Blatenský vodní příkop
Blatenský vodní příkop | |
---|---|
U zaniklé osady Totenbach | |
Základní informace | |
Délka toku | 12 km |
Pramen | |
Černá 50°24′46″ s. š., 12°54′7,22″ v. d. | |
Ústí | |
Blatenský potok 50°23′14,76″ s. š., 12°45′47,8″ v. d. | |
Protéká | |
Česko (Karlovarský kraj) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Mulda, Cvikovská Mulda, Černá, Blatenský potok | |
Kód památky | 21605/4-4149 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blatenský vodní příkop (německy Erbwassergraben) je přivaděč vody v Krušných horách vedoucí z přírodní rezervace Božídarské rašeliniště do Horní Blatné. Příkop je považován za unikátní vodní dílo. Roku 1980 byl vyhlášen technickou památkou.[1] V roce 2017 byl prohlášen národní kulturní památkou.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V 16. století byl v důlních revírech dostatek vodní energie nutnou podmínkou pro dobývání a zpracování rud. K pohonu vodotěžných strojů i k transportu stavebního a palivového dříví se využívala voda přírodních toků i umělých kanálů. Tedy i v hornoblatenském cínovém revíru došlo k výstavbě vodního příkopu, jehož zbudování se zasloužilo o rozvoj důlní činnosti v celé oblasti.
Příkop je dílem stavitele Stephana Lenka z let 1540–1544. Ještě během 16. století se dílo stalo výhradním majetkem Horní Blatné. Město v roce 1570 získalo od císaře Maxmiliána II. zvláštní výnos, kterým panovník prohlásil ochranu vodního příkopu a udělil Horní Blatné dědičné právo vybírat po všechny časy vodní poplatky. Odtud také pochází původní název příkopu Erbwassergraben/Dědičný vodní příkop.[3]
I když příkop později neplnil svoji původní funkci, tedy přivádění vody potřebné pro cínové doly, byl opravován a udržován, mj. i z protipožárních důvodů, až do roku 1945. Poté byl ponechán svému osudu. Na počátku 90. let 20. století byl téměř zničen, koryto bylo zaneseno a na mnoha místech byly porušeny ochranné hrázky a zničeny i betonové konstrukce.
V letech 1995–2001 prošel celkovou rekonstrukcí. Obnova díla souvisela se změnou vztahu člověka k životnímu prostředí. Z božídarských rašelinišť bylo nutné zachycovat kyselé humidní vody a odvádět je mimo vodárenskou nádrž Myslivny, která je hlavním zdrojem pitné vody pro příhraniční obce v oblasti Jáchymova a Ostrova. Projekt obnovy byl zpracován podle dochované archivní dokumentace rekonstrukce z roku 1929, provedené tehdejším vodním družstvem v Horní Blatné.[2]
Technická data
[editovat | editovat zdroj]Příkop se nachází v nadmořské výšce 975–945 metrů. Je téměř 13 km dlouhý[1] a vede ze severního okraje Božídarského rašeliniště přes Myslivny, Ryžovnu, Bludnou a severní úbočí Blatenského vrchu až do Horní Blatné, kde je voda svedena do potrubí a odvedena do Blatenského potoka. Byl vykopán v terénu s korytem zpevněným kameny a břehy s násypy o výšce 1 metr. Vede po vrstevnících s mírným klesáním 1 metr na 100 metrů.[4] Převýšení mezi začátkem a koncem je 32 metrů. Jeho šířka v minulosti dosahovala 2 metrů, po novodobé rekonstrukci je na většině trasy zhruba poloviční, tedy okolo 1 metru.[2]
V drsných horských podmínkách nestačilo jen vykopat strouhu, příkop musel být dostatečně chráněn před rozmary počasí, především před sněhem a vichřicemi. Proto byly kolem příkopu vysázeny smrky a některé části se v zimě zakrývaly větvemi. K regulaci vody v příkopu sloužily hráze se stavidly, přepady a odváděcí kanály. Údržbu měli na starosti stálí dozorci, kteří zajišťovali opravy. Svoji funkčnost si příkop zachovával po staletí.[4]
Naučná stezka
[editovat | editovat zdroj]Podél příkopu je vybudována 11,5 km dlouhá naučná stezka vybavená 23 informačními tabulemi.[5] Začíná asi 1,5 km západně od Božího Daru a nad Horní Blatnou se napojuje na naučnou stezku Vlčí jámy.[6]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Na západním úbočí Blatenského vrchu
-
Poblíž Horní Blatné
-
U bývalého dolu Pomoc Boží
-
U zaniklé osady Scherberovy Domky
-
Poblíž nástupu z božídarské strany
-
Poblíž nástupu z božídarské strany
-
Poblíž nástupu z božídarské strany
-
Poblíž nástupu z božídarské strany
-
Poblíž Ryžovny
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b URBAN, Michal. Boží Dar a jeho (nejen) hornická minulost. 1. vyd. Sokolov: Fornica Graphics, 2015. 123 s. ISBN 978-80-87194-48-5. S. 22, 23.
- ↑ a b c Blatenský vodní příkop [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Infocentrum Boží Dar – Informační leták Blatenský příkop
- ↑ a b Blatenský příkop – Oficiální stránky Města Horní Blatná. www.horni-blatna.cz [online]. [cit. 2019-03-01]. Dostupné online.
- ↑ ZELENKA, Jaromír; ŽIVOR, Roman. Hornické památky České republiky. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 2019. 659 s. ISBN 978-80-200-2858-7. Kapitola Horní Blatná, s. 62–64.
- ↑ Naučná stezka kolem Blatenského vodního příkopu
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- URBAN, Michal. Boží Dar a jeho (nejen) hornická minulost. 1. vyd. Sokolov: Fornica Graphics, 2015. 123 s. ISBN 978-80-87194-48-5. S. 22, 23.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blatenský vodní příkop na Wikimedia Commons
- Přivaděče v Česku
- Vodní kanály v Karlovarském kraji
- Vodní stavby v okrese Karlovy Vary
- Technické památky v Karlovarském kraji
- Povodí Muldy
- Vodní kanály v Krušných horách
- Stavby v Božím Daru
- Potůčky
- Stavby v Horní Blatné
- Dopravní stavby v okrese Karlovy Vary
- Geopark Egeria
- Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar
- Národní kulturní památky v okrese Karlovy Vary
- Potrubní doprava v Česku
- Vodní toky v okrese Karlovy Vary