Sypkovina
Vzhled
Sypkovina (častěji zvaná inlet[1]) je velmi hustá tkanina vyráběná z jemných přízí převážně z čisté bavlny, používají se však také směsi bavlny s polyesterem nebo viskózou. [2] [3]
Způsob výroby
[editovat | editovat zdroj]Sypkovina se tká běžně v dostavě (počtem nití na centimetr) 40-60 /cm, při čemž osnovní niti zpravidla převažují nad útkovými. Např. sýpek na snímku vpravo je tkán v dostavě (osnova/útek) 48/40.
Opakovaným kalandrováním, tj. žehlením hotové obarvené tkaniny, se sypkovina dále zhustí.
Jemnost používané příze se udává s 12 až 30 tex, exkluzivní sypky se vyráběly (ve 20. století) ze skaných přízí 7 až 14 tex x 2.[3] V 21. století nabízí speciální obchod nejjemnější sypkovinu s hmotností 68 g/m² z bavlněné (mako) příze 3,7 tex.[4]
Použití
[editovat | editovat zdroj]- Hlavní účel použití jsou sypky, tedy povlaky (nebo pytle) pro plnění peřím a vytvoření peřiny nebo polštáře. Ze sypku nesmí proniknout ani nejjemnější pírka nebo jiné náplně, zároveň však musí tkanina propouštět do nich nasátou vlhkost. V případě nedraného peří musí být sypkovina hustější, aby procházelo co nejméně pírek, na kterých zůstává špičatá pápěrka propichující sypek. V případě draného peří nebo umělých materiálů stačí sypek jemnější.
- Podřadnější sypky (plněné „tříčtvrtečním“ peřím, tj 30 % peří a 70 % pírka[6]) jsou nejčastěji ze tkanin s hustou plátnovou vazbou z jemné příze. Těmto sypkovinám se někdy říká perkál.[7]
- V 19. století se imitovaly arabské, perské a turecké výšivky na inletu. Na bílých, šeddých nebo pruhovaných („francouzských“ ) tkaninách se kombinovaly různé druhy stehů v neomezeném počtu barev nití. Použití: potahy zahradních židlí, předložky, slunečníky, polštáře, kabelky aj.[8]
- Koncem 20. století se začala sypkovina ve větším rozsahu používat na podšívku spacích pytlů. V závislosti na použitém materiálu (bavlna, hedvábí, mikrovlákno, fleece) se pohybuje váha, velikost a cena těchto výrobků. [9] [10]
- V 21. století se nabízí pruhovaná sypkovina ve stylu 19. století jako vintage-tkaniny s použitím na nábytkové potahy, polštáře a pod.[11]
Galerie z historie použití inletu
[editovat | editovat zdroj]-
Zdobné stehy na „francouzském“ inlettu (19. století)
-
Kombinace čtyř různých výšivkových stehů na „francouzském“ inletu (19. století)
-
Větrovky z inletu (Aljaška v únoru 1900)
-
Starožitná pohovka s novým potahem z inletu (foto 2011)
-
Obal slamníku z inletu (Norsko 2019, doba použití neznámá)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ticking [online]. dict.cc, 2024 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Inlet [online]. Textilní zkušební ústav, 2006-2008 [cit. 2018-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-09.
- ↑ a b T.Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3, str. 170
- ↑ Die Qualität der Daunendeckenhülle [online]. Bettdecke, 2024 [cit. 2024-11-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Was ist ein Inlett? [online]. MÖBEL IDEAL, 2018 [cit. 2018-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-17. (německy)
- ↑ ČSN EN 12934 (808815)Peří a peřový prach [online]. Technor, 2000 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 147
- ↑ Caulfeild:The Dictionary of Needlework, L.Upscott Gill 1882, digit. 2009, str. 491-494
- ↑ Hüttenschlafsack Test [online]. reisefroh, 2016 [cit. 2018-02-12]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Why use a sleeping bbag liner [online]. Webtogs, 2018 [cit. 2018-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-17. (anglicky)
- ↑ Classic Ticking Vintage Ink [online]. Zimman´s, 2024 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. (anglicky)