Polysémie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Polysémie (z řeckého polys, mnohý – mnohoznačnost) označuje slova, která stejně zní a jejich významy mají nějakou genetickou souvislost. Může se plést s homonymií – homonyma sice stejně zní, jejich souvislost je však pouze náhodná.

Příklady polysémie[editovat | editovat zdroj]

Typickým příkladem polysémie je slovo oko; významem tohoto slova může být:

  • Zrakový orgán
  • Pytlácká past
  • Otvor na punčoše
  • Skvrna v polévce

Všechny tyto významy mají jednu genetickou souvislost – vždy se jedná o kulatý (kruhovitý) útvar.

Mezi další příklady může patřit koruna (vrchní část stromu, korunovační klenot, …), ucho (lidský orgán, ucho u hrnce, …) či noha (lidská končetina, noha u stolu, …).

Polysémní výpovědi[editovat | editovat zdroj]

Polysémie se nemusí týkat pouze slov, ale i vět nebo jiných delších textových útvarů, zejména pokud jde o výpovědi vytržené z celkového kontextu. Větnou polysémii způsobují:[1]

  • homonymní nebo polysémní výrazy: Seděl v base. Ztratil korunu.
  • víceznačné syntaktické konstrukce:
    • Maminka měla červenou sukni a košili. (Košile byla také červená?)
    • Pachatel zavraždil kuchaře při porcování kachny nožem. (Kachnu porcoval kuchař i pachatel, nebo jen kuchař? Nožem byl porcována kachna nebo jím byl usmrcen kuchař?)
    • Krájejte tři dny staré housky. (Housky jsou staré tři dny, nebo se tři dny mají krájet?)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACHOVÁ, Svatava; ŠVEHLOVÁ, Milena. Sémantická & pragmatická lingvistika. Praha : Univerzita Karlova, 2001. ISBN 80-7290-061-7. S. 46-47.  

Související články[editovat | editovat zdroj]