ATPáza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na+/K+ ATPáza, čili sodno-draselná pumpa

ATPáza (adenosin trifosfatáza) je označení pro enzym, který katalyzuje hydrolýzu ATP na ADP a fosfát, případně hydrolýzu ATP na AMP a pyrofosfát.[1] Energie vzniklá zmíněnými defosforylacemi se užívá k pohánění jiných chemických reakcí, například v případě Na+/K+ ATPázy se energie užívá k transportu těchto iontů přes membránu. ATPázami jsou však třeba i kineziny a dyneiny, kde se energie získaná hydrolýzou ATP využívá na mechanickou práci, a existuje celá řada dalších enzymů s ATPázovou aktivitou.

Někdy bývá jako ATPáza označována i ATP syntáza, která však ATP nespotřebovává, nýbrž vyrábí.[2][3]

ATPázové pumpy[editovat | editovat zdroj]

Zřejmě nejtypičtějším příkladem ATPáz jsou různé pumpy, které energii získanou z ATP využívají k transportu různých látek přes membrány. V tabulce jsou uvedeny pouze příklady, ATPázových pump je velké množství.

Název Substrát Funkce
FO-F1 rodina
ATP syntáza H+ Syntéza ATP na membráně mitochondrií, plastidů a plazmatické membráně prokaryot[4]
VO-V1 ATPáza H+ Transport H+ přes membránu eukaryot a archebakterií[4]
P-ATPázy
Na+/K+ ATPáza 3 Na+ za 2 K+ Tvorba a udržování gradientu sodných a draselných iontů napříč plazmatickými membránami většiny buněk[4]
H+/K+ ATPáza 1 H+ za 1 K+ Sekrece H+ a tedy vytváření kyselého prostředí vně buněk (např. v žaludku či v ledvinách)[4]
SERCA Ca2+ ATPáza 2 Ca+ za 2 H+ Pumpování vápenatých iontů z cytosolu do endoplazmatického retikula[4]
PMCA Ca2+ ATPáza 1 Ca+ za 1 H+ Pumpování vápenatých iontů z cytosolu přes plazmatickou membránu[4]
H+ ATPáza H+ Vytváření protonového gradientu napříč plazmatickou membránou kvasinek, rostlin a prvoků[4]
ABC transportéry
MDR1 P-glykoprotein léčiva Exkrece různých cizorodých látek (např. léčiv) z buněk[4]
CFTR Cl- Sekrece chloridových iontů z buněk[4]
TAP1, TAP2 Antigenní peptidy Transport peptidových fragmentů z cytosolu do ER (role ve specifické imunitě)[4]
MDR2 Fosfatidylcholin přenos fosfatidylglyceridů mezi membránovými listy v jaterních buňkách (funkčně vlastně flipáza)[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.
  2. http://old.lf3.cuni.cz/chemie/cesky/bakalari/verejne_zdravotnictvi/bioenergetika_vz.ppt
  3. http://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=down&did=3982
  4. a b c d e f g h i j k POLLARD, Thomas D; EARNSHAW, William C. Cell Biology. 2. vyd. [s.l.] : Saunders, 2007. 928 s. ISBN 1416022554.