André Villas-Boas
| André Villas-Boas | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 André Villas-Boas | |||||||
| Osobní informace | |||||||
| Celé jméno | Luís André de Pina Cabral e Villas-Boas | ||||||
| Datum narození | 17. října 1977, 46 let | ||||||
| Místo narození | Porto, Portugalsko | ||||||
| Výška | 1,82 m | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Konec hráčské kariéry | |||||||
| Trenérská kariéra | |||||||
| |||||||
| Úspěchy | |||||||
| |||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||
Luís André de Pina Cabral e Villas-Boas (* 17. října 1977, Porto) je portugalský fotbalový trenér. V létě roku 2011 se stal trenérem Chelsea FC, kde nahradil italského kouče Carla Ancelottiho. Od roku 2012 byl trenérem Tottenham Hotspur FC, kde ovšem skončil v prosinci roku 2013. Nyní trénuje čínský celek Šanghaj East Asia.
Trenérská kariéra
Začátky
Šestnáctiletý André napsal dopis trenérovi svého oblíbeného klubu FC Porto Bobby Robsonovi, ve kterém žádal vysvětlení, proč nedává více prostoru útočníkovi Domingosovi. Mladý fanoušek zaujal slavného trenéra svým zaujetím a dobrou angličtinou a ten ho angažoval jako poradce. Pod vedením Robsona získal trenérskou C-licenci UEFA. V letech 2000-2001 vedl ve dvou zápasech jako hlavní trenér reprezentaci Britských Panenských Ostrovů. Poté působil jako asistent Josého Mourinha u A-týmu FC Porto.
Académica de Coimbra
V říjnu 2009 převzal poslední celek portugalské první ligy Académicu de Coimbra a vytáhl ho na konečné 11. místo v sezoně 2009/10 a do semifinále portugalského ligového poháru.
FC Porto
Po úspěšné sezoně v provinčním klubu podepsal 2. června 2010 smlouvu s nejúspěšnějším portugalským klubem posledních let FC Porto. Začal vítězstvím v domácím Superpoháru, když v tradičním zápase před začátkem sezony porazil Benficu 2:0. S klubem během sezony vyhrál další tři trofeje: portugalskou ligu, pohár a Evropskou ligu.[1] Stal se tak nejmladším trenérem, který kdy vyhrál evropský pohár.
Během sezony vytvořil spolu s týmem několik rekordů:
- Nejdelší série zápasů bez porážky ve všech soutěžích v řadě (36 zápasů)
- Nejvíce výher portugalského klubu v evropských soutěžích (14 zápasů)
- Nejvíce bodů v jedné sezoně portugalské ligy (84 bodů)
- Největší náskok mistra na druhé místo (21 bodů)
- Nejvíce vyhraných zápasů v lize v řadě (16 zápasů)
Chelsea FC
22. června 2011 podepsal smlouvu s londýnskou Chelsea, kde nahradil odvolaného Carla Ancelottiho.[2] Jako prvního nového hráče přivedl do týmu belgického brankáře Thibauta Courtoise. Po neuspokojivých výsledcích byl z funkce odvolán 4. března 2012 (kdy tým spadnu na 9 příčku) a jeho funkci převzal do konce sezóny dosavadní asistent Roberto Di Matteo, jemuž se podařilo dovést tým k vítězství v Lize mistrů UEFA.
Tottenham Hotspur
3. července 2012 se stal trenérem londýnského klubu Tottenham Hotspur FC, kde nahradil Harryho Redknappa. V sezóně 2012/2013 skončil Tottenham na 5. místě, čili jednu příčku za kvalifikací do Ligy mistrů. Byl prvním trenérem po 23 letech, který porazil Manchester United na Old Trafford. V sezóně 2012/2013 dovedl Tottenham Hotspur FC do čtvrtfinále Evropské ligy UEFA, kde vypadl s FC Basilej.
Úspěchy
- FC Porto
- 1× vítěz Evropské ligy (2010/11)
- 1× vítěz portugalské ligy (2010/11)
- 1× vítěz portugalského poháru (2010/11)
- 1× vítěz portugalského Superpoháru (2010)