Přeskočit na obsah

Anna Hogenová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc.
Narození23. října 1946 (78 let)
Fláje
Alma materFakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (od 1964)
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánívysokoškolská učitelka a filozofka
ZaměstnavateléPedagogická fakulta Univerzity Karlovy
Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy
Politická stranaKSČ (1975 až 1989)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Hogenová, roz. Tomanová,[1] (* 23. října 1946 Fláje) je česká kinantropoložka, filosofka a profesorka působící na českých vysokých školách.[2][3][4]

Část dětství žila u prarodičů v Příbrami,[5] kde ji velmi ovlivnila tam zažitá laskavost jejích prarodičů.[6]Absolvovala gymnázium v Žatci, kde mezi její učitele patřil i Zdeněk Svěrák, který ji podle jejích vlastních slov inspiroval k jejímu pozdějšímu studiu češtiny,[7] poté vystudovala FTVS UK (tělesná výchova a čeština, Bc.) a následně FF UK.[1][5] V roce 1979 obhájila rigorózní práci na téma "Hodnota a skutečnost" a získala titul PhDr. (malý doktorát). V roce 1985 obhájila kandidátskou disertaci (doktorskou práci) na téma "K teoretickým a ideologickým důsledkům podstatného ve fenomenologii E. Husserla a R. Carnapa" a získala titul CSc. (ekvivalent Ph.D.). V roce 1992 se habilitovala s prací "Poznání a fenomenologie" a na Univerzitě Palackého byla v roce 2006 jmenována profesorkou kinantropologie. Přednášela také na FTVS UK a na Technické univerzitě v Liberci.

V roce 1975 vstoupila pod tlakem okolností do KSČ, což považuje za chybu; od roku 1989 není členkou žádné politické strany. Do roku 1989 přednášela na fakultě tělesné výchovy moderní filozofii a také předmět marxismus-leninismus,[8] na podzim 1989 byla ovšem studenty zvolena do revolučního výboru.[5]

Do roku 2022 přednášela na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy,[9] kde byla též vedoucí Oddělení filosofie a etiky, na Husitské teologické fakultě UK, kde je zároveň vedoucí Katedry filozofie a na Pražské vysoké škole psychosociálních studií.[10] Zabývá se zejména fenomenologií Martina Heideggera a Jana Patočky, etikou, dále tématy jako pohyb, pravda jako neskrytost (aletheia), tělo a tělesnost a filosofie sportu.

Názory a kritika

[editovat | editovat zdroj]

5. července 2022 se Hogenová v rozhovoru s Alenou Pecháčkovou pro Lidovky.cz vyjádřila proti „vyzbrojování mladých kluků na Ukrajině,“ jako důvody pro své přesvědčení uvedla možnost vyústění pokračující ruské agresivní války na Ukrajině ve „válku globální,“ ve spojitosti s tím Pecháčkové dále v rozhovoru sdělila, že je dnes nutnost „mít asymetrickou zodpovědnost,“ protože nám nestačí „symetrická, to jest, že musíme mít zodpovědnost za druhého v té míře, v jaké je on zodpovědný k nám. Dnes musí být Biden zodpovědný za Putina a Putin zodpovědný za Bidena, protože jde o celou planetu.“ Taktéž v rozhovoru předložila tezi, že není rozdílu mezi socialismem a kapitalismem, protože „stejnost, která se u lidí projevuje, je intenzivnější, než byla v posledních letech před revolucí. Všichni dnes chtějí totéž a chtějí to stejnými procesualitami získat. Procesualita je myšlena jako správnost postupu. Správnost jednotlivých správných kroků. A pro pocit jistoty je tím nejdůležitějším. Nejenom pro jednotlivce, ale i celou západní společnost.“[11]

Na základě tohoto rozhovoru ji komentátor Aktuálně.cz Martin Fendrych ve svém článku z 19. července označil za „postmarxisticko-leninskou filozofku,“ která „je na straně největšího vojenského a politického nebezpečí, jakému za poslední desetiletí čelíme,“ protože „svojí kritikou vyzbrojování Ukrajiny stojí na Putinově straně.“ Dále Hogenovou srovnává s Jordanem B. Petersonem, jehož podle Fendrycha „kritici nazývají miláčkem alternativní pravice;“[12] také ji kritizoval za dřívější rozhovor z 2. ledna 2022, ve kterém mj. uvedla, že „Samozřejmě že žijeme v totalitě. Socialistická totalita byla totalitou myšlenek. Kapitalistická totalita je ale skrytější a o to nebezpečnější.“[13][14]

Filosof Vojtěch Kolman podrobil „slavnou, důležitou a mocnou“ filosofku sžíravé kritice; v článku Žena za pultem filosofie (Orientace Lidových novin ze 6. srpna 2022) psal, že její vystupování v médiích vrhá stín na celý obor, neboť filosofii příliš nerozumí, pomlouvá své kolegy-marxisty a deformujíc myšlenky velkých filosofů, vyvozuje z nich plytké závěry („relaxační filosofie“). Navíc, „metodologicky vzato má k fenomenologii daleko“. Laskavý a lidský projev filosofky Kolman torpédoval paralelou

Anna Hogenová je laskavá v tom samém smyslu, v jakém je Miloš Zeman vtipný: totiž vždy na cizí účet.

Opřel se do její kritiky digitálního myšlení „kluků ajťáckých“ i „kluků kvanťáckých“ a vědců, nemajících nic víc než karteziánské myšlení; všiml si i nadužívání adjektiva bytostné, či omezené schopnosti upřímně a jednoduše odpovědět na otázky (rozhovor s Martinem Netočným pro Paměť národa). Též připomněl podprůměrné hodnocení většiny jejích odborných publikací („mezi její mediální a odbornou tvorbou neexistuje rozdíl“). Životní příběh Hogenové, která prý zosobňuje archetyp obyčejného člověka („manželky, mámy, srdečné paní odvedle“), neváhal přirovnat k příběhu seriálové Anny Holubové, hrdinky Dietlovy Ženy za pultem. S odkazem na Petra Rezka uzavřel stať ironicky:

Je konec doby diamantové. Začala doba Hogenové.[15]

Od roku 2021 publikuje také na webu Radio Universum.[16]

Od roku 2023 je pravidelným hostem podcastu OdZnova.[17]

Monografie a sborníky

[editovat | editovat zdroj]

Anna Hogenová je autorkou nebo spoluautorkou následujících odborných monografií a sborníků v oblasti filosofie:

  • Etika a sport (2000)
  • Areté: základ olympijské filozofie (2001)
  • Kvalita života a tělesnost (2002)
  • K filosofii výkonu (2005)
  • K fenoménu pohybu a myšlení (2006)
  • Jak pečujeme o svou duši (2008)
  • Starost o duši (2009)
  • Éthos ve výchově, umění a sportu (2009)
  • K fenoménu sebepoznání (2010)
  • Imaginace ve výchově, umění a sportu (filosofická reflexe) (2010)
  • Fenomenologie - řeč - média (2010)
  • Jan Hus - pravda - fenomenologie (2010)
  • Médium - pohyb - skutečnost (2011)
  • Čas jako problém (2011)
  • Česká vzdělanost v Evropě I. (2011)
  • Smysl, cíl a účel v výchově, umění a sportu (2012)
  • K věci samé (2012)
  • Vnímání krajiny (2012)
  • Česká vzdělanost v Evropě II. (2012)
  • Filosofický příspěvek k metodologii (2013)
  • Dialog ve výchově, umění a sportu (2013)
  • Fenomén domova (2013)
  • Česká vzdělanost v Evropě III. (2013)
  • Ontologie a onticita (2014)
  • K Husserlovým pasivním syntézám (2014)
  • Nesmíme pospíchat (2014)
  • Neviditelné inspirace (2014)
  • Čas ve výchově, umění a sportu (2014)
  • Čas a sebepoznání (2014)
  • Intencionalita a fenomenologie (2015)
  • Fenomenologie a postmoderna (2015)
  • Bytí a rozumění (2016)
  • K dnešku (2016)
  • K fenoménu "die Machenschaft" (2016)
  • Život z vlastního pramene (2017)
  • K rozhovoru se sebou samým (2017)
  • Nahodilost ve výchově, umění a sportu (2017)
  • Současnost, dějiny, fenomenologie (2017)
  • Logos ve výchově, umění a sportu (2018)
  • Tekutá doba a úkol myšlení (2018)
  • Předobjednaná budoucnost (2018)
  • Velké příběhy jako zdroj duchovní inspirace (2019)
  • Ontologická nouze a dnešek (2019)
  • Žít z vlastního pramene (2019)
  • Potřebuje v planetární době filosofie vědu, či věda filosofii? (2020)
  • K fenoménu celku v planetární době (2020)
  • Filosofie a dějiny (2021)
  • K fenoménu těla a zdraví (2021)
  • Povídání Anny Hogenové s Bárou Nesvadbovou (2021)
  • K myšlení myšleného (2021)
  • Když dvě věci jsou totéž (2022)
  • K fenoménu soupatření, nikoli k soupeření (2022)
  • Lidská práva: Zprava i zleva (2023)
  1. a b Anna Hogenová. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  2. Anna Hogenová (1946). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  3. Člověk se musí naučit nejen naslouchat, ale i chápat, doporučuje filozofka. Dvojka [online]. 2020-09-08 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  4. Hogenová: „Vypnout“ se člověk musí naučit, brzdí nás i strach ze smrti. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  5. a b c https://www.pametnaroda.cz/cs/hogenova-anna-20190508-0, 31. ledna 2022.
  6. Žít z vlastního pramene | Anna Hogenová. Rozhovor s Petrem Vizinou. Meltingpot, 2020. Dostupné online.
  7. Svěrák a Atomová. Audio dostupné online (délka 0:52).
  8. Anna Hogenová (1946). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  9. Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. | Katedra občanské výchovy a filosofie. kovf.pedf.cuni.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-19. 
  10. PVŠPS - Pražská vysoká škola psychosociálních studií - Hogenová Anna. www.pvsps.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  11. PECHÁČKOVÁ, Alena. Meltingpot - ROZHOVOR: Jsme loutkami novodobého otrokářství, jen o tom nevíme, říká filozofka Hogenová. Lidovky.cz [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 
  12. FENDRYCH, Martin. Filozofka Hogenová je proti vyzbrojování Ukrajiny. Stojí na Putinově straně, selhala. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 
  13. Hogenová: Žijeme v totalitě trhu. Peníze ovládly i vědu, proto jí lidé přestali věřit. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-01-02 [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. 
  14. Hogenová lidem lže, v Česku teď není hůře, než bylo za komunismu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-01-07 [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. 
  15. KOLMAN, Vojtěch. Žena za pultem filosofie. Fotografie Michal Sváček; Kauza. Orientace, příloha Lidových novin. Praha: MAFRA, 6. srpen 2022, roč. XXXV, čís. 182, s. 18. [cit. 2022-09-25]. Prémiový obsah. Dostupné online. ISSN 0862-5921.
  16. ONDŘEJ, Igor. Anna Hogenová | Host | Rádio Universum [online]. 2020-12-29 [cit. 2023-01-23]. Dostupné online. 
  17. OdZnova na YouTube

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NETOČNÝ, Martin. prof. PhDr. Anna Hogenová [online]. Paměť národa, 2019-05-08 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]