Ara hyacintový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Ara hyacintový

Arové hyacintoví
Arové hyacintoví
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Řád: papoušci (Psittaciformes)
Čeleď: papouškovití (Psittacidae)
Podčeleď: Psittacinae
Rod: ara (Anodorhynchus)
Binomické jméno
Anodorhynchus hyacinthinus
(Latham, 1790)
Anodorhynus hyacinthinus range.jpg

Ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus) je největším ptákem z rodu Ara a zároveň největším papouškem schopným letu. Je celý kobaltově modrý, pouze kolem očí a na bradě má žlutou barvu. Jeho silný zobák dokáže rozlousknout i kokosový ořech. Přezdívá se mu modrý král zelené Brazílie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Základním zbarvením je tmavě kobaltově modré, nahé oční okruží a holý pruh kůže u kořene zobáku jsou žluté, zobák šedočerný, nohy šedé. Dosahuje velikosti až 100 cm, je největším papoušek schopným letu. Dospělý jedinec v zajetí váží kolem 1250 gramů. Průměrná délka života se odhaduje na 60 let.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Ara hyacintový je specializovaný na plody a ořechy různých palem (Syagrus comosa a Attalea funifera), dále pak jeho potravu tvoří zelenina a ovoce, kde žijí. Neobvyklý je jejich sběr potravy na zemi, jeden druh palmy, jejíž ořechy se živí, má totiž celý kmen pod zemí a z ní ční jen vějíř větví s plody. Jejich zobáky jsou uzpůsobené k otevírání tvrdých ořechů, ale přesto běžně vybírají tyto ořechy z trusu dobytka, který je částečně natráví. Běžné není ani hnízdění ve skalních dutinách.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Pohlavní dospělosti dosahují až v sedmém roce života. Přirozeně hnízdí v dutinách velkých stromů, v přímořských oblastech však zahnízdí i ve škvírách na stěnách útesů. Samec po dobu inkubace obstarává pro samici krmivo. Oba musí svá vajíčka chránit před predátory, nejčastěji jimi bývají nosálové, tukani nebo jestřábi a sojky. Samice snáší 2 – 3 vejce, mláďata se líhnou po 28 dnech. Rodiče o mladé pečují následující 4 měsíce, další měsíc je rodiče ještě uvykají na pobyt v pralese. Mláďata mají stejné zbarvení jako dospělí jedinci a osamostatní se až po šesti měsících rodičovské péče. [1] [2]

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Ara hyacintový původně obýval velké oblasti deštných pralesů Jižní Ameriky, ale ničení jeho životního prostředí a nelegální odchyt ptáků způsobilo, že dnes přežívá ve třech oddělených populacích, v jižní Brazílii, východní Bolívii a v severovýchodní Paraguayi, a je klasifikován jako ohrožený druh.

Biotop a způsob života[editovat | editovat zdroj]

Otevřené a polootevřené krajiny s porostem vysokých stromů, záplavové oblasti, kde se hladina zvyšuje až o 16m, savany s porostem palem a s množstvím skalních útvarů, ve kterých hnízdí.

Status[editovat | editovat zdroj]

V některých místech relativně hojný, ale na větší části původního výskytu již vyhubený. Je ohroženým druhem a celkové počty se odhadují na méně než 4000 kusů. Od roku 1987 je zapsán v druhém dodatku seznamu CITES - úplný zákaz volného obchodování.

Chov v zajetí[editovat | editovat zdroj]

Jako první chovala aru hyacintového londýnská zoo v roce 1867. První mládě se narodilo v roce 1968 v Chicagu a první úspěšné odchovy jsou známy z Kóbe (1968) a z Chicaga (1971). V České republice jej chová např. ZOO Liberec a ZOO Zlín.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
  1. a b http://papousci.chovzvirat.com/druhy/ara-hyacintovy.html
  2. http://www.zooliberec.cz/cz/katalog/ptaci/ara-hyacintovy/138