Žihle (zámek)
| Žihle | |
|---|---|
 Stav v roce 2012 | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | po roce 1595 |
| Přestavba | okolo roku 1700 |
| Stavebník | Mikuláš Libštejnský z Kolovrat |
| Další majitelé | Chotkové z Chotkova Černínové z Chudenic |
| Poloha | |
| Adresa | Žihle,  Česko |
| Souřadnice | 50°2′42,97″ s. š., 13°22′36,35″ v. d. |
  Žihle | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 21165/4-1649 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žihle je zámek ve stejnojmenné obci na Kralovicku v okrese Plzeň-sever. Postaven byl na konci šestnáctého století, ale brzy přestal sloužit jako panské sídlo, a byl přestavěn na hostinec. Zámek, často označovaný jako tvrz, je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Žihle patřila do roku 1238 králi Václavu I., od kterého ji tehdy výměnou za Kožlany získal plaský klášter. Od roku 1448 přešla jako zástava do rukou Jana Calty z Kamenné Hory, který ji připojil k rabštejnskému panství. U toho zůstala až do konce šestnáctého století, kdy roku 1595 zemřel jeho majitel Jaroslav Libštejnský z Kolovrat. Dědictví si rozdělili jeho synové, a Žihle připadla Mikulášovi Libštejnskému z Kolovrat, který z ní učinil centrum nového panství a nechal postavit tvrz. Už roku 1600 však Žihli prodal Václavu Chotkovi z Chotkova. Po něm ji zdědil syn Jiří Chotek z Chotkova, kterému byla roku 1622 za účast na stavovském povstání zkonfiskována a vzápětí prodána Heřmanu Černínovi z Chudenic. Nový majitel Žihli připojil natrvalo k petrohradskému panství. Po roce 1945 zámeckou budovu využíval státní statek, který ji nechal roku 1970 opravit.[2] Potom už nebyla udržována a postupně chátrá. Zatékající voda poškodila krov a způsobila statické poruchy obvodového zdiva.[3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Jednopatrový zámek tvoří obdélná budova krytá dvojitou valbovou střechou Ve středu sedmiosého hlavního průčelí se nachází bosovaný portál s otvory pro kladky padacího mostu. Za ním pokračuje průjezd, který prochází celou budovou. Fasády byly zdobené sgrafitem. Část prostor v přízemí včetně schodiště je zaklenutá neckovou klenbou. Při přestavbě okolo roku 1700 bylo výrazně upraveno první patro, přičemž z původní stavby zůstaly pouze obvodové zdi.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Jižní portál -
Okna na jižní straně budovy -
Okna na východní straně budovy -
Interiér v přízemí východního křídla
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-21]. Identifikátor záznamu 132033 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Žihle – tvrz, s. 542–543.
- ↑ a b ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Svazek 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Žihle, s. 734–736.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žihle na Wikimedia Commons - Zámek Žihle na webu Hrady.cz
