Messier 62
| Messier 62 | |
|---|---|
 M62 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | kulová hvězdokupa |
| Třída | IV[1] |
| Objevitel | Charles Messier |
| Datum objevu | 7. června 1771 |
| Rektascenze | 17h 1m 12,6s[2] |
| Deklinace | -30°6′44,5″[2] |
| Souhvězdí | Hadonoš (lat. Oph) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 8,55[3], 7,39[3] a 2,72[4] |
| Úhlová velikost | 15'[5] |
| Vzdálenost | 0,007 Mpc |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Poloměr | 50[5] ly |
| Absolutní magnituda (V) | −9,18 |
| Hmotnost | 1,22 × 106[6] |
| Metalicita [Fe/H] | −1,18, −1,6, −1,3 a −1,5 |
| Odhadované stáří | 11,78 miliard let[7] |
| Označení v katalozích | |
| Messierův katalog | M 62 |
| New General Catalogue | NGC 6266 |
| Melottův katalog | Melotte 159 |
| Jiná označení | M62, NGC 6266, GCl 51,[2] Mel 159[8] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Messier 62 (také M62 nebo NGC 6266) je kulová hvězdokupa na jižním okraji souhvězdí Hadonoše s magnitudou 6,5.[5] Od Země je vzdálena 22 200 ly.[9] Objevil ji Charles Messier 7. června 1771.[5]
Pozorování
[editovat | editovat zdroj]
Nalezení hvězdokupy je poměrně snadné, stačí vyhledat hvězdu Antares a poté zamířit o 8° směrem na jihovýchod. Je možné ji pozorovat obyčejným středně velkým triedrem 10x50, ve kterém se ukáže jako světlý mlhavý kotouček. Dalekohled o průměru 80 až 120 mm nedokáže rozlišit jednotlivé hvězdy a hvězdokupa zůstává nezřetelná. Dalekohledy o průměru 200 mm již dokáží rozlišit několik hvězd 14. a 15. magnitudy, z nichž některé se zdánlivě spojují v řetězce.[10]
Poblíž M62 je možné vyhledat mnoho dalších kulových hvězdokup, z těch jasnějších jsou to například 4° severně Messier 19 a 9° severozápadně Messier 4.
M62 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, i když v severní části severního mírného podnebného pásu nevychází vysoko nad obzor, protože má středně velkou jižní deklinaci. Proto není pozorovatelná v některých částech severní Evropy a Kanady, tedy blízko polárního kruhu. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od května do srpna.
Historie pozorování
[editovat | editovat zdroj]Hvězdokupu objevil Charles Messier 7. června 1771. Do jeho katalogu se však dostala až po znovuobjevení v roce 1779, protože v roce 1771 nezměřil přesně její pozici, a v katalogu tak bývalo uvedeno toto pozdější datum.[5][12] Kvůli tomu má tento objekt katalogové číslo 62, jinak by se zařadil mezi objekty M49 a M50.[5][12] Jednotlivé hvězdy v ní poprvé rozeznal William Herschel, který ji popsal jako "zmenšenou M3."[5] John Herschel ji pozoroval v roce 1833 na mysu Dobré naděje, v jehož zeměpisné šířce je hvězdokupa vidět téměř v zenitu, a rozeznal v ní desetitisíce hvězd do patnácté magnitudy. Admirál Smyth ji popsal jako "mlhovinu snadno rozložitelnou na velký počet hvězd."[10]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]
M62 leží ve vzdálenosti 22 200 světelných let[9] od Země a její skutečný průměr je 100 světelných let.[5]
Patří mezi výrazně nesouměrné kulové hvězdokupy, což je pravděpodobně způsobeno její blízkostí ke galaktickému jádru,[10] protože je od něj vzdálena pouze 5 500 ly.[9] Slapová síla galaktického jádra způsobuje, že jihovýchodní část hvězdokupy je proti jejím ostatním částem výrazně zhuštěnější.[10]
Výzkum provedený po roce 1970 zjistil, že M62 obsahuje přinejmenším 89 proměnných hvězd, z nichž mnoho je typu RR Lyrae. Hvězdokupa také hostí velké množství rentgenových dvojhvězd.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku M62 (astronomia) na italské Wikipedii.
- ↑ SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6266 [online]. [cit. 2017-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-07. (anglicky)
- ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 62 [online]. [cit. 2017-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SIMBAD Astronomical Database. [cit. 2016-11-21].
- ↑ Lee Spitler, Duncan A Forbes: Uniting old stellar systems: from globular clusters to giant ellipticals. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2008. DOI 10.1111/J.1365-2966.2008.13739.X.
- ↑ a b c d e f g h i SEDS Messier Objects Database: Messier 62 [online]. [cit. 2017-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. S. 51. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2017-08-22]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv 1108.4402. DOI 10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode 2011ApJ...742...51B. (anglicky)
- ↑ FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. S. 1203–1214. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2010 [cit. 2017-08-22]. Roč. 404, čís. 3, s. 1203–1214. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-18. arXiv 1001.4289. DOI 10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode 2010MNRAS.404.1203F. (anglicky)
- ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-08-22]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky)
- ↑ a b c HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. S. 1487. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2017-08-22]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI 10.1086/118116. Bibcode 1996AJ....112.1487H. (anglicky)
- ↑ a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky)
- ↑ Deklinace 30° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 60° od jižního nebeského pólu. Jižně od 60° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 60° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
- ↑ a b Astronomia: NGC 6266, M62 [online]. [cit. 2017-08-23]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 62 na Wikimedia Commons - M 62 v databázi SIMBAD
- NGC 6266 na Galactic Globular Clusters Database
