Alfred Flatow

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přehled medailí
Alfred Flatow
Alfred Flatow
Olympijské hry
zlato LOH 1896 Atény bradla
zlato LOH 1896 Atény bradla družstva
zlato LOH 1896 Atény hrazda družstva
stříbro LOH 1896 Atény hrazda

Alfred Flatow (3. října 1869 Danzig (dnešní Gdaňsk) – 28. prosince 1942 Terezín) byl německý gymnasta, účastník a trojnásobný vítěz 1. letních olympijských her 1896 v Athénách. Na olympiádě závodil v týmu Německa i jeho bratranec Gustav Felix Flatow. Oba se stali v období vlády nacismu jako Židé jeho oběťmi.

V roce 1903 Alfred Flatow pomáhal zakládat židovskou odbočku Turnerschaftu, historicky první židovskou sportovní organizaci v Evropě. Až do začátku pronásledování Židů v Německu r. 1936 byl aktivním činovníkem v německém gymnastickém sportu. V roce 1938 před nacismem uprchl do Nizozemska, ale nakonec byl stejně dopaden a jako 73 let starý člověk deportován do Terezína, kde již o dva měsíce později zahynul. V roce 1997 byla k uctění památky bratranců Flatowových jedna z ulic ve sportovním areálu v Berlíně nazvána Flatowallee, o rok později vyšla poštovní známka s portréty obou Flatowů.

Alfred Flatow na 1. olympiádě v Athénách[editovat | editovat zdroj]

Bradla družstva[editovat | editovat zdroj]

Většina gymnastických soutěží na 1. olympijských hrách v Athénách se uskutečnila na olympijském stadionu 9. dubna 1896. Cvičení družstev na hrazdě se účastnily tři týmy, dvě řecká a Německo. Německo zvítězilo ve složení: Fritz Hoffmann, Konrad Böcker, Alfred Flatow, Gustav Flatow, Georg Hilmar, Fritz Manteuffel, Karl Neukirch, Richard Röstel, Gustav Schuft, Carl Schuhmann a Hermann Weingärtner. Druhý skončil Panhelénský tělocvičný svaz, třetí Ethnický tělocvičný svaz.

Hrazda družstva[editovat | editovat zdroj]

Stejné družstvo Německa se jako jediné přihlásilo do soutěže na hrazdě družstev. Ačkoliv to pro jeho členy byla spíše exhibice, byli vyhlášeni olympijskými vítězi a Alfred Flatow tak získal do své sbírky druhou zlatou medaili.

Přeskok[editovat | editovat zdroj]

Soutěže v přeskoku se účastnilo patnáct závodníků, bylo vyhlášeno pořadí prvních tří závodníků, mezi nimiž Alfred Flatow nebyl. Zvítězil Carl Schuhmann.

Kůň našíř[editovat | editovat zdroj]

V této disciplíně mezi patnácti muži získal Louis Zutter první historické zlato pro Švýcarsko, byl vyhlášen ještě Weingärtner na druhém místě, Alfred Flatow se neumístil.

Kruhy[editovat | editovat zdroj]

Ani zde mezi devíti účastníky nezbylo mezi vyhlášenou nejlepší pěticí místo na Alfreda Flatowa, dominovali Řekové, zvítězil Ioannis Mitropoulos.

Hrazda[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska bratranců Flatowových

Šestnáct cvičenců ze čtyř zemí cvičilo na hrazdě. Za krajanem Weingërtnerem skončil Alfred Flatow na druhém místě a získal stříbrnou medaili, další místa nebyla hodnocena.

Bradla[editovat | editovat zdroj]

O den později, 10. dubna se cvičilo na bradlech. Přihlásilo se osmnáct cvičenců z pěti zemí. I v této disciplíně rozhodčí hodnotili jen nejlepší dva sportovce a za lepšího prohlásili Alfreda Flatowa, na Zuttera zůstalo druhé místo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Procházka, Olympijské hry od Athén 1896 po Moskvu 1980, Praha 1984

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]