Antraknóza jahodníku
Antraknóza jahodníku je choroba jahodníku způsobovaná cizopasnou houbou Colletotrichum acutatum.[1] Na počátku 21. století je v ČR u kulturních odrůd jahodníku velkoplodého považována za jednu z nejnebezpečnějších silně infekčních chorob jahodníku, ne-li za vůbec nejvážnější.[2] K potlačení choroby jsou používány přípravky na bázi strobilurinu, avšak některé kmeny patogenu jsou vůči nim rezistentní.[1]
Bayerův počítačový kód: COLLAC
Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Houbový patogen Colletotrichum acutatum se vyskytuje v řadě zemí napříč všemi kontinenty.[1]
Výskyt v Evropě[editovat | editovat zdroj]
Patogen se vyskytuje v oblastech s vyššími průměrnými teplotami, avšak oproti předpokladům se jeho výskyt potvrdil i v chladnějších oblastech. V Evropě je výskyt potvrzen v mnoha zemích EU, včetně České republiky. Je očekáváno další šíření choroby do oblastí, kde se jahodník pěstuje.
V Asii byl tento houbový patogen potvrzen rovněž. Vyskytuje se například v Číně a Japonsku. Choroba je ale potvrzena i v Americe a v Austrálii.[1]
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
Napadení antraknózou jahodníku bylo laboratorně potvrzeno v ČR na jižní Moravě, nedaleko Břeclavi v obci Šakvice již v roce 2005. další lokality výskytu choroby byly pak nalézány postupně v okresech Vyškov, Brno-venkov a Semily.[1]
Hostitel[editovat | editovat zdroj]
Houbový patogen Colletotrichum acutatum napadá všechny kvetoucí rostliny, je prokázáno, že působí například značné škody u jahodníku velkoplodého (Fragaria x ananassa). Mezi další prokázané hostitelské rostliny patří podle SRS[1]:
- sasanka (Anemone coronaria)
- jabloň (Malus pumila, Malus sylvestris)
- lilek (Solanum melongena)
- paprika (Capsicum annuum)
- celer (Apium graveolens)
- oliva (Olea europea)
- borovice (zejména Pinus radiata a Pinus elliottii)
- stračky (Delphinium)
- papája obecná (Caryca papaya)
- Parmentiera edulis (čeleď trubačovité)
- avokádo (Persea americana)
- ořešák (Juglans regia)
- rajče jedlé (Lycopersicon esculentum)
- Flindersia brayleyana (čeleď routovité)
- kávovník arabský (Coffea arabica)
- ostálky (Zinnia elegans, Z. haageans)
- šácholan (Magnolia fraseri)
- pryskyřníky (Ranunculus)
- nepukalka (Salvinia molesta)
- brusnice borůvka (Vaccinum myrtillus)
Význam[editovat | editovat zdroj]
Ekonomické dopady poškození bývají značné. Při sklizni může dojít až k 80% ztrátám. Colletotrichum acutatum může napadat všechny kvetoucí rostliny.[1]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Patogen se rozmnožuje podobně jako jiné houby. Tvoří velké množství spor které po zanesení na povrch rostliny klíčí a patogen proniká do pletiv. Jakmile se houba uvnitř rostliny dostatečně rozšíří, začne produkovat tmavé fruktifikační orgány, které působí typické antraknózní příznaky. V publikacích je uváděna jako optimální pro rozvoj Colletotrichum acutatum teplota 25 °C . K infekci však dochází při širším rozmezí teplot (18 – 33 °C) a za vysoké relativní vlhkosti vzduchu. Inkubační doba onemocnění je velmi krátká, pouze několik dní.[1]
Symptomy[editovat | editovat zdroj]
Celá rostlina zakrní nebo během krátké doby uvadne a odumře.[1]
Plod[editovat | editovat zdroj]
Hnilobné vodnaté skvrny, které do tří dnů hnědnou a propadají se. Pletivo plodu se přestává někdy vyvíjet, zakrní. Takové plody jsou pak deformované.[1]
List[editovat | editovat zdroj]
Tmavé zvětšující se skvrny na řapíku.[1]
Kořen[editovat | editovat zdroj]
Nekrózy kořene, kořenového krčku[1]
Detekce a identifikace[editovat | editovat zdroj]
K detekci jsou používány kultury pěstované a upravované na živných půdách. Podle různých charakteristik je usuzováno o jakého patogena jde. Antraknóza jahodníku vytváří většinou bílé, světle oranžové (někdy s růžovou ohraničenou pigmentací), později nazelenale šedé, nebo černé povlaky, které často změní růžovou barvu na načervenale purpurovou.[1]
Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]
Chemická ochrana[editovat | editovat zdroj]
Účinné jsou na počátku 21. století přípravky s obsahem (strobilurinů) zejména ty, které obsahují azoxystrobin nebo pyraclostrobin Byly ovšem nalezeny kultury zcela rezistentní vůči fungicidům. Za velmi významnou je proto považována prevence a osvěta.[1]
V ČR chybí podrobnější zkušenosti s šířící se chorobou Colletotrichum acutatum. Nejsou registrovány žádné účinné fungicidní přípravky a prevence tak zůstává jedinou cestou jak zpomalit šíření.[1]
Rezistentní rostliny[editovat | editovat zdroj]
Proti chorobě antraknóza jahodníku je uváděna tolerance u odrůd jahodníku Honeoye a Elvira. Bylo ovšem objeveno, že patogen se vyskytuje v mnoha různých rasách uvnitř druhu, takže i nejvíce rezistentní odrůdy jahodníku jsou rezistentní pouze vždy k nějaké rase této choroby a k jiné náchylné.[1]
Agrotechnická opatření[editovat | editovat zdroj]
Prevence[editovat | editovat zdroj]
Dezinfekce půdy[editovat | editovat zdroj]
Lze doporučit fyzikální i chemické metody dezinfekce půdy.[1]
Výsadba[editovat | editovat zdroj]
Ze zdravotních důvodů je doporučeno použití meristémově množených rostlin a tzv. frigo sadby. Použití certifikované sadby je spolehlivé pouze při pravidelném testování na Colletotrichum acutatum. Vhodné jsou krátkodobé kultury a spíše omezené hnojení dusíkem.[1]
Závlaha[editovat | editovat zdroj]
Jako ochranné opatření je používána výhradně kapková závlahy a v období krátce po dešti zákaz práce v porostu, zejména zastavení sklizní.[1]
Organizace práce[editovat | editovat zdroj]
Je žádoucí omezit přesun mechanizace i pracovní síly směrem z napadených do zdravých porostů nebo při přesunu provést dezinfekci strojů a osob. Napadené plody při sklizni jsou významným zdrojem infekce.[1]
Hygiena[editovat | editovat zdroj]
Je třeba odklízet posklizňové zbytky rostlin a zlikvidovat spálením či zakopáním. Veškeré nářadí i pracovní pomůcky a sklízecí kombajny po ukončení prací na plantáži s napadenými chorobami je třeba dezinfikovat nebo očistit.[1]
Eliminace zdrojů nákazy[editovat | editovat zdroj]
Důležité je odstraňování napadených rostliny i rostliny v okolí až do vzdálenosti 3m. Okolí plantáže je třeba udržovat ve zcela bezplevelném stavu.[1]
Prostředí[editovat | editovat zdroj]
Dostatečná cirkulace vzduchu v porostu, dostatečný spon rostlin při výsadbě a odstraňování odnoží po sklizni a na jaře jsou nezbytné.[1]
Fytosanitární opatření[editovat | editovat zdroj]
Chorobu antraknóza jahodníku způsobenou Colletotrichum acutatum bylo zakázáno rozšiřovat na území EU, ovšem s ohledem na rozšíření choroby v členských zemích bylo od 1. 9. 2008 rozhodnuto původce Colletotrichum acutatum vyškrtnout ze seznamu úředně regulovaných škodlivých organismů rostlin v EU.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x Ing. Marie Šindelková, Ing. Otmar Vahala, RNDr. Jan Juroch, Státní rostlinolékařské správa. eagri.cz [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-29.
- ↑ KLOUTVOROVÁ, Jana. Ochrana jahodníku proti houbovým chorobám [online]. VŠÚO Holovousy, s. r. o., 27.5.2011 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu antraknóza jahodníku na Wikimedia Commons - (česky)Ochrana jahodníku proti houbovým chorobám[nedostupný zdroj]
- (česky)Původce antraknózy jahodníku na jižní Moravě[nedostupný zdroj]
- (česky)Účinnosti fungicidů proti antraknóze jahodníku[nedostupný zdroj]
- (česky)Colletotrichum acutatum Simmonds – biologie, hospodářský význam, možnosti ochrany – 2007. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- (anglicky)Fotogalerie, EPPO
