Přeskočit na obsah

Karlova Huť (Králův Dvůr)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karlova Huť
Oblast ulic Na Poříčí, Tovární a Bezručova, v pozadí jarovský lom a kopec Kosov, pohled z Počapel.
Oblast ulic Na Poříčí, Tovární a Bezručova, v pozadí jarovský lom a kopec Kosov, pohled z Počapel.
Lokalita
Charakterčtvrť
ObecKrálův Dvůr
OkresBeroun
KrajStředočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel356 (2021)[1]
Katastrální územíKrálův Dvůr (4,47 km²)
PSČ267 01
Počet domů60 (2011)[2]
Karlova Huť
Karlova Huť
Další údaje
Kód části obce72958
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karlova Huť je někdejší hutnická vesnice, dnes část města Králův Dvůr v okrese Beroun. Nachází se asi 1,1 km na jih od Králova Dvora za řekou Litavkou a dálnicí D5. V této části se nachází králodvorská průmyslová zóna a nádraží. Je zde evidováno 60 adres. Velká část osady byla zlikvidována v 60. a 70. letech 20. století.[3]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1464.[4]

Rozvoj průmyslu

[editovat | editovat zdroj]
V popředí průmyslová zóna v Karlově Huti (v pozadí Počaply)

Výroba železa je zde doložena od poloviny 14. století. Název má vesnice pravděpodobně od Karlů ze Svárova, kteří huť vlastnili v 16. století. Roku 1595 zde byla postavena první vysoká pecČechách. Zpracovávala se zde ruda z Krušné hory u Nového Jáchymova, od druhé poloviny 19. století též z dolu Hrouda u Zdic a z nučických dolů. Z Krušné hory a z Hroudy vedly do Karlovy Huti až do 60. let 20. století visuté nákladní lanovky. Roku 1880 koupila železárny od Fürstenberků Česká montánní společnost a vybudovala zde velkou válcovnu. V letech 1909–1945 železárnu vlastnila Pražská železářská společnost. Vysoká pec ukončila činnost v 80. letech 20. století.[3]

Roku 1889 vznikla v Karlově Huti v sousedství železáren cementárna, která později byla největší v Československu. V letech 1898–1962 sem vápenec dovážela malodráha KBK (Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy) o rozchodu 760 mm s veřejnou nákladní dopravou. Roku 1992 koupila cementárnu německá společnost HeidelbergCement.[3]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c Králův Dvůr – místní části Archivováno 20. 9. 2009 na Wayback Machine., oficiální web města Králův Dvůr
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 90. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]