Španělské Maroko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Španělské Maroko
Protectorado español de Marruecos
حماية إسبانيا في المغرب
(Himájat Isbánijá fí al-Maghrib)
 Maroko
 Španělsko
1912–1956 Maroko 
Španělsko 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
20 948 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
795 200[1] (1942)
národnostní složení:
státní útvar
mateřská země:
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Maroko Maroko
Španělsko Španělsko
Nástupnické:
Maroko Maroko
Španělsko Španělsko

Španělské Maroko, oficiálním názvem Španělský protektorát v Maroku (španělsky Protectorado español de Marruecos; arabsky حماية إسبانيا في المغرب, Himájat Isbánijá fí al-Maghrib), bylo kolonií-protektorátem Španělska v severní části území dnešního Maroka. Ustanoveno bylo 30. dubna 1912, kdy byla podepsána Dohoda z Fezu, ve které marocký sultán Abdelhafid předal vládu a moc nad svou zemí Francii a Španělsku, které zde zřídily své protektoráty. Francie si přisvojila většinu Maroka jako tzv. Francouzské Maroko a Španělsko za svůj protektorát prohlásilo středomořské pobřeží, kde v té době žila nezanedbatelná menšina Španělů.

Rozloha Španělského Maroka byla zhruba 20 000 km², ale jen 14 % bylo možno obdělávat. Zbytek území zabíraly hory a aridní oblasti. Hlavním městem byl Tetuán.

Město Tanger mělo od smlouvy z Fezu mezinárodní status. Během druhé světové války v letech 19401945 byl Tanger pod kontrolou Španělů. V roce 1956, kdy získalo Maroko nezávislost, byl Tangeru jeho speciální status odňat a město se stalo součástí Marockého království.

2. března 1956 získalo Francouzské Maroko nezávislost na Francii. Španělské Maroko se k novému státu připojilo 7. dubna t.r. a k tomuto datu tedy španělský protektorát přestal existovat. Města Ceuta a Melilla společně s několika menšími ostrovy však zůstaly pod španělskou korunou. Maroko si dodnes tyto města a ostrovy nárokuje.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Státy a jejich představitelé