Železniční trať Ostrov nad Ohří - Jáchymov
| Ostrov nad Ohří - Jáchymov | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Číslo | 14a | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Délka | 8,8 km | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rozchod koleje | 1435 mm (normální) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Napájecí soustava | neelektrifikováno | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Maximální sklon | 52,6‰ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ozubnice | ne | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Počet kolejí | 1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Průběh trati | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provoz na železniční trati z Ostrova nad Ohří do Jáchymova byl zahájen 21. prosince 1896 a ukončen 3. srpna 1957 kvůli rozšíření silnice do Jáchymova. Na trať se vjíždí úvratí z tratě 140. Trať byla nejstrmější adhezní veřejnou drahou v Čechách – sklon zde dosahoval až 52,6 ‰.
Historie [editovat]
Roku 1883 byla vydána předběžná koncese pro stavbu železnice. Tu získal Dr. Russ. O rok později zpracovává pražská firma Schmied&Halama předběžný projekt. Ten je podroben ve dnech 29. -30. 5. 1884 revizi pod vedením Ing. Baziky. Výsledek je kvůli prudkému sklonu tratě zamítavý. Město ale na stavbě trvá, a proto je 6. 2. 1885 provedena revize nová. Její výsledek je kladný a zpráva konstatuje, že stavba by stála 407.000 zlatých (45.222 zlatých na jeden km). Město získává úvěr u Zemské banky a ten je garantován výnosem Českého sněmu ze dne 14. 4. 1894. Koncese pro stavbu byla udělena 5. 9. 1895 a vypracování projektu provedla firma E. Gross z Vídně. Tato společnost také o rok později zahájila vlastní stavbu.
Na trati se plánoval vznik pěti stanic: Schlackenwerthu (Ostrov), Schlackenwerthu P. H. (Ostrov-zastávka), Unter-Brand (Dolní Žďár), Ober-Brand (Horní Žďár) a St. Joachimsthal (Jáchymov). 25. 9. 1896 byla zahájena stavba tunelu v úbočí Šibeničního vrchu. Protože poblíž stály domy, nemohl být použit dynamit a skála se musela lámat ručně. A i když se pracovalo dvacet čtyři hodin denně, práce postupovala pomalu. Přibližně půl metru za den. Tunel byl proražen až 14. 10. 1896. V roce 1898 provedla firma František Kuliš z Nejdku vyzdívku klenby tunelu do hloubky pěti metrů z obou stran tunelu. Na konci listopadu 1896 byly při policejně-technické zkoušce shledány nedostatky, z nichž nejzávažnější byl sklon trati. Ten činil 52.6 ‰, a to bylo o 5.6 ‰ více než podle projektu.
V prosinci byl vypraven za účasti ministra pro železnice první vlak. Pravidelná doprava byla zahájena 23. 12. 1896. Kolem roku 1900 bylo zvažováno prodloužení trati do Perninku, Božího Daru a Kovářské. Projekt byl ale zamítnut pro nadměrnou technickou náročnost. Osmého ledna 1902 byla z místní železnice vytvořena akciová společnost. Na trati se často stávalo, že souprava v prudkém stoupání uvízla-hlavně v zimě kvůli závějím. Cestující potom museli čekat více než hodinu na příjezd záložní lokomotivy. Proto, když se v Radium-Paláci konala konference států Malé dohody, odmítli její účastníci přepravu slavnostním vlakem a do Jáchymova se raději přepravili fiakry. O dva roky později na trati uvízl rumunský regent, který se v Jáchymově léčil.
Osobní doprava byla pro nerentabilnost zrušena 15. 12. 1934 a nahrazena autobusy ČSD.[1] Zároveň je podána žádost na demolici trati, což vyvolalo prudkou vlnu protestů. Město v reakci odmítá podporovat autobusovou dopravu a 15. 2. 1938 přednesla delegace města na Ministerstvu železnic žádost o obnovu osobní dopravy. Žádost je ale zamítnuta a na oplátku je vyhlášen zákaz zastavení autobusů před Radium-Palácem a na území města jsou zrušeny autobusové zastávky. Osobní doprava byla znovuzavedena až Deutsche Reichsbahn v roce 1941. V jízdním řádu byla vedena jako trať 166g.[2] Po osvobození trať 25. 5. 1945 přebraly ČSD.
Po zahájení masivní těžby uranu sloužila železnice k jeho přepravě na ostrovské nádraží a odtud uran putoval do SSSR. Po ukončení těžby této suroviny byla dráha v roce 1957 výnosem České Národní Rady zrušena. Dnes se uvažuje o vybudování cyklostezky právě po bývalém drážním tělese.
Dnešní stav tratě [editovat]
V dnešní době je trať kompletně snesena. nicméně bývalé drážní těleso je ve větší části zachováno.Na trati je pod Jáchymovem zachovaný 18,3 metrů dlouhý Jáchymovský tunel a v Horním Žďáru můstek přes potok.
Uvažuje se o výstavbě cyklostezky na původním tělese. Tato byla částečně uvedena do provozu v roce 2011, a to od ulice Čapkova po bývalý vjezd do nové části města z Jáchymovské ulice, kde prozatím končí jako Ostrovský rondel.
Zachovaly se rovněž nádražní budovy, ale slouží tak pouze nádraží Ostrov nad Ohří. Budovy zastávky Ostrov a nádraží Dolní Žďár se dochovaly, v Horním Žďáru je dochovaný domek správce trati. Nádraží Horní Žďár a Jáchymov byla demolována při výstavbě silnice Ostrov - Jáchymov.
References [editovat]
- ↑ JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.] : Dokořán, 2009. ISBN 978-80-7363-129-1. s. 45.
- ↑ http://www.pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil1/100-Teil1-sachsen.html
