Pryskyřník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pryskyřník

Pryskyřník plazivý
Pryskyřník plazivý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rod: pryskyřník (Ranunculus)
L.
Druhy rostoucí v ČR

Pryskyřník je rozsáhlý rod rostlin z čeleledi pryskyřníkovité. Je známo asi 300–550 druhů, které jsou rozšířeny na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Někteří autoři pojímají rod Ranunculus v širším pojetí včetně menších rodů orsej (Ficaria) a lakušník (Batrachium). Tento článek popisuje rod v užším pojetí bez výše uvedených menších rodů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to jednoleté i vytrvalé rostliny, zpravidla terestrické, je zde ale i dost druhů mokřadních a bahenních a zřídka i druhy vodní.[1][2] U vytrvalých druhů se často vytváří podzemní oddenek, u jiných mohou být kořeny nebo báze lodyhy hlízovitě ztlustlé, někdy se vytváří výběžky.[1][2] Listy i lodyhy mohou být lysé i chlupaté, často jsou přímé, ale mohou být i vystoupavé, poléhavé nebo plazivé.

Listy jsou zpravidla jak bazální tak lodyžní, bazální jsou většinou řapíkaté, často na bázi s pochvami, lodyžní listy, zvláště ty horní, jsou často až přisedlé. Listy jsou uspořádány střídavě, zřídka jsou horní lodyžní vstřícné, mohou být složené i jednoduché. Čepele mohou být celistvé a celokrajné, ale mnohdy jsou různě hluboko dlanitě členěné, na okraji pak zubaté či vroubkované.[1][2] Palisty chybí.

Květy jsou jednotlivé nebo v jednoduchých vrcholičnatých květenstvích.[3][2] Květní stopky jsou někdy podepřeny listeny. Pryskyřníky jsou jednodomé rostliny s oboupohlavnými pravidelnými květy. Kališních lístků je zpravidla 5, řidčeji jiný počet, většinou zelené barvy, zřídka zbarvené jinak, někdy opadávají brzy po rozkvětu, v jiných případech vytrvávají i do období plodu, někdy jsou skloněné dolů a přitisklé ke květní stopce, jindy rozestálé nebo přitisklé ke koruně. Korunních lístků je zpravidla 5, zřídka méně, někdy jsou zmnožené a může jich být i mnoho. Jsou převážně žluté barvy, řidčeji bílé, vzácně se objevuje i červená nebo zelenavá barva, mohou být různé délky, zhruba od 1 do 26 mm.

Tyčinek bývá mnoho, většinou od 10 po velký počet, nektária jsou přítomna, opylování probíhá pomocí hmyzu (entomogamie). Gyneceum je apokarpní, pestíků je mnoho, čnělka je většinou přítomna, někdy chybí.[1][2] Plodem je nažka, zřídka měchýřek, nažky jsou uspořádány v souplodí. Nažky mohou být na povrchu hladké, někdy jsou ale bradavčité nebo dokonce ostnité, někdy mohou být i křídlaté. Na vrcholu nažky je zobánek, který je přímý, zahnutý nebo až stočený, někdy chybí.[1][2]

Většina pryskyřníků jsou jedovaté rostliny, obsahují glykosidický lakton ranunculin, jeho štěpením vzniká jedovatý protoanemonin. Při zasýchání ale vzniká dimer anemonin, jenž je inaktivní, a proto seno není jedovaté.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je známo asi 300-550 druhů, záleží na taxonomickém pojetí a také na přístupu k apomiktickým druhům, které se v rodě občas vyskytují, např. okruh pryskyřníku zlatožlutého (Ranunculus auricomus agg.). Druhy jsou rozšířeny po celém světě kromě Antarktidy a chybí také v nížinách tropů.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Latinské pojmenování "Ranunculus" pochází z latinského slova "rana" – tedy žába a přípony -unculus, která znamená "malá". Mnohé druhy jsou totiž mokřadní.

Pryskyřníky ve střední Evropě[editovat | editovat zdroj]

A 06 butterblume 2 wp.jpg

Ve střední Evropě roste asi 40 druhů pryskyřníků (nepočítány druhy okruhu R. auricomus agg.). Z toho v ČR roste pouhých 15 druhů. Tento seznam obsahuje jednak druhy rostoucí v České republice a také druhy rostoucí v sousedních státech. Rod je brán v užším pojetí, tedy bez rodu lakušník (Batrachium) a rodu orsej (Ficaria). Okruh pryskyřníku zlatožlutého (Ranunculus auricomus agg.) není v tomto přehledu blíže rozepsán.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Flóra Severní Ameriky [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f Flóra Číny [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b KŘÍSA, Bohdan. Ranunculus L.. In HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky, vol. 1. Praha : Academia, 1988. S. 425-446. (česky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]