Útoky v Norsku v červenci 2011

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Útoky v Norsku 2011
Statsministers kontor Office of the prime minister.jpg
Úřad vlády s vysypanými skly krátce po explozi.
Cíl: Norská strana práce
Oběť: 8 mrtvých v Oslu
69 na Utøya
Celkem 77
Datum: 22. července 2011, (15:25 SEČ)
Místo: Norsko Norsko; Oslo a Utøya
Pachatel: Anders Behring Breivik

Útoky v Norsku 22. července 2011 odpoledne se skládaly z bombové exploze ve vládní čtvrti v Oslu, kde bylo zabito 8[1] lidí, následované několik hodin poté střelbou na letním táboře Svazu dělnické mládeže (Arbeidernes Ungdomsfylking), mládežnické organizace norské sociálně demokratické Strany práce (Arbeidarpartiet), na ostrůvku Utøya nedaleko Osla, kde muž převlečený za policistu zastřelil 69 mladých lidí. Pachatelem útoků byl norský občan Anders Behring Breivik, který se k jejich spáchání přiznal a 24. srpna 2012 byl odsouzen k 21 letům vězení s možností prodloužení po uplynutí této lhůty.

Útoky[editovat | editovat zdroj]

Exploze[editovat | editovat zdroj]

Mapa oblasti, ve které došlo k útoku. Červeně je vyznačená vládní budova, oranžová oblast vyznačuje pozici auta, ve kterém byla nálož a modře je vyznačena budova ministerstva ropného průmyslu.

K explozi došlo okolo 15:30 odpoledne norského času. Výbuch zhruba 950 kg výbušnin v dodávce zabil 8 lidí a několik desítek zranil. Nálož byla umístěna v dodávce a vybuchla poblíž úřadu vlády.[1][2] Tlaková vlna poškodila i řadu okolních budov včetně úřadu premiéra a ministerstva ropného průmyslu.[3]

Ačkoli se k útoku podle New York Times přihlásila teroristická organizace Ansar džihád alámí (Pomocníci světového džihádu)[4] a existovaly i spekulace, že je za útokem Al-Káida,[4], policie z něj obvinila 32-letého norského občana Anderse Behringa Breivika. Podle policie se hlásil k extrémní pravici, byl hodnocen jako křesťanský fundamentalista a projevoval protimuslimské názory.[5]

Podle norské policie byl základní složkou nálože běžně dostupný dusičnan amonný.[4] Podle některých reportérů byly exploze dvě, jedna u úřadu vlády, druhá u budovy parlamentu. Policie to nepotvrdila ani nevyvrátila, prohlásila ale, že několik explozí bylo i ve vládní budově.[4]

Střelba na ostrově Utøya[editovat | editovat zdroj]

Pomníček obětí střelby s výhledem na ostrov Utøya

Ke střelbě došlo asi dvě hodiny po explozích na letním táboře Svazu dělnické mládeže (Arbeidernes Ungdomsfylking, AUF), mládežnické organizace norské sociálně demokratické Dělnické strany (Arbeidarpartiet, Ap). Obětí útoku se stalo 69 lidí ve věku od 14 do 51 let; z toho 66 zastřelených na místě, dva zemřeli při pokusu o útěk před útočníkem, poslední zemřel týden po útoku na následky zranění.

Na mítinku bylo cca 600 lidí, převážně ve věku 14-18 let. Masový vrah připlul v uniformě policisty a s legendou kontroly bezpečnostní situace na ostrově společně s organizátorkou tábora Monicou Boseiovou. Zdál se jí podezřelý už na lodi, když s ním mluvila o explozích v Oslu, a šla proto za neozbrojeným strážcem tábora Trondem Berntsenem, nevlastním bratrem norské korunní princezny Mette-Marit, která je manželkou následníka trůnu Haakona Magnuse. Breivik ale Boseiovou i Berntsena zastřelil, poté začal vraždit všechny ostatní.[6] Mezi obětmi byl např. Tore Eikeland, podle premiéra Stoltenberga "jeden z nejtalentovanějších mladých politiků".[7] Krátce po střelbě (která trvala asi půl hodiny) byl zadržen a obviněn z obou útoků.[4][8] Střelec byl identifikován jako Anders Behring Breivik a motiv činu je stále předmětem vyšetřování.[9]

Použil lovecké expanzivní střely typu HP (hollow point – speciálně upravené tak, aby se po zásahu roztříštily a způsobily tak větší zranění) a měl i v plánu naplnit je koncentrovaným nikotinem, ale není jisté, zda to skutečně udělal.[10] Nejprve střílel na nohy a když oběti ležely na zemi mířil na hlavy.[11]

Policie identifikovala 69 obětí střelby, z toho 32 mladších osmnácti let, dvěma nejmladším obětem bylo čtrnáct roků. Průměrný věk obětí byl 18 let.

Oběti střelby podle věku
Věk 14 15 16 17 18 19 20 21 23 25 27 28 30 43 45 51
Počet obětí 2 7 7 17 17 5 1 3 2 1 1 1 1 2 1 1

Policejní cvičení[editovat | editovat zdroj]

26. srpna přinesly norské noviny Aftenposten článek o tom, že norská policie (konkrétně její protiteroristické jednotky) v den útoku prováděla bezpečnostní cvičení s „prakticky identickým scénářem,“ jenž Breivik uskutečnil. Konec tohoto cvičení a začátek Breivikova útoku dělilo pouhých 26 minut. Vysokou podobnost cvičení a útoku policie označila za „náhodu“.[12][13]

Vyšetřování a soud[editovat | editovat zdroj]

Před soud v Oslu byl Breivik předveden 25. července 2011. Policie měla obavy, že slyšení před soudem může Breivik využít pro dorozumění s možnými spolupachateli. Proto bylo slyšení zcela uzavřeno médiím a veřejnosti. Namísto toho soudce Kim Heger na tiskové konferenci, která bezprostředně následovala, přečetl rozhodnutí soudu. Zcela uzavřené soudní jednání je v norské soudní praxi velmi nezvyklé.

Policejní rekonstrukce událostí na ostrově Utøya proběhla 13. srpna za Breivikovy přítomnosti.

Termín soudního jednání byl předběžně stanoven na 10. březen 2012.

Breivik se podrobil psychiatrickému vyšetření soudem stanovenými psychiatry, které probíhalo na podzim 2011. Lékaři stanovili diagnózu paranoidní schizofrenie. Ačkoli lékařská zpráva nebyla určena ke zveřejnění, soud 29. listopadu rozhodl o zpřístupnění některých nálezů a závěrů. Zpráva pak byla potvrzena přezkumnou expertní komisí.[14] V dubnu 2012 norský soud přijal novou lékařskou zprávu, podle níž byl Breivik v době spáchání činu příčetný a může za něj nést trestní odpovědnost.[15]

Předběžný termín soudního jednání byl znovu posunut, tentokrát na 16. duben 2012.[16] Toho dne soud započal.[17]

Jednání soudu skončilo 22. června 2012; 22. srpna byl vynesen rozsudek. Anders Breivik byl uznán příčetným a odsouzen za vraždu a terorismus k 21 letům vězení s možností prodloužení trestu po uplynutí této lhůty (forvaring).[18]

Následné události[editovat | editovat zdroj]

Ve dnech následujících po útoku zaznamenaly hlavní norské politické strany zvýšený zájem mladých lidí o členství.[19]

Pravicové skupiny v Norsku - Stopp islamiseringen av Norge, SIAN (Stop islamizaci v Norsku) a Norsk forsvarsallianse (Norská liga obrany) rovněž krátce po útocích oznámily zvýšený zájem o členství mezi mladými lidmi. Profesor Norské policejní univerzity v Oslu Tore Bjørgo poznamenal, že zvýšena podpora pravicových skupin značí, že ve společnosti existují nálady sympatizující s násilnou rétorikou.

Po útocích řetězec obchodů Coop Norway stáhl z prodeje některé produkty, mezi nimi počítačové hry Homefront, Call of Duty, Sniper: Ghost Warrior, Counter-Strike: Source a World of Warcraft.[20]

Francouzský spisovatel Richard Millet násilné útoky odsoudil, ale uvedl, že Breivik je bezpochyby tím, co si Norsko zasloužilo. Multikulturalismus, v podobě, v jaké byl importován ze Spojených států, je dle něj tím nejhorším pro Evropu, vytváří mozaiku ghett, v nichž (hostitelský) národ přestává existovat. Breivik je dle něj jak dítětem z rozpadlé rodiny, tak dítětem ideologické a rasové fraktury, kterou způsobila imigrace z mimoevropských států v posledních 20 letech.[21]

Památník[editovat | editovat zdroj]

Na začátku roku 2014 byly vyhlášeny výsledky soutěže na památník událostí. pořádané norskou vládní agenturou Umění ve veřejném prostoru. Soutěž vyhrál Jonas Dahlberg s projektem dvou památníků, na poloostrově Sørbråten jménem Památná jizva (Memory Wound) a v místech výbuchu v Oslu. V poloostrově, ze kterého je vidět na ostrov Utøya, kde zemřelo 69 lidí, bude vyříznut 3,5metrový pruh. Vytvořená rýha, jizva rozdělující pevninu, bude symbolizovat jizvu v srdcích Norů po útocích. Do této jizvy bude ústit tunel končící propastí, naproti němu budou do skály vyryta jména všech 77 zabitých lidí. 100 m³ kamene vytěženého při projektu bude převezeno do vládní čtvrti v Oslu, kde z něj bude vytvořen druhý památník označující místo výbuchu, kde zemřelo 8 lidí.[22][23][24]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. a b Norskému atentátníku zabránila ve větším vraždění dopravní zácpa [online]. ČTK, 2011-08-01, [cit. 2011-08-02]. Dostupné online.  
  2. WARD, Andrew. Youth camp shooting after Oslo bomb [online]. Financial Times, 2011-07-22, [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  3. Exploze zaznamenaná z několika bezpečnostních kamer
  4. a b c d e K pumovému útoku v Oslu se hlásí islámští radikálové, bomba zabila sedm lidí [online]. Novinky.cz, 2011-07-22, [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  5. Scores killed in Norway attack
  6. „Máma Utoya“ podezírala vraha už na lodi, sama se pak stala jeho obětí, idnes.cz, 26. července 2011
  7. Projev Jense Stoltenberga v katedrále v Oslu (24. 7. 2011)
  8. Po bezhlavé palbě norského střelce zemřelo na ostrově přes 80 lidí [online]. Novinky.cz, 2011-07-23, [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  9. Ostrovní střelec je milovníkem klasické hudby a lovu [online]. Novinky.cz, 2011-07-23, [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  10. Nor chtěl otrávit střely nikotinem, aby měl jistotu, že lidé zemřou [online]. Novinky.cz, 2011-07-27, [cit. 2011-07-28]. Dostupné online.  
  11. Breivik nejprve mířil na nohy, až když děti ležely, střílel je do tváří [online]. Novinky.cz, 2011-07-28, [cit. 2011-07-28]. Dostupné online.  
  12. Norwegian Police Confirm Drill Identical to Breivik’s Attack
  13. (norsky)http://www.aftenposten.no/nyheter/iriks/article4208952.ece
  14. Expertní komise v Norsku potvrdila Breivikovu diagnózu, CeskeNoviny.cz, 22.12.2011
  15. Norští psychiatři zpochybnili Breivikovu nepříčetnost, soud to zohlední, Deník Referendum 10. 4. 2012, online
  16. Terrorrettssaken starter 16. april [online]. NRK, 2011-11-14, [cit. 2012-03-01]. Dostupné online. (norsky) 
  17. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/264872-v-norsku-zacina-soud-s-andersem-breivikem.html
  18. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/276906-breivik-dostal-21-let-vezeni-neodvola-se.html
  19. "Ungdomspartiene merker stor pågang etter tragedien", Aftenposten, 26 July 2011. Ověřeno k 26 July 2011.NorwegianArchived from the original on 27 July 2011. 
  20. "Norway Retail Giant Dropping Many Titles/Toys in Response to Oslo Attacks". Ověřeno k 31 July 2011. 
  21. Norsko si Breivika zasloužilo, šokuje francouzský spisovatel
  22. ROBERTSON, Cameron. Wounded landscape: how Norway is remembering its 2011 Utøya massacre [online]. theguardian.com, 2014-03-06, [cit. 2014-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. redakce. Swedish artist's 'memory wound' to mark Utøya [online]. thelocal.no, 2014-02-28, [cit. 2014-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. gaa. Působivý památník má připomínat jizvu, která po útocích Breivika zůstala v srdcích Norů [online]. ihned.cz, 2014-03-06, [cit. 2014-03-06]. Dostupné online.