Oxid kobaltnato-kobaltitý
Oxid kobaltnato-kobaltitý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Oxid kobaltnato-kobaltitý |
Anglický název | Cobalt(II,III) oxide |
Německý název | Cobalt(II,III)-oxid |
Funkční vzorec | CoO•Co2O3 |
Sumární vzorec | Co3O4 |
Vzhled | černý prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1308-06-1 |
Číslo RTECS | GG2500000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 240,797 g/mol |
Teplota rozkladu | 900 °C (na CoO) |
Hustota | 6,05 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | kyseliny hydroxidy |
Měrná magnetická susceptibilita | 386,2×10−6 cm3g−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | krychlová plošně centrovaná |
Hrana krystalové mřížky | a=807 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −892 kJ/mol |
Standardní molární entropie S° | 103 JK−1;mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −774 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,513 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R40, R41, R42, R43 |
S-věty | S36/37 |
NFPA 704 | 0
2
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oxid kobaltnato-kobaltitý (chemický vzorec Co3O4) je jedním ze tří oxidů kobaltu. Jedná se o směsný oxid, který ve své struktuře obsahuje jednotky oxidu kobaltnatého CoO a oxidu kobaltitého Co2O3. Občas je možno vidět nesprávný zápis CoIICoIII2O4, který svádí k názvu dikobaltitan kobaltnatý, ale ze struktury jasně vyplývá, že se jedná o směsný oxid a nikoliv o kobaltitan, jehož vzorec lze rozepsat do podoby CoO•Co2O3. Jedná se o černou, antiferromagnetickou práškovitou látku, nerozpustnou ve vodě. Oxid lze připravit zahřátím oxidu kobaltnatého na teplotu nad 1 000 °C v atmosféře kyslíku. Rozklad oxidu kobaltnato-kobaltitého lze provést jeho zahřátím na teplotu 900 °C, kdy dojde k jeho rozkladu na oxid kobaltnatý. Jedná se tedy o zvratnou reakci, kterou dokumentuje následující rovnice:
- 2 Co3O4 ⇔ 6 CoO + O2
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cobalt(II,III) oxide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Cobalt(II,III) oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.