Abraham Ortelius
| Abraham Ortelius | |
|---|---|
 Portrét Abrahama Ortelia od Petra Paula Rubense | |
| Narození | 14. dubna 1527 Antverpy |
| Úmrtí | 28. června 1598 (ve věku 71 let) nebo 29. června 1598 (ve věku 71 let) Antverpy |
| Povolání | kartograf, historik, rytec, geograf, archeolog a afsetter |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Podpis | .png) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Abraham Ortelius (také Ortels, Orthellius, Wortels; 4.[1] nebo 14. dubna[2] 1527 – 28. června 1598) byl vlámský kartograf a geograf. Je znám jako tvůrce prvního moderního atlasu Theatrum Orbis Terrarum (Divadlo světa).[3] Také je uváděn jako první, koho napadlo, že kontinenty byly před tím, než se nasunuly na současná místa, spojené v jeden.[4]
Podle belgického spisovatele Johna Vermeulena spolupracoval Ortelius se svým současníkem Gerhardem Mercatorem.
Vydavatel map
Roku 1564 vydal svoji první mapu, Typus Orbis Terrarum. Tato mapa světa o osmi listech se následně objevila v redukované podobě i v jeho atlase Terrarum. V její dolní části je citát z Ciceronových Tuskulských hovorů: "Co z lidských věcí se může zdát velikým tomu, kdo ví o věčnosti, o velikosti celého světa." (Quid Ei Potest Videri Magnum In Rebus Humanis, Cui Aeternitas Omnis, Totiusque Mundi Nota Sit Magnitudo). Jediná dochovaná kopie mapy je uložena v knihovně univerzity v Basileji.[5]
Před vydáním svého atlasu ještě vydal mapu Egypta o dvou listech v roce 1565, mapu Asie o osmi listech roku 1567, dále plán hradu Brittenburg na holandském pobřeží o rok později a mapu Španělska o šesti listech.
Theatrum Orbis Terrarum
20. května 1570 vydal Gilles Coppens de Diest v Antverpách Orteliův Theatrum Orbis Terrarum. „První moderní atlas“ se skládal z reprodukcí 53 map od 87 autorů, rozšířená verze z roku 1601 pak už obsahovala dílo 183 kartografů.
Atlas ovšem trpěl mnoha chybami, ať už nepřesnostmi ve tvaru oblastí či nejednotnostmi v pojmenování jednotlivých míst. Například pobřeží Jižní Ameriky bylo v první verzi uvedeno velmi nepřesně a oprava jeho tvaru byla provedena až ve vydání z roku 1587. Přes tyto nedokonalosti byl atlas ve své době monumentálním dílem.
Roku 1573 vydal Ortelius rozšíření atlasu o 17 dalších map pod názvem Additamentum Theatri Orbis Terrarum. Postupně byly vydána další čtyři Additamenta, poslední z nich v roce 1597.
Představa kontinentálního driftu
Ortelius byl první, kdo zdůraznil podobnost pobřeží Evropy a Afriky s pobřežím obou Amerik a kdo navrhl koncept kontinentálního driftu jako možné vysvětlení. Učinil tak roku 1596 ve svém spisu Thesaurus Geographicus.[4]
W. J. Kious popsal Orteliovy myšlenky takto:
Abraham Ortelius ve své práci Thesaurus Geographicus … navrhl, že Ameriky byly „odtrženy od Evropy a Afriky … zemětřeseními a povodněmi“, a dodal: „Stopy po prasknutí jsou jasně zřetelné, stačí si vzít mapu světa a podrobně si prohlédnout pobřeží všech tří [kontinentů].“
Teorie kontinentálního driftu byla přijata až v druhé polovině 20. století. Došlo k tomu až poté, co byly hypotézy Alfreda Wegenera z roku 1912 podpořeny objevením mechanismu kontinentálního driftu a konvekčních proudů v astenosféře, které dodávají driftu energii.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abraham Ortelius na anglické Wikipedii.
- ↑ Abraham Ortelius. In: Catholic Encyclopedia. 1911.
- ↑ Abraham Ortelius. In: Encyclopædia Britannica.
- ↑ Theatrum oder Schawplatz des erdbodems..., Herzog August Bibliothek, Wolfenbüttel
- ↑ a b ZEMĚ – DYNAMICKÁ PLANETA [online]. Geofyzikální ústav AVČR [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Typus orbis terrarum, Univerzitní knihovna Basilej.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Abraham Ortelius
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abraham Ortelius na Wikimedia Commons
