Anton Arche
| Anton Alois Arche | |
|---|---|
| Narození | 27. května 1793 Lovosice  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 7. listopadu 1851 (ve věku 58 let) Kroměříž  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Kroměříž |
| Povolání | architekt, stavitel |
| Děti | 1 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Anton Arche (27. května 1793 Lovosice[1] – 7. listopadu 1851 Kroměříž[2]) byl český architekt, stavitel, stavební rada kroměřížského arcibiskupství.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako nemanželské dítě Apoleny Archin. Vystudoval Český královský stavovský polytechnický ústav v Praze.[3] Po studiu pracoval v ateliéru profesora Jiřího Fišera (1768–1828). Od roku 1820 do 1832 působil na zámku Kačina, kde se podílel na dostavbě zámku a úpravě jeho okolí společně s profesorem Fišerem. Podílel na úpravě okolí chotkovského zámku ve Veltrusech. Od roku 1832 na pozvání olomouckého arcibiskupa Ferdinanda Maria Chotka působil v Kroměříži ve stavebním úřadu, kde se roku 1833 stal jeho ředitelem.[4] V roce 1838 byl arcibiskupem Josefem Somerau-Beeckhem jmenován stavebním radou.
Antonín Arche zemřel na choleru 7. listopadu 1851 a pohřben byl o dva dny později.[5] Místo jeho pohřbu je ale nejisté, neboť tou dobou byl cholerový hřbitov již 12 let uzavřen.[5]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Byl ženatý s Henrietou Ginnerovou. Z jejich manželského svazku se 14. ledna 1835 narodil syn Albert,[6] který pokračoval v otcových šlépějích.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Přestavby zámků a kostelů, výstavby vodních mlýnů, obytných a hospodářských budov byly prováděny v empírovém slohu, od třicátých let 19. století používal historizující prvky.[7]
- 1815: vodárna v Troubkách[7]
- 1822–1823: dostavba zámku Kačina[7] krajinářský park[8]
- 1828: vodárna v Lukavici
- 1832: přestavba fary v Březové[7]
- 1834: úprava Podzámecké zahrady Kroměříž
- 1835: kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Vsi (romantický historismus)[9]
- 1835–1841: přestavba kněžského semináře Olomouc (klasicistní sloh)[8][10]
- 1837–1853: výstavba pivovaru a lihovaru v Kroměříži[7]
- 1838: splav v Chropyni
- 1838: měšťanská střelnice v Olomouci[11]
- 1839–1841: přestavba dominikánského kláštera v Olomouci na seminář[7]
- 1840: přestavba fary v Jindřichově ve Slezsku[7]
- 1840–1850: úprava kostela sv. Mořice Kroměříž[7]
- 1840–1852: úprava Květné zahrady, Kroměříž[10]
- 1841–1845: Maxmiliánův dvůr Kroměříž, vzorová stavba[10]
- 1842: výstavba pivovaru a lihovaru v Hájově
- 1843: zámek ve Vyškově
- 1844: úprava kostela sv. Mikuláše v Jindřichově ve Slezsku[7]
- 1844: přestavba zámku v Jindřichově ve Slezsku[12]
- 1845: úprava kostela ve Staříči[7]
- 1845: kostel sv. Petr a Pavla v Újezdu u Brna[13]
- 1845–1852: úprava a rozšíření kostela sv. Petra a Pavla v Ratajích[10]
- 1847: zámeček v Chudobíně (neorenesance)[11]
- 1847: přestavba zámečku v Třemešku[11]
- 1848: Maxmiliánův vodovod
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ [1] Matriční zápis SOA Litoměřice, sign. L 101/4, fol. 14
- ↑ [2] – Matrika úmrtí, sv. Mořic v Kroměříži, sign. 8985, folium 9.
- ↑ Informační systém abART - osoba: Arche Anton. abart-full.artarchiv.cz [online]. [cit. 2017-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Šišková: Arcibiskupský architekt Anton Arche (1793-1851), s. 89
- ↑ a b Šišková: Arcibiskupský architekt Anton Arche (1793-1851), s. 14
- ↑ [3] – Matrika narození, sv. Mořic v Kroměříži, sign. 7898, folium 162.
- ↑ a b c d e f g h i j ARCHE Anton 27.5.1793-7.11.1851 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2017-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b ZATLOUKAL, Pavel. Kroměřížská architektura 19. století. [cit. 2017-09-08]. S. 9–18. Dostupné online.
- ↑ Šišková: Arcibiskupský architekt Anton Arche (1793-1851), s. 50
- ↑ a b c d ARCHE Anton. arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2017-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c ZATLOUKAL, Pavel, et. al. Slavné vily Olomouckého kraje. 1. vyd. v jazyce českém. vyd. Praha: FOIBOS, 2007. 201 s. ISBN 978-80-87073-00-1. OCLC 233824309 S. 10, 11, 13.
- ↑ Šišková: Arcibiskupský architekt Anton Arche (1793-1851), s. 67–68
- ↑ Šišková: Arcibiskupský architekt Anton Arche (1793-1851), s. 51–52
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vlček, P. (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 32
- Wurzbach 23, s. 359; Thieme – Becker 2, s. 65; O. Starý, Československá architektura, 1965, s. 171n.
- V. Tomášek, A. A., in: Věstník muzea v Kroměříži 1964, s. 17n.
- ŠIŠKOVÁ, Martina. Arcibiskupský architekt Anton Arche (1793-1851). Brno, 2011 [cit. 2017-09-09]. 123 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
