Alexandre Jacques Bernard Law de Lauriston

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jacques Alexandre Bernard Law Lauriston

Alexandre-Jacques-Bernard Law, markýz de Lauriston (1. února 1768 v Pondichery (tehdy Francouzská Indie) - 10. června 1828 v Paříži) byl francouzský generál a maršál Francie.


Život[editovat | editovat zdroj]

Law, prasynovec Johna Lawa slavného skotského ekonoma a bankéře byl synem Jeana Lawa de Lauriston a jeho ženy Jeanne roz. De Carvalho. Byl třetím z celkem 6 synů. Absolvoval Ecole militaire v Paříži r. 1784 a sloužil v královské armádě, nejprve jako poručík v Toul. Roku 1789 se oženil - jeho ženou se stala Claude Antoinette Julie Le Duc (1772-1873!). V manželství se narodily 3 děti: Augusta 1790-1860, Coralie 1800-1891, Napoleon Adolphe 1805-1867. Přešel do vznikající revoluční armády a r. 1795 byl již plukovníkem dělostřelectva. Po 18. brumaire byl prvním konsulem povolán do generálního štábu a 1801 byl adjutantem. Brzy po návratu z diplomatické mise v Dánsku (1801) povýšen na brigádního generála. Roku 1805 velel obsazení Benátska a Dalmacie a proti přesile se opevnil v Dubrovníku (Ragusa). Po Tylžském míru se stal generálním guvernérem Benátska. 1808 přeložen k armádě ve Španělsku, 1809 statečně bojuje u Wagramu. 1811 je mimořádným vyslancem v Sankt-Petěrburgu. Po vypuknutí války roku 1812 se připojuje k armádě ve Smolensku a při ústupu je pod Neyem v zadním voji. 1813 organisuje 5. sbor v Magdeburgu, v jehož čele pak bojuje v tažení 1813. Při ústupu v bitvě u Lipska po předčasné destrukci mostu přes Elsteru přeplaval řeku, ale padl přímo do rukou nepřítele a byl zajat. Po restauraci se vrátil do Paříže, podřídil se Ludvíkovi XVIII. a byl jmenován kapitánem mušketýrů. Během 100 dnů se odebral na svůj statek a neangažoval se. Po druhé restauraci byl jmenován velitelem 1. divize gardové pěchoty. Roku 1820 ministr královského dvora a 1823 povýšen na maršála. Od roku 1822 byl členem Francouzského institutu a stal se nositelem velkokříže Čestné legie. Velel při expedici do Španělska r. 1823 druhému reservnímu sboru. Zemřel v Paříži náhle na mozkovou mrtvici. Jeho jméno je vyryto na Vítězném oblouku v Paříži.