100mm protiletadlový kanón typu 98

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
100mm/65 protiletadlový kanón typu 98
六五口径九八式一〇糎高角砲
65-kókei 98-šiki 10-senči kókaku hó
Boční pohled na zadní dvouhlavňovou věž Model A se dvěma 100mm kanóny typu 98 hlavní dělostřelecké výzbroje torpédoborce Harucuki v námořním arzenálu Maizuru
Boční pohled na zadní dvouhlavňovou věž Model A se dvěma 100mm kanóny typu 98 hlavní dělostřelecké výzbroje torpédoborce Harucuki v námořním arzenálu Maizuru
Typ Lodní a protiletadlový kanón
Místo původu Japonsko Japonské císařství
Historie služby
Ve službě IJN19421945
ROCN19451956[1]
Používána Japonské císařské námořnictvo
Námořnictvo Čínské republiky[1]
Války Druhá světová válka
Historie výroby
Navrženo 1938
Výroba 19421945
Počet vyrobených kusů 169[2]
Varianty Model Typ 1
Model Typ 12
Základní údaje
Hmotnost 3 053 kg samotné dělo[2]
34 500 kg dvouhlavňová dělová věž[2]
Délka 6730 mm celkem[2]
Délka hlavně 6500 mm hlaveň[2]
Obsluha 11 mužů u dvoudělové věže[2]
Typ náboje jednotný
111,8 cm délka celkem
41 cm délka projektilu
28 kg hmotnost celkem
13 kg hmotnost projektilu[2]
Ráže 100 mm
Zpětný ráz 41 cm minimální
49 cm normální
50 cm maximální[2]
Elevace -10° až +90°
Kadence 15–21 ran/min[2]
Úsťová rychlost 1000 m/s[2]
Účinný dostřel 14 000 m proti hladinovým cílům[2]
11 000 m proti letadlům[2]
Maximální dostřel 19 500 m[2]

100mm protiletadlový kanón typu 98 byl japonský víceúčelový kanón s hlavní délky 65 ráží z druhé světové války. Existoval ve dvou provedeních jako Model Typ 1 a Model Typ 12, která se lišila provedením hlavně.[2] V dvouhlavňovém uspořádání jej nesly torpédoborce třídy Akizuki (4 věže hlavní baterie), letadlová loď Taihó (6 věží) a lehký křižník Ójodo (4 věže sekundární baterie). Rovněž plánovaný (ale nerealizovaný) projekt bitevního křižníku projektu B-65 měl nést osm dvouhlavňových věží.[2][3] Koncem války se též montoval do palpostů na pobřeží kvůli očekávané invazi.[2]

100mm kanón typu 98 je považován za nejlepší japonský protiletadlový kanón za druhé světové války. Jeho nevýhodou byla krátká životnost hlavně: 350 až 400 výstřelů.[2] Pro srovnání: japonský 127mm protiletadlový kanón typu 89 měl životnost hlavně až 1500 výstřelů a německý 10,5 cm/65 SK C/33 až 2950.[4] Příčinou byla vyšší úsťová rychlost a větší kadence, než u zmiňovaných dvou konkurentů.[2]

Druhou nevýhodou bylo, že Japonci až do konce války nedokázali nasadit radarem zaměřovaný systém řízení palby, takže zaměřování protiletadlových děl se provádělo jenom pomocí optického zaměřovače.[4]

Dvouhlavňová věž Model A a A-1[editovat | editovat zdroj]

Na lodích japonského císařského námořnictva se 100mm kanón typu 98 používal v dvouhlavňových elektro-hydraulických věžích Model A na třídě Akizuki a Model A-1 na Taihó a Ójodo.[5] Osy obou děl byly od sebe vzdáleny 66 cm a hlavně měly náměr v rozsahu -10° až +90°. Zbraň bylo možno nabíjet při libovolné elevaci, což bylo důležité zejména při protiletadlové palbě.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b 丹陽. 中國軍艦史月刊 Tan-jang [online]. Čung-kuo ťün-ťien š' jüe kchan (Chinese Warships History Monthly), [cit. 2013-10-22]. Dostupné online. (čínsky) 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s DIGIULIAN, Tony. Japanese 10 cm/65 (3.9") Type 98 [online]. navweaps.com, rev. 2007-08-26, [cit. 2009-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. History of the B64/65 Project
  4. a b ОРЕЛ, А. В.. Артиллерийское вооружение. МОРСКАЯ КОЛЛЕКЦИЯ: Эсминцы типа «Акицуки». 2001, čís. 5. Dostupné online [cit. 2009-02-03]. (rusky) 
  5. LOW, Joseph E.. Guns - 3.9 inch (10 cm) 65 cal type 98 (1938) [online]. REV. 2005-12-18, [cit. 2009-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Japanese 10 cm/65 (3.9") Type 98 [online]. REV. 2007-08-26, [cit. 2009-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Japanese Naval Ordnance: 3.9"/65 caliber [online]. [cit. 2009-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  • LOW, Joseph E.. Guns - 3.9 inch (10 cm) 65 cal type 98 (1938) [online]. REV. 2005-12-18, [cit. 2009-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ITANI, Jiro; LENGERER, Hans; REHM-TAKAHARA, Tomoko. Anti-Aircraft Gunnery in the Imperial Japanese Navy. In GARDINER, Robert. Warship. London : Conway Maritime Press, 1991. ISBN 0-85177-582-9. S. 81-101. (anglicky)
  • ОРЕЛ, А. В.. Артиллерийское вооружение. МОРСКАЯ КОЛЛЕКЦИЯ: Эсминцы типа «Акицуки». 2001, čís. 5. Dostupné online [cit. 2009-02-03]. (rusky)