Moldavská horská dráha

Železniční trať Most – Moldava v Krušných horách
Pohled na trať u stanice Mikulov-Nové Město, jež je vidět v pozadí
Číslo trati	135
Rozchod	1435 mm (normální)
Maximální sklon	36
Minimální poloměr oblouku	250 m
Ozubnice	ne
Počet kolejí	1
OpenStreetMap	mapová data
Průběh trati
Legenda do Ústí nad Labem 0,000 Most do Chomutova Most-Kopisty Most seřazovací nádraží vlečka k Chemopetrolu Most-Minerva 6,140 Most-Minerva nákladní nádraží vlečka do dolu Hlubina Lipětín ~10,600 Litvínov město vlečka do dolu Koh-i-noor II z Litvínova 11,890 192,297 Louka u Litvínova do Teplic 133,810 Lom u Mostu zastávka 138,010 Osek město ~140,100 Horní Háj Malý hrobský viadukt 142,800 Hrob Velký hrobský viadukt ~144,600 Střelná v Krušných Horách 148,639 Dubí ~153,300 Mikulov v Krušných Horách tunel Mikulovský (334 m) viadukt Mikulov tunel Novoměstský (210 m) ~155,300 Mikulov-Nové Město 157,776 Moldava v Krušných horách Státní hranice CZ/D do Freibergu

Nádraží Moldava v Krušných horách

Moldavská horská dráha, někdy nazývaná též Krušnohorská železnice či Teplický Semmering je železniční trať č. 135 spojující Most s Moldavou v Krušných horách.

Trať vybudovala společnost Pražsko-duchcovská dráha, hlavním cílem bylo umožnit export uhlí do sousedního Saska. První projekty na propojení Mostecké uhelné pánve se Saskem vznikly již v šedesátých letech devatenáctého století, finanční a technické obtíže však stavbu pozdržely. Úsek Most-Hrob byl otevřen 15. května 1877, úsek Hrob-Moldava v Krušných horách až 6. prosince 1884. Přeshraniční provoz do saského Freibergu započal 18. května 1885.

Před první světovou válkou sloužila trať především ke svému původnímu účelu, přepravě uhlí. V meziválečném období se dále rozvinula přeprava průmyslových výrobků, trať začali využívat i turisté. Za druhé světové války byla správa českého a saského úseku sjednocena, vlaky projížděly celou trať Most-Freiberg. 8. května 1945 těleso trati obsadily tankové oddíly Rudé armády. Přeshraniční provoz nebyl obnoven, význam horského úseku do Moldavy upadal. Výjimku tvořil rok 1952, kdy byl do stanice Moldava přepravován materiál pro výstavbu vodního díla Fláje. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byly z důvodu těžby uhlí některé úseky trati přeloženy.

Přestože jsou od roku 1989 pravidelně pořádány pochody po tělese zrušeného železničního hraničního přechodu Moldava-Holzhau, obnovení v současné době není příliš pravděpodobné.

V říjnu 2008 se česká strana, zastoupená náměstkem MD Kocourkem, dohodla s pověřeným saským náměstkem ministra průmyslu, že do poloviny listopadu bude sepsáno politické memorandum o vůli české i saské strany obnovit železniční spojení. Německá strana by investovala kolem 21 milionů eur na znovuvybudování chybějících 8 kilometrů trati, česká strana by do oprav na svém území investovala asi 350 milionů Kč. Českou pracovní skupinu sestavuje Petr Pípal (starosta Dubí a předseda dopravní komise Euroregionu Krušnohoří). V optimálním případě by trať mohla být obnovena asi do 4 let.

Seznam stanic

• Most
• Litvínov město
• Louka u Litvínova
• Lom u Mostu zastávka
• Osek město
• Horní Háj
• Hrob
• Střelná v Krušných horách
• Dubí
• Mikulov v Krušných horách
• Mikulov-Nové Město
• Moldava

Externí odkazy

• Historie trati a řada fotografií na stránkách Společnosti pro veřejnou dopravu
• Fotogalerie na bahnmotive.de
• Moldavská horská železnice v pořadu Toulavá kamera
• Moldavské nádraží v cyklu pořadů Příběhy domů
• Web Klubu přátel Krušnohorské železnice