ATPáza
ATPáza (adenosin trifosfatáza) je označení pro enzym, který katalyzuje hydrolýzu ATP na ADP a fosfát, případně hydrolýzu ATP na AMP a pyrofosfát.[1] Energie vzniklá zmíněnými defosforylacemi se užívá k pohánění jiných chemických reakcí, například v případě Na+/K+ ATPázy se energie užívá k transportu těchto iontů přes membránu. ATPázami jsou však třeba i kineziny a dyneiny, kde se energie získaná hydrolýzou ATP využívá na mechanickou práci, a existuje celá řada dalších enzymů s ATPázovou aktivitou.
Někdy bývá jako ATPáza označována i ATP syntáza, která však ATP nespotřebovává, nýbrž vyrábí.[2][3]
ATPázové pumpy [editovat]
Zřejmě nejtypičtějším příkladem ATPáz jsou různé pumpy, které energii získanou z ATP využívají k transportu různých látek přes membrány. V tabulce jsou uvedeny pouze příklady, ATPázových pump je velké množství.
| Název | Substrát | Funkce |
| FO-F1 rodina | ||
|---|---|---|
| ATP syntáza | H+ | Syntéza ATP na membráně mitochondrií, plastidů a plazmatické membráně prokaryot[4] |
| VO-V1 ATPáza | H+ | Transport H+ přes membránu eukaryot a archebakterií[4] |
| P-ATPázy | ||
| Na+/K+ ATPáza | 3 Na+ za 2 K+ | Tvorba a udržování gradientu sodných a draselných iontů napříč plazmatickými membránami většiny buněk[4] |
| H+/K+ ATPáza | 1 H+ za 1 K+ | Sekrece H+ a tedy vytváření kyselého prostředí vně buněk (např. v žaludku či v ledvinách)[4] |
| SERCA Ca2+ ATPáza | 2 Ca+ za 2 H+ | Pumpování vápenatých iontů z cytosolu do endoplazmatického retikula[4] |
| PMCA Ca2+ ATPáza | 1 Ca+ za 1 H+ | Pumpování vápenatých iontů z cytosolu přes plazmatickou membránu[4] |
| H+ ATPáza | H+ | Vytváření protonového gradientu napříč plazmatickou membránou kvasinek, rostlin a prvoků[4] |
| ABC transportéry | ||
| MDR1 P-glykoprotein | léčiva | Exkrece různých cizorodých látek (např. léčiv) z buněk[4] |
| CFTR | Cl- | Sekrece chloridových iontů z buněk[4] |
| TAP1, TAP2 | Antigenní peptidy | Transport peptidových fragmentů z cytosolu do ER (role ve specifické imunitě)[4] |
| MDR2 | Fosfatidylcholin | přenos fosfatidylglyceridů mezi membránovými listy v jaterních buňkách (funkčně vlastně flipáza)[4] |
Reference [editovat]
- ↑ Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.
- ↑ http://old.lf3.cuni.cz/chemie/cesky/bakalari/verejne_zdravotnictvi/bioenergetika_vz.ppt
- ↑ http://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=down&did=3982
- ↑ a b c d e f g h i j k POLLARD, Thomas D; EARNSHAW, William C. Cell Biology. 2. vyd. [s.l.] : Saunders, 2007. 928 s. ISBN 1416022554.
