Acrocanthosaurus
|
|
||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Acrocanthosaurus atokensis
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
| Acrocanthosaurus atokensis Stovall & Langston, 1950 |
Acrocanthosaurus („ještěr s velkými trny“) byl obří, až 12 metrů dlouhý a kolem 3-6 tun vážící masožravý dinosaurus (teropod) z čeledi Carcharodontosauridae. Jeho lebka dosahovala maximální délky kolem 130 cm. Žil zhruba před 116 až 110 milióny let (spodní křída) na území dnešního Texasu, Oklahomy, Arkansasu a snad i Marylandu (USA).
Obsah |
Charakteristika[editovat]
Rod Acrocanthosaurus disponoval stavbou těla typickou pro infrařád Carnosauria: měl velkou, otvory odlehčenou lebku, silné, ale krátké přední končetiny s třemi prsty, dlouhé zadní končetiny a dlouhý ocas. Jeho krk byl pravděpodobně držený více vodorovně než u jiných teropodů. Páteřní obratle měly značně prodloužené trnové výběžky, přičemž nejdelší se nacházely nad bedry (podobně prodloužené trny obratlů nacházíme u mnoha jiných dinosaurů, např. Suchomimus, nebo ještě výraznější u rodů Spinosaurus a Ouranosaurus).
Význam hřbetní plachty[editovat]
Účel prodloužených obratlových trnů není dosud uspokojivě vysvětlen. Nejčastěji se předpokládá, že sloužily jako opora kožené plachty, která pomáhala při termoregulaci, vnitrodruhové komunikaci a nebo ji samci využívali při pářícím chování (lákání samic). Další názory uvažují o použití na skladování tuku, případně na uchycení páteřního svalstva (v tom případě by nešlo o plachtu, ale spíše o jakýsi "masitý" hrb).
Klasifikace[editovat]
Klasifikace akrokantosaura je problematická. Původně byl zařazený do čeledi Allosauridae, později se však většina vědců přiklonila k názoru, že byl zástupcem čeledi Carcharodontosauridae, kam spadaly mnohé formy, patřící mezi největší suchozemské dravce všech dob (např. jihoamerický Giganotosaurus).
Zkamenělé stopy[editovat]
Známé série stop od říčky Paluxy (u města Glen Rose v Texasu) zřejmě patří právě akrokantosaurovi. Série stop naznačují, že tu tento velký dravec asi před 110 miliony let pronásledoval sauropodní dinosaury, kteří zřejmě byli jeho občasnou kořistí.[1] Podobné série stop velkého teropoda ze stejného období byly v říjnu roku 2011 ohlášeny také z Arkansasu.[2]
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acrocanthosaurus na slovenské Wikipedii.
- ↑ http://dinosaurus.bloguje.cz/846694-kratce-k-fantastickemu-objevu.php
- ↑ http://news.nationalgeographic.com/news/2011/10/111006-new-dinosaur-tracks-arkansas-paleontology-science/
Zdroje[editovat]
- Currie, Philip J.; & Carpenter, Kenneth. (2000). "A new specimen of Acrocanthosaurus atokensis (Theropoda, Dinosauria) from the Lower Cretaceous Antlers Formation (Lower Cretaceous, Aptian) of Oklahoma, USA". Geodiversitas 22 (2): 207–246.
- Holtz, Thomas R.; Molnar, Ralph E.; & Currie, Philip J. (2004). "Basal Tetanurae". in Weishampel, David B.; Dodson, Peter; & Osmólska, Halszka (eds.). The Dinosauria (Second ed.). Berkeley: University of California Press. pp. 71–110. ISBN 0-520-24209-2.
- Stovall, J. Willis; & Langston, Wann. (1950). "Acrocanthosaurus atokensis, a new genus and species of Lower Cretaceous Theropoda from Oklahoma". American Midland Naturalist 43: 696–728. doi:10.2307/2421859.
