Cesena

Cesena
	pohled na město
	; znak
Poloha
Souřadnice	44°8′ s. š., 12°14′ v. d.
Nadmořská výška	44 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Itálie
Region	Emilia-Romagna
Provincie	Forlì-Cesena
	Cesena
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	249,47 km²
Počet obyvatel	97 131 (2013)
Hustota zalidnění	389,3 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comune.cesena.fc.it
Telefonní předvolba	+ 39 547
PSČ	47023
Označení vozidel	FC
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cesena [čezéna] je italské město v oblasti Emilia-Romagna, asi 25 km jižně od Ravenny. Leží na řece Savio, asi 15 km od Jaderského moře.

Historie

Cesena bylo původně umbrijské nebo etruské město, známé jako Caesena. Po krátké galské nadvládě se města ve 3. století př. n. l. zmocnili Římané. Stalo se tehdy posádkovým městem s důležitým strategickým významem. Bylo zničeno během války mezi Gaiem Mariem a Sullou. Plinius zmiňuje zdejší vína jako jedny z nejlepších.

Později byla Cesena hraničním městem Ravennského exarchátu. Od roku 754 se stalo součástí Papežského státu, bylo však častým předmětem sporů. Ve dnech 3. až 5. února 1377 oddíly žoldnéřů pod vedením kardinála Roberta ze Ženevy (budoucí vzdoropapež Klement VII.) zmasakrovaly na pět tisíc obyvatel města.^[1] Roku 1378 papež věnoval Cesenu rodu Malatesta, kteří postavili hrad nad městem a humanistickou knihovnu, od roku 1465 opět patřilo k papežskému státu.

Během napoleonských válek bylo ve městě zrušeno několik kostelů a klášterů. Někteří místní občané hráli velkou roli při sjednocování Itálie ve druhé polovině 19. století. Za druhé světové války se poblíž nacházela Gótská linie, která procházela podél Apenin. Město také utrpělo těžké ztráty v důsledku bombardování.

Doprava

Železniční stanice na trati Bologna - Ancona byla otevřena roku 1861. Nádraží je severovýchodně od centra.

Pamětihodnosti

Opatství S. Maria del Monte, založené roku 1001 a přestavěné v letech 1536-1545 podle plánu D. Bramante. Osmiboká kopule byla po zemětřesení obnovena 1774.
Rocca Malatestiana, pozdně středověký hrad se dvěma věžemi z let 1380-1480
Katedrála svatého Jana Křtitele z let 1380-1405, trojlodní basilika v přechodném slohu s věží z roku 1457.
Malatestovská knihovna z roku 1452, první veřejná městská knihovna v Evropě, jedinečný příklad dokonale zachované renesanční knihovny s mnoha rukopisy.
Piazza del Popolo, malebné náměstí s radnicí, kašnou a kostelem sv. Anny.
Románský trojlodní kostel svatého Tomáše a další.
Pinacoteca, obrazová galerie italského umění od 16. století
Galleria dei Dipinti, soukromá sbírka italského malířství 16.-18. století.
Renesanční Palazzo Ghini a řada dalších paláců.