Antonín Štrauch
| Antonín Štrauch | |
|---|---|
 Antonín Štrauch (1874) | |
| Narození | 19. března 1831 Jičíněves  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. ledna 1877 (ve věku 45 let) Jičín  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Jičíně |
| Národnost | česka |
| Povolání | novinář, šéfredaktor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Štrauch (13. března 1831 Jičíněves[1] – 19. ledna 1877 Jičín) byl český novinář, básník a spisovatel, a redaktor humoristických časopisů, pozdější šéfredaktor časopisu Humoristické listy. Kvůli své novinářské činnosti byl trestně stíhán a opakovaně vězněn, kteréžto okolnosti také vedly k jeho předčasnému úmrtí.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Jičíněvsi nedaleko Jičína ve východních Čechách v české rodině. Vychodil obecnou školu ve Slatinách a poté v Jičíně, posléze pak vystudoval jičínské gymnázium. Roku 1848 se ako člen jičínské Národní gardy zúčastnil revolučních událostí v Rakousku, když s gardou vyrazili na pomoc Pražskému červnovému povstání. Po maturitě nastoupil ke studiu matematiky a fyziky na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, studia však nedokončil.
Publicistická činnost[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1855 pracoval v redakci Pražských novin, redigovaných Josefem Šestákem. Byl spoluzakladatelem humoristisckého časopisu Rachejte, jeho překlady poezie z francouzštiny a polštiny byly publikovány mj. v časopise Lumír, začátkem 60. let 19. století pak nastoupil jako šéfredaktor Humoristických listů.[2] Za kritiku monarchie a společenských poměrů byl Štrauch jako odpovědný redaktor souzen podle rakouského tiskového zákona a nakonec odsouzen k 13 měsícům vězení. Po propuštění roku 1865 získal místo redaktora Národních Listů. Následně však byl opětovně obviněn z podpory polského povstání roku 1863. Štrauch se rozhodl pro emigraci do Švýcarska, na hranicích byl však zadržen a posléze odsouzen ke dvěma letům těžkého žaláře. Věznění spolu s závažnou oční chorobou značně zhoršovalo jeho zdraví
Po propuštění se přestěhoval ke své sestře Anně Beránkové do Jičína. I přes špatný zdravotní stav se ve městě zapojovat do společenského a spolkového života, mj. byl spoluzakladatelem a podporovatelem zdejšího Sokola a dalších českých spolků.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Antonín Štrauch zemřel 15. ledna 1877 následkem nákazy černými neštovicemi ve věku 46 let.[3] Pohřben byl za hojné účasti na zdejším městském hřbitově.
Na vrchu Čeřovka nedaleko Jičína mu byl roku 1889 odhalen pomník v podobě obelisku s podobiznou a pamětní deskou.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1827-1842 v Jičíněvsi, sign.169-9, ukn.10351, str.171. Dostupné online
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Antonín Štrauch. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-04-11]. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. Žili mezi námi: Antonín Štrauch, známý redaktor. Jičínský deník. 2012-03-23. Dostupné online [cit. 2022-04-11].
- ↑ Pomník Antonína Straucha v parku pod Čeřovkou v Jičíně | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2022-04-11]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Autor Antonín Štrauch ve Wikizdrojích- Antonín Štrauch v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Obsáhlejší životopis
- Ottův slovník naučný
- Nekrolog v Národní politice (1877)
