Šalvěj skvostná
 Šalvěj skvostná | |
|---|---|
 Šalvěj skvostná v květu | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Podčeleď | Nepetoideae |
| Rod | šalvěj (Salvia) |
| Binomické jméno | |
| Salvia elegans Vahl, 1804 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šalvěj skvostná (Salvia elegans)[1], nazývaná díky své charakteristické vůni též šalvěj ananasová, melounová či mandarinková, je vytrvalý keř původem z Mexika. Patří k často pěstovaným šalvějím, do zahradní kultury byla zavedena kolem roku 1870.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Salvia elegans je v přirozených podmínkách keř dorůstající do výšky až 1–1,5 metru, s kořeny vytvářejícími pod zemí velké trsy. Bledě žlutozelené listy jsou křižmostojné, vejčité, řapíkaté, s vyniklou žilnatinou a pokryté jemnými chlupy. Celá rostlina produkuje silice, jejichž aroma je podobné ananasu či mandarinkám. Začátkem podzimu vytváří četné vzpřímené lodyhy nesoucí květy. Ty jsou šarlatově červeně zbarvené a rostou v lichopřeslenech na dlouhém květenství, které rozkvétá postupně a vydrží kvést po dlouhou dobu. Květy jsou 2–3 cm dlouhé a mají charakteristický tvar s dlouhou korunní trubkou a málo členěným horním i spodním pyskem. Z květů daleko vyčnívá čnělka s dvouklanou bliznou a dvojice fertilních tyčinek.
Květy jsou atraktivní pro opylovače, zejména kolibříky a motýly, kteří v nich nalézají bohatý zdroj nektaru. Ve středním Mexiku bylo zjištěno, že tato šalvěj je jednou ze tří nejnavštěvovanějších druhů rostlin, co se týče kolibříků.[3]
Ekologie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Roste v podrostu madreanských a mezoamerických lesů v Mexiku, v nadmořských výškách mezi 1800 a 2700 m. Jedná se o světlé, druhově bohaté subtropické lesy, jejichž stromové patro je tvořeno především borovicemi a duby, ve vyšších polohách jedlemi.
Pěstování[editovat | editovat zdroj]
Je to rostlina krátkého dne. Období květu začíná v časném podzimu a v oblastech, kde není mráz, může kvést až do jara. Odrůda 'Honeymelon' kvete spíše na začátku léta než na podzim.[4] Rostlina snáší pokles teplot pouze k −4 až −7 °C, což odpovídá klimatické zóně 9a; v mrazu rostlina odumře až k zemi, na jaře může znovu obrazit. Škodlivá a potenciálně smrtící je pro ni také přílišná zimní vlhkost.[4][5]
V chladnějších podmínkách včetně ČR je pěstována pouze jako letnička, popřípadě v přenosných nádobách s možností přečkat zimu na chráněném místě. Vyžaduje lehkou, propustnou, ideálně písčitohlinitou, humózní půdu, stálou přiměřenou vlhkost a chráněné slunné či polostinné stanoviště. Množit ji lze semeny nebo řízkováním polovyzrálých výhonů.[6]
Fytochemie[editovat | editovat zdroj]
Účinné látky této šalvěje se skládají především ze silic, z kyseliny kávové a jejích derivátů, jako je kyselina rozmarýnová a kyseliny salvianolové a flavonů.[7]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Detail květů -
Olistění -
Habitus celé rostliny na záhoně -
V kbelíkové výsadbě
.jpg)
Použití[editovat | editovat zdroj]
Listy a květy této šalvěje jsou jedlé, lze je využívat k ochucení nápojů, salátů, likérů, dezertů, džemů apod. Sušené mohou být součástí vonných a čajových směsí a potpourri. Rostlina se používá v mexické tradiční medicíně, zejména při úzkosti a hypertenzi, též při nachlazení, bolestech hlavy, zubů a v krku.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salvia elegans na anglické Wikipedii.
- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online.
- ↑ CLEBSCH, Betsy. The New Book of Salvias: Sages for Every Garden. [s.l.]: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-88192-560-9.
- ↑ LARA, Carlos. Temporal dynamics of flower use by hummingbirds in a highland temperate forest in Mexico. Ecoscience. 2006/03, roč. 13, čís. 1, s. 23–29. [23:TDOFUB2.0.CO;2/Temporal-dynamics-of-flower-use-by-hummingbirds-in-a-highland/10.2980/1195-6860(2006)13[23:TDOFUB]2.0.CO;2.full Dostupné online] [cit. 2021-03-05]. ISSN 1195-6860. DOI 10.2980/1195-6860(2006)13[23:TDOFUB]2.0.CO;2.
- ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-88192-560-9.
- ↑ Salvia elegans - Useful Tropical Plants. tropical.theferns.info [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Salvia elegans - Useful Tropical Plants. tropical.theferns.info [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online.
- ↑ PEREIRA, Olívia R.; CATARINO, Marcelo D.; AFONSO, Andrea F. Salvia elegans, Salvia greggii and Salvia officinalis Decoctions: Antioxidant Activities and Inhibition of Carbohydrate and Lipid Metabolic Enzymes. Molecules. 2018/12, roč. 23, čís. 12, s. 3169. Dostupné online [cit. 2021-03-05]. DOI 10.3390/molecules23123169. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu šalvěj skvostná na Wikimedia Commons
