostatními členy řešitelského kolektivu začala pracovat na projektu (tvorbě) Slovníku spisovného jazyka českého (nakladatelství Academia Praha; 1968).[3] Z odborných příruček, dalších výpisků a listinných zdrojů vybírala odborné pojmy (termíny) a zpracovávala k nim jejich definice použitelné pro tvorbu jednotlivých slovníkových hesel (v rámci lexémové polysémie). Současně byla nucena některé termíny (a jejich výklad) průběžně konzultovat s odborníky mnoha různých oborů lidské činnosti.[2] Během působení Běly Poštolkové vznikla rozsáhlá sbírka (tzv. terminologická kartotéka) obsahující termíny užívané v různých oborech, jejich popisné výklady a zdroje (prameny), odkud bylo při této rešeržní činnosti čerpáno.[2] Postupem doby se Běla Poštolková stala specialistkou na výkladovou lexikografii (speciálně na zpracování a výklad terminologické složky lexikální zásoby). Její odborná práce se promítla do mnoha míst čtyřsvazkového Slovníku spisovného jazyka českého (nakladatelství Academia Praha; 1978), ale především pak v jeho dodatcích, které byly začleněny do závěru IV. dílu.[3] Pracovala i v kolektivu řešitelů Velkého slovníku slov cizího původu,[2] který vyšel pod názvem Akademický slovník cizích slov (nakladatelství Academia Praha; 1995).[3]

Obory badatelské působnosti[editovat | editovat zdroj]

Hlavním badatelským zájmem Běly Poštolkové byla problematika vzájemného vztahu mezi terminologickou vrstvou slovní zásoby a běžně neodbornou slovní zásobou.[3] Zde zkoumala proces, kdy slova z běžné slovní zásoby přecházejí do vrstvy odborných termínů (tzv. terminologizace). Jednalo se o výzkum procesů (příčin a motivů), kdy termíny technických, přírodovědných a společenskovědních oborů čerpají ze slovní zásoby běžného jazyka.[2] Neméně badatelsky zajímavé byly výsledky její práce při objasňování tzv. determinologizace, kdy odborné termíny získávají svoje druhotné významy a přecházejí do běžné slovní jazykové zásoby.[2] Byla to právě Běla Poštolková, kdo na základě svých dlouholetých badatelských výsledků v oblasti terminologického a neterminologického systému lexikální zásoby demonstrovala jak se česká slovní zásoba oběma procesy (terminologizací a determinologizací) oboustranně obohacuje a doplňuje.[2] Také se věnovala i výzkumu v oblasti užívání termínů v uměleckých textech a beletrii, kdy akcentovala obsahovou a konstrukční roli termínů obecně při umělecké tvorbě.[2]

Popis výše uvedených dynamických procesů mezi odbornou a běžnou jazykovou zásobou (tedy výsledky svého badatelského úsilí) publikovala v roce 1984 v monografii Odborná a běžná slovní zásoba současné češtiny, kde provedla detailní popis obohacování slovní zásoby (lexika) českého jazyka.[3] (Toto dílo je knižní podobou její kandidátské dizertační práce.)[2] V roce 1983 vydala (spolu s Miroslavem Roudným a Antonínem Tejnorem) příručku O české terminologii, kde popsala metodiku lexikografické práce ve vztahu ke zpracování terminologie v nejrůznějších typech slovníků (výkladových, speciálních, encyklopedických apod.).[2]

Pro československý televizní pořad (vícedílný seriál) o češtině nazvaný Tajemství řeči, který byl vysílán od 15. února 1969 do 14. června 1969 byla Běla Poštolková autorkou podkladů pro jednu z epizod nazvanou Vybledlé metafory' (s podtitulem: podstata a funkce metafory).[4] V období let 1983 až 1990 vykonávala funkci výkonné redaktorky recenzovaného vědeckého časopisu o češtině Naše řeč.[3][2]

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991 byla Běla Poštolková ve starobním důchodu.[5] Jejím manželem byl muzikolog doc. PhDr. Milan Poštolka, CSc.[5] Manželé Poštolkovi měli dvě dcery.[5] Běla Poštolková se zajímala o turistiku, divadlo, koncerty a výstavy.[5] Běla Poštolková zesnula 31. října 2018 a byla pochována na hřbitově Malvazinky v Praze.

Publikační aktivity[editovat | editovat zdroj]

  • HAVRÁNEK, Bohuslav, ed. a kolektiv. Slovník spisovného jazyka českého. III, R-U. 1. vydání. Praha: Academia, 1968; 1079 stran.
  • POŠTOLKOVÁ, Běla. Odborná a běžná slovní zásoba současné češtiny. Praha: [s.n.], 1981; 192 stran
  • POŠTOLKOVÁ, Běla, ROUDNÝ, Miroslav a TEJNOR, Antonín. O české terminologii. Vydání 1. Praha: Academia, 1983; 119 stran; Malá jazyková knižnice; svazek 2.
  • POŠTOLKOVÁ, Běla. Odborná a běžná slovní zásoba současné češtiny. Vydání 1. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1984; 123 stran. Studie ČSAV; číslo 21.
  • POŠTOLKOVÁ, Běla a SOCHOVÁ, Zdeňka. Co v slovnících nenajdete: novinky v současné slovní zásobě. 1. vydání Praha: Portál, 1994; 204 stran. (Zdeňka Sochová (* 2. září 1922) – dialektoložka a bohemistka)
  • DANEŠ, František, ed., FILIPEC, Josef a ČERVENÁ, Vlasta. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Vydání 1. Praha: Academia, 1978 799 stran
  • KRAUS, Jiří a kolektiv. Akademický slovník cizích slov. 1. vydání; Praha: Academia, 1995; 2 svazky ISBN 80-200-0497-1.

Odborné články (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Psát Barrandien, či barrandien?; In: Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 1, strany 61-62
  • Proč laryngální, ale korneální?; In: Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 3, strany 191-192
  • Čeští lingvisté o odborné terminologii; In: Naše řeč, ročník 59 (1976), číslo 3, strany 158-161
  • Obrátka zásob?; In: Naše řeč, ročník 59 (1976), číslo 5, s. 266
  • Jak se má účtovat o těchto částkách?; In: Naše řeč, ročník 59 (1976), číslo 5, strany 268-269
  • K vlivu odborné terminologie na národní jazyk; In: Slovo a slovesnost, ročník 38 (1977), číslo 2, strany 112-120
  • K terminologizaci slovní zásoby v češtině; In: Slovo a slovesnost, ročník 40 (1979), číslo 1, strany 11-18
  • K užívání termínů v současné beletrii; In: Naše řeč, ročník 63 (1980), číslo 1, strany 14-20
  • Je každá generace pokolením?; In: Naše řeč, ročník 63 (1980), číslo 3, strana 168
  • K specifičnosti významu termínů; In: Slovo a slovesnost, ročník 41 (1980), číslo 1, strany 54-56
  • Znovu o plazmě a o plazmatu; In: Naše řeč, ročník 65 (1982), číslo 2, strany 106-107
  • Jubilejní bibliografie; In: Naše řeč, ročník 69 (1986), číslo 5, strany 255-256
  • Naše řeč před 70 lety; In: Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 1, strany 1-5

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Běla Poštolková (* 16. 3. 1932 Praha – 31. 10. 2018) – Lingvistka, bohemistka, lexikografka, specialistka na zpracování a výklad terminologické složky slovní zásoby. [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-11-02]. Identifikační číslo: xx0048500. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n HOLUBOVÁ, Václava. K životnímu jubileu Běly Poštolkové [online]. Naše řeč [cit. 2023-11-03]. Naše řeč, ročník 75 (1992), číslo 3, s. 162-164. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g Odešla doktorka Běla Poštolková [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ KNAPPOVÁ, Miloslava. Televizní seriál Tajemství řeči [online]. Naše řeč, ročník 52 (1969), číslo 5, strany 300-302, 1969 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d VACHKOVÁ, Marie; ŠEMELÍK, Martin. PhDr. Běla Poštolková, CSc. (16.3.1932–31.10.2018) [online]. Časopis pro modrení filologii 101, 2019, číslo 1, strany 121 až 125 (Ústav germánských studií; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze), 2019 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Běla_Poštolková&oldid=23617336“