Andrea Gritti
| Andrea Gritti | |
|---|---|
 Andrea Gritti (1523) | |
| Narození | 17. dubna 1455 Bardolino |
| Úmrtí | 28. prosince 1538 (ve věku 83 let) Benátky |
| Pohřben | Benátky |
| Potomci | Lodovico Gritti |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Andrea Gritti (17. dubna 1455 Bardolino – 28. prosince 1538 Benátky) byl sedmdesátým sedmým benátským dóžetem.
Studoval na Padovské univerzitě a doprovázel svého dědečka na diplomatických cestách po Evropě. Od roku 1476 žil v Konstantinopoli a stal se úspěšným obchodníkem s obilím. Jeho přítelem byl velkovezír Hersekzade Ahmed Paša. V roce 1492 získal úřad baila. V roce 1499 ho Turci obvinili z vyzvědačství a uvěznili v pevnosti Yedikule. Na přímluvu vlivných příznivců unikl popravě a po složení výkupného byl v roce 1502 propuštěn.[1]
Po návratu do Benátek vstoupil do armády a vyznamenal se jako vojevůdce za války ligy z Cambrai, když se mu podařilo dobýt Padovu. V roce 1512 byl zajat a vězněn na milánském hradě Sforzesco, po propuštění vyjednal mír mezi Benátkami a Francií. V roce 1514 se stal nejvyšším velitelem loďstva, zasedal také ve finanční komisi. Dóžetem byl zvolen 20. května 1523. Podařilo se mu uzavřít smlouvu s Karlem V., díky níž se Benátky nemusely zapojit do italských válek.[2] Pokoušel se spojit evropské státy k boji proti Turkům, oprávněnost jeho obav se ukázala v roce 1537, kdy napadla Osmanská říše ostrov Korfu.
Byl patronem vzdělanců jako Pietro Bembo a Gasparo Contarini. Neúspěšná snaha o posílení dóžecích pravomocí a omezení korupce vedla k jeho neoblíbenosti.[3] Jeho heslem bylo „Sustinet nec fatiscit“ („Vydržet a nepolevit“).
Podobu Andrey Grittiho zachytili na portrétech Tizian a Tintoretto. Jeho rezidencí byl Palazzo Pisani Gritti u kostela Santa Maria della Salute, sloužící od roku 1895 jako hotel. Pohřben je v kostele San Francesco della Vigna.
Jeho syn Lodovico Gritti byl po bitva u Moháče krátce uherským regentem
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ www.movio.beniculturali.it [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online.
- ↑ GRITTI, Andrea in "Enciclopedia Italiana". www.treccani.it [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ I Dogi di Venezia: storie di avventure e giochi di potere | Visitvenezia.eu. https://www.visitvenezia.eu/venezianita/racconti-di-venezia/i-dogi-di-venezia-storie-di-avventure-e-giochi-di-potere [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (italsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrea Gritti na Wikimedia Commons - Encyclopedia
