Kivi hnědý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m {{Autoritní data}}; formát zápisu šablon; kosmetické úpravy
podstatne doplneni; prepracovani tabulky populace, uz mame novejsi odhady; vice k ohrozeni a potrave; doplnena systematika a odkaz v kulture; v zasade beze zmen ponechan vyskyt, habitat; neco upraveno, co se podle me vztahuje spise ke kivimu jiznimu
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = TeTuatahianui.jpg
| obrázek = TeTuatahianui.jpg
| velikost obrázku = 275px
| velikost obrázku = 275px
| popisek = Kivi hnědý
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
Řádek 12: Řádek 13:
| rod = [[kivi]] (''Apteryx'')
| rod = [[kivi]] (''Apteryx'')
| binomické jméno = Apteryx mantelli
| binomické jméno = Apteryx mantelli
| druh popsal = [[Abraham Dee Bartlett|A.&nbsp;D. Bartlett]], 1851<ref name="BLI2" />
| druh popsal = [[Abraham Dee Bartlett|A.&nbsp;D. Bartlett]], 1851<ref name="Bartlett1851"/>
| mapa rozšíření = North Island Brown Kiwi.png
| mapa rozšíření = North Island Brown Kiwi.png
| synonyma =
| synonyma =
* ''Apteryx australis'' var. ''mantelli'' <small>(Bartlett 1852) Finsch 1872</small><ref name="Gill" /><ref name="Çınar" />
* '' Apteryx Mantelli'' Bartlett, 1852
* ''Apteryx australis mantelli'' <small>(Bartlett 1852) Checklist Committee 1953</small>
* '' Apteryx australis'' var. ''Mantelli'' Bartlett; Finsch 1872
* ''Apteryx bulleri'' <small>Sharpe 1888</small>
* '' Apteryx bulleri'' Sharpe, 1888
* ''Apteryx mantelli mantelli'' <small>Bartlett 1852</small>
* '' Apteryx australis mantelli'' Bartlett; Checklist Committee 1953
* ''Apteryx mantelli novaezelandiae'' <small>(Lesson 1828)</small>
* '' Apteryx mantelli'' Bartlett; Holdaway et al. 2001
* '' Apteryx apteryx mantelli'' Bartlett; Grealy, Phillips, Miller, Gilbert, Rouillard, Lambert, Bunce & Haile 2017<ref name="NZchecklist" />
* ''Apteryx australis novaezealandiae'' <small>(Lesson 1828)</small>
* ''Dromiceius novaezelandiae'' <small>Lesson 1828 nomen nudum</small>
}}
}}
'''Kivi hnědý''' (''Apteryx mantelli'') je jeden ze zástupců [[Čeleď|čeledi]] [[kiviovití]] (Apterygidae). Obývá [[Severní ostrov (Nový Zéland)|Severní ostrov]] [[Nový Zéland|Nového Zélandu]].<ref>Christian T. Heck & Holly N. Woodward (2021). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/joa.13503 Intraskeletal bone growth patterns in the North Island Brown Kiwi (''Apteryx mantelli''): Growth mark discrepancy and implications for extinct taxa]. ''Journal of Anatomy''. doi: https://doi.org/10.1111/joa.13503</ref> Tradičně byl kivi hnědý považován za taxon ''Apteryx australis mantelli'', poddruh [[kivi jižní|kiviho jižního]];<ref name="IBC" /> nyní je považován za samostatný druh.<ref name="worldbirdnames" />
'''Kivi hnědý''' (''Apteryx mantelli'') je jeden ze zástupců [[Čeleď|čeledi]] [[kiviovití]] (Apterygidae). Obývá [[Severní ostrov (Nový Zéland)|Severní ostrov]] [[Nový Zéland|Nového Zélandu]]. Od 30. let 20. století byl považován za [[poddruh]] [[Kivi jižní|kiviho jižního]] ''Apteryx australis mantelli'', avšak od počátku 21. století je s ním nakládáno jako se samostatným [[Druh|druhem]].<ref name=":0" /><ref name="worldbirdnames">{{Citace elektronického periodika
| titul = Ratites: Ostriches to tinamous
| periodikum = www.worldbirdnames.org
| vydavatel = IOC World Bird List v13.2
| url = https://www.worldbirdnames.org/bow/ratites/
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref> Jedná se o [[Nelétavý pták|nelétavého]] nočního ptáka dosahujícího délky těla kolem 40 cm. Nápadné je hladké hnědé opeření, silné nohy a dlouhý slonovinový [[zobák]]. Kivi hnědý byl původně rozšířen po většině Severního ostrova, avšak úbytek vhodného habitatu a predace introdukovanými zvířaty způsobily pokles jeho početnosti i geografického rozšíření. Je předmětem intenzivních ochranářských opatření, mj. [[Translokace (ekologie)|translokačních]] programů a kontrole introdukovaných [[Predátor|predátorů]] (hlavně [[Pes domácí|psi]], ale i [[Kočka domácí|kočky]], [[Fretka domácí|fretky]], [[Lasice hranostaj|hranostaji]]). Jedná se o jediný druh kiviho, který je chován v [[Zoologická zahrada|zoologických zahradách]].


== Popis ==
== Systematika ==
Taxonomie kiviovitých je předmětem vědeckých diskusí již od 19. století, kdy byli popsáni první kiviové.<ref name=":0">{{Citace periodika
Kivi hnědý je větší<ref name="Robertson" /> kivi, dosahuje délky těla 50 až 65&nbsp;cm. Samci váží 1440 až 3060&nbsp;g a jejich zobák měří 110 až 155&nbsp;mm. Samice dosahují hmotnosti 2060 až 3850&nbsp;g a délky zobáku 130 až 205&nbsp;mm. U&nbsp;nelétavého ptáka není vidět ocas a jeho malá křídla jsou zakrnělá.<ref name="Robertson" /><ref name="Handbook" /> Je tmavě hnědý s&nbsp;červenohnědým a černým pruhováním.<ref name="Robertson" /> Spodní strana těla je světle šedavě hnědá. Opeření je na omak drsné, opakovaně se objevuje albinismus.<ref name="Roots" /> Na rozdíl od krátkých obličejových štětin jiných druhů jsou štětiny na tváři kiviho hnědého dlouhé.<ref name="Sales" /> Zobák je světle rohově zbarvený, nohy hnědé.<ref name="Roots" />
| příjmení = Burbidge
| jméno = Maryann L.
| příjmení2 = Colbourne
| jméno2 = Rogan M.
| příjmení3 = Robertson
| jméno3 = Hugh A.
| titul = Molecular and other biological evidence supports the recognition of at least three species of brown kiwi
| periodikum = Conservation Genetics
| datum vydání = 2003-03-01
| ročník = 4
| číslo = 2
| strany = 167–177
| issn = 1572-9737
| doi = 10.1023/A:1023386506067
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1023/A:1023386506067
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref> Jako první byl popsán [[kivi jižní]] (''Apteryx australis'') v roce 1813. Od 30. let 19. století začalo do Velké Británie proudit velké množství kůží kiviů, které byly všechny považovány za kiviho jižního. Až britský zoolog [[Abraham Dee Bartlett]] si všiml, že některé z dorazivších kůží náleží jinému druhu, a své závěry prezentoval 10. prosince 1850 [[Londýnská zoologická společnost|Londýnské zoologické společnosti]].<ref name="thediscovery">{{Citace monografie
| titul = The discovery of New Zealand's birds: the first record of every bird species in New Zealand since 1769
| url = https://nzbirdsonline.org.nz/sites/all/files/APTMAN_Watola.pdf
| vydavatel = Stepping Stone Books
| místo = Orewa
| strany = 18
| isbn = 9780473135409
| jazyk = en
| příjmení1 = Watola
| jméno1 = George
| rok = 2009
}}</ref> O rok později jeho poznatky vyšly tiskem. Bartlett druhu přiřadil jméno ''Apteryx mantelli'', česky kivi hnědý.<ref name ="Bartlett1851">{{Citace monografie
| příjmení = Bartlett
| jméno = Abraham Dee
| příjmení2 =
| jméno2 =
| příjmení3 =
| jméno3 =
| titul = Proceedings of the Zoological Society of London
| url = https://www.biodiversitylibrary.org/item/46212
| vydavatel = Academic Press, [etc.]
| místo = London
| rok vydání = 1851
| počet stran = 778
| kapitola = On the genus Apteryx
| strany = 274–276
| svazek = pt.18-19 (1850-1851)
| jazyk = en
}}</ref>


Do konce 19. století bylo popsáno nejméně 10 druhů kiviů,<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
== Rozšíření ==
| příjmení1 = Herbert
Kivi hnědý je jediným volně žijícím kivi na Severním ostrově,<ref name="Robertson" /> kde se vyskytuje v&nbsp;izolovaných a roztříštěných populacích, a na některých pobřežních ostrovech Nového Zélandu. Na Severním ostrově je místy běžný, většinou se však jedná o&nbsp;roztroušené populace. Vyskytuje se na poloostrově [[Poloostrov Coromandel|Coromandel]], v&nbsp;oblastech [[Bay of Plenty]] a [[Gisborne District|Gisborne]] a až po pohoří [[Ruahine Range]] na severu a od sopečného masivu [[Tongariro]] po [[Taranaki]]. Stabilní populace se vyskytují na ostrovech [[Little Barrier Island]] (Te Hauturu-o-Toi), [[Kawau Island]] a [[Ponui Island]]. Na ostrově [[Kapiti]] se vyskytují kříženci.<ref name="IUCN" />
| jméno1 = John
| příjmení2 = Daugherty
| jméno2 = Charles H
| titul = Genetic variation, systematics and management of kiwi (Apteryx spp.)
| vydavatel = Department of Conservation
| datum_vydání = 1994
| url = https://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download;jsessionid=A6FCFA53B4ADD56488D774FB4E6328ED?doi=10.1.1.161.4874&rep=rep1&type=pdf
| datum_přístupu = 2023-09-10
| jazyk = en
}}</ref> které australský ornitolog [[Gregory Mathews]] v roce 1931 zredukoval na 3.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mathews
| jméno = Gregory
| titul = A list of the birds of Australasia (including New Zealand, Lord Howe and Norfolk Islands and the Australasian Antarctic quadrant
| vydavatel = Taylor and Francis
| místo = London
| rok vydání = 1931
| jazyk = en
}}</ref> Kivi hnědý byl nově považován za poddruh kiviho jižního (''Apteryx australis''), a byl tedy znám jako ''Apteryx australis mantelli''. I přes odlišný areál výskytu obou druhů (kivi hnědý obývá Severní ostrov, kivi jižní Jižní ostrov), rozdíly v opeření, odlišnou velikosti tělních částí i jiné podstatné morfologické rozdíly bylo s těmito taxony po dalších sedm desetiletí nakládáno jako s poddruhy.<ref name=":0" /><ref name="NZchecklist">{{Citace monografie
| titul = Checklist of the birds of New Zealand, Norfolk and Macquarie Islands, and the Ross Dependency, Antarctica
| url = https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2022/05/checklist-2022.pdf
| vydání = 5
| vydavatel = Ornithological Society of New Zealand
| místo = Wellington
| strany = 20-21
| jazyk = en
| autor1 = Checklist Committee
| rok = 2022
}}</ref><ref name=":1" /> Genetické analýzy z přelomu milénia (Baker at al. 1995,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Baker
| jméno = Allan J.
| příjmení2 = Daugherty
| jméno2 = C. H.
| příjmení3 = Colbourne
| jméno3 = Rogan
| titul = Flightless Brown Kiwis of New Zealand Possess Extremely Subdivided Population Structure and Cryptic Species Like Small Mammals
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America
| datum vydání = 1995
| ročník = 92
| číslo = 18
| strany = 8254–8258
| issn = 0027-8424
| jazyk = en
| url = https://www.jstor.org/stable/2368036
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref> Burbidge et al. 2003<ref name=":0" />) nicméně ukázaly na jasnou odlišnost obou taxonů a od roku 2001 se kivi hnědý považuje za samostatný druh.<ref name="NZchecklist" />


Kivi hnědý, kivi jižní i nedávno popsaný [[kivi okaritský]] bývají seskupeni do morfologicky a geneticky ucelené skupiny označované jako kiviové hnědí (angl. ''{{cizojazyčně|en|brown kiwis}}'').<ref>{{Citace periodika
Nové populace se usadily na poloostrově [[Tawharanui]] (severní Auckland), v&nbsp;oblasti [[Maungatautari]] ([[Waikato (region)|Waikato]]), na [[Cape Kidnappers]] ([[Hawke's Bay]]), na Pukaha/Mount Bruce ([[Wairarapa]]) a v&nbsp;[[Remutaka Range]] ([[Wellington (region)|Wellington]]). V&nbsp;době [[Nový Zéland#Příchod Evropanů|příchodu Evropanů]] byl kivi hnědý rozšířen více, zejména na poloostrově [[Northland]] a v&nbsp;oblasti [[Waikato]].<ref name="Robertson" />
| příjmení = Shepherd
| jméno = Lara D.
| příjmení2 = Worthy
| jméno2 = Trevor H.
| příjmení3 = Tennyson
| jméno3 = Alan J. D.
| titul = Ancient DNA Analyses Reveal Contrasting Phylogeographic Patterns amongst Kiwi (Apteryx spp.) and a Recently Extinct Lineage of Spotted Kiwi
| periodikum = PLOS ONE
| datum vydání = 2. 8. 2012
| ročník = 7
| číslo = 8
| strany = e42384
| issn = 1932-6203
| pmid = 22876319
| doi = 10.1371/journal.pone.0042384
| jazyk = en
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0042384
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref> Podle molekulárních dat je bazálním představitelem této skupiny kivi jižní, zatímco kivi okaritský a kivi hnědý představují později odvozenou [[Sesterská skupina|sesterskou skupinu]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Westbury
| jméno = Michael V.
| příjmení2 = Cahsan
| jméno2 = Binia De
| příjmení3 = Shepherd
| jméno3 = Lara D.
| titul = Genomic insights into the evolutionary relationships and demographic history of kiwi
| periodikum = PLOS ONE
| datum vydání = 10. 10. 2022
| ročník = 17
| číslo = 10
| strany = e0266430
| issn = 1932-6203
| pmid = 36215252
| doi = 10.1371/journal.pone.0266430
| jazyk = en
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0266430
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref><ref name=":0" />

=== Vnitřní systematika a evoluce ===
Vnitřní systematika kiviho hnědého je stále předmětem bádání. Formálně se nerozeznávají žádné poddruhy,<ref name="worldbirdnames" /> nicméně pro účely managementu druhu se na základě genetických rozdílů rozpoznávají čtyři geografické formy pojmenované podle oblasti výskytu v rámci Severního ostrova: západní, východní, [[Coromandel (poloostrov)|coromandelská]] a [[Northland|northlandská]].<ref name="Robertson">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Robertson
| jméno = H. A.
| titul = North Island brown kiwi {{!}} Kiwi-nui {{!}}
| periodikum = www.nzbirdsonline.org.nz
| vydavatel = New Zealand Birds Online
| url = https://www.nzbirdsonline.org.nz/species/north-island-brown-kiwi
| datum vydání = 2022
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref><ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Germano
| jméno = Jennifer
| spoluautoři = et al.
| titul = Kiwi Recovery Plan 2018–2028
| url = https://www.doc.govt.nz/globalassets/documents/science-and-technical/tsrp64entire.pdf
| vydavatel = New Zealand Department of Conservation
| datum vydání = 2018
| datum přístupu = 2023-09-05
| jazyk = en
}}</ref> Osamostatnění linie, která dala základ kivimu hnědému, je dáváno do souvislosti s glaciálními událostmi [[Pleistocén|pleistocénu]]. Kiviové byli absentní ze Severního ostrova (který byl v zásadě pod vodou v období před 30–21 miliony let) až do doby před ∼1,5–2 miliony let, kdy došlo k vytvoření [[Pevninský most|pevninského mostu]] mezi Severním a Jižním ostrovem. Podle genetických dat se zdá, že došlo k nejméně 4 kolonizačním událostem, které daly základ čtyřem zmíněným geografickým populacím. Odhaduje se, že první kiviové se na Severní ostrov dostali někdy mezi 1,6–1,1 milionem let.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Weir
| jméno = Jason T.
| příjmení2 = Haddrath
| jméno2 = Oliver
| příjmení3 = Robertson
| jméno3 = Hugh A.
| titul = Explosive ice age diversification of kiwi
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences
| datum vydání = 2016-09-20
| ročník = 113
| číslo = 38
| issn = 0027-8424
| pmid = 27573837
| doi = 10.1073/pnas.1603795113
| jazyk = en
| url = https://pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.1603795113
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref> Jednotlivé geografické formy byly posledních nejméně 200–300 tisíc let od sebe odděleny následkem vulkanických aktivit z [[Taupō Volcanic Zone|Taupa]].<ref name=":3">{{Citace periodika
| příjmení = Bemmels
| jméno = Jordan B.
| příjmení2 = Haddrath
| jméno2 = Oliver
| příjmení3 = Colbourne
| jméno3 = Rogan M.
| titul = Legacy of supervolcanic eruptions on population genetic structure of brown kiwi
| periodikum = Current Biology
| datum vydání = 2022-08
| ročník = 32
| číslo = 15
| strany = 3389–3397.e8
| issn = 0960-9822
| doi = 10.1016/j.cub.2022.05.064
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1016/j.cub.2022.05.064
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Scrimgeour
| jméno = Jessica
| spoluautoři = et al.
| titul = Taxon Plan for Western Brown Kiwi (Apteryx mantelli)
| url = https://www.doc.govt.nz/globalassets/documents/conservation/native-animals/birds/taxon-plan-for-western-brown-kiwi.pdf
| datum vydání = 2011
| datum přístupu = 2023-09-05
| jazyk = en
}}</ref> Zejména dvě velké erupce (před zhruba 25&nbsp;580 a 1690 lety) zanechaly svoji stopu také v&nbsp;genomu těchto ptáků.<ref name=":3" />

== Popis ==
Kivi hnědý dosahuje délky těla kolem 40 cm. Samice váží kolem 2,8 kg, samec 2,2 kg.{{sfn|Heather, Robertson & Onley|2015|ref=Heather, Robertson & Onley|p=20}} Zobák samce je dlouhý kolem 98 mm, samice 130 mm. [[Běhák]] u samce je 69 mm dlouhý, u samice 74 mm. {{sfn|Marchant|Higgins|1999|ref=Higgins|p=79}} Opeření je tmavě hnědé s červenohnědým a černým podélným jemným pruhováním. Krátké nohy jsou hnědé, rohovinově zbarvený zobák je nápadně dlouhý. Ocas chybí, křídla jsou silně zakrnělá.{{sfn|Heather, Robertson & Onley|2015|ref=Heather, Robertson & Onley|p=20}}<ref name="Robertson" />

Výjimečně se objevuje [[¨|leucismus]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Second rare white kiwi hatches in New Zealand
| periodikum = phys.org
| url = https://phys.org/news/2011-12-rare-white-kiwi-hatches-zealand.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rare white kiwi hatched in captivity dead
| periodikum = NZ Herald
| url = https://www.nzherald.co.nz/nz/worlds-first-pure-white-kiwi-hatched-in-captivity-manukura-has-died/347KHT5M6C2JBLXDO6DWJAJ4JM/
| datum vydání = 2023-09-11
| jazyk = en-NZ
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref> Do známosti veřejnosti se dostala hlavně samice Manukura, která byla prvním čistě bílým kivim narozeným v zajetí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mogul
| jméno = Rhea
| titul = Manukura, the only white kiwi bird ever born in captivity, dies in New Zealand after surgery
| periodikum = CNN
| url = https://www.cnn.com/2020/12/28/asia/new-zealand-manukura-death-intl-hnk-scli/index.html
| datum vydání = 2020-12-29
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Harris
| jméno = Caleb
| titul = White kiwi's unusual mating ritual
| periodikum = Stuff
| url = https://www.stuff.co.nz/environment/10650655/White-kiwis-unusual-mating-ritual
| datum vydání = 2014-10-22
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref>


== Výskyt ==
== Výskyt ==
Kivi hnědý je jediným volně žijícím kivim na Severním ostrově,<ref name="Robertson" /> kde se vyskytuje v&nbsp;izolovaných a roztříštěných populacích, a na některých pobřežních ostrovech Nového Zélandu. Na Severním ostrově je místy běžný. Vyskytuje se na poloostrově [[Poloostrov Coromandel|Coromandel]], v&nbsp;oblastech [[Bay of Plenty]] a [[Gisborne District|Gisborne]] a až po pohoří [[Ruahine Range|Ruahine]] na severu a od sopečného masivu [[Tongariro]] po [[Taranaki (region)|Taranaki]]. Stabilní populace se vyskytují na četných pobřežních ostrůvcích jako je [[Little Barrier Island|Little Barrier]] (Te Hauturu-o-Toi), [[Kawau Island|Kawau]] a [[Ponui Island|Ponui]].<ref name="IUCN">{{Citace elektronické monografie
Kivi hnědý dává přednost hustým [[Subtropický pás|subtropickým]] lesům, ale žije také v&nbsp;zalesňovaných lesích, v&nbsp;monokulturách introdukovaných borovic, křovinatých a trnitých stepích, na pastvinách a dokonce i&nbsp;v&nbsp;písečných dunách.<ref name="Sales" /><ref name="IUCN" /> Vyskytuje se od hladiny moře až do nadmořské výšky 1400&nbsp;m severně od soutěsky [[Manawatū]].<ref name="Robertson" />
| autor1 = BirdLife International
| titul = Apteryx mantelli
| url = https://www.iucnredlist.org/species/45353580/119177586
| vydavatel = The IUCN Red List of Threatened Species
| datum_vydání = 2017
| datum_přístupu = 2023-09-10
| jazyk = en
| doi = https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2017-3.RLTS.T45353580A119177586.en
}}</ref><ref name=":2" />


Nové populace se usadily na poloostrově [[Tawharanui]] (severní Auckland), v&nbsp;oblasti [[Maungatautari]] ([[Waikato (region)|Waikato]]), na [[Cape Kidnappers]] ([[Hawke's Bay]]), na Pukaha/Mount Bruce ([[Wairarapa]]) a v&nbsp;[[Remutaka Range]] ([[Wellington (region)|Wellington]]). V&nbsp;době [[Nový Zéland#Příchod Evropanů|příchodu Evropanů]] byl kivi hnědý rozšířen více, zejména na poloostrově [[Northland]] a v&nbsp;oblasti [[Waikato (region)|Waikato]].<ref name="Robertson" /><ref name=":2" />
== Potrava ==
Kivi hnědý se živí především [[bezobratlí|bezobratlými]] živočichy. Jeho noční a skrytý způsob života prakticky znemožňuje pozorovat, jak se krmí; v&nbsp;žaludku a trusu tohoto ptáka byli identifikováni [[kroužkovci]] jako největší složka jeho potravy. Kromě toho se podle zpráv živí rostlinným materiálem, jako jsou listy rostlin a mechy.<ref name="Sales" />


== Hnízdění ==
=== Habitat ===
Kivi hnědý dává přednost hustým [[Subtropický pás|subtropickým]] lesům, ale žije také v&nbsp;zalesňovaných lesích, v&nbsp;monokulturách introdukovaných borovic, křovinatých a trnitých stepích, na pastvinách a dokonce i&nbsp;na písečných dunách.<ref name="Sales" /><ref name="IUCN" /> Vyskytuje se od hladiny moře až do nadmořské výšky 1400&nbsp;m severně od soutěsky [[Manawatū]].<ref name="Robertson" />
[[Snůška|Snůšku]] tvoří jedno až dvě bílá vejce.<ref name="Sales" /> Při tělesné hmotnosti samice 2,09 až 3,27&nbsp;kg váží jedno vejce 330 až 519&nbsp;g. S&nbsp;hmotností 416&nbsp;g je vejce asi o&nbsp;400 % těžší, než by se [[alometrie|alometricky]] očekávalo od ptáka s&nbsp;tělesnou hmotností 2,2&nbsp;kg.<ref name="Sales" /> Vejce inkubuje převážně samec; inkubační doba 74 až 84 dní je považována za jednu z&nbsp;nejdelších v&nbsp;ptačím světě. Mláďata se líhnou plně opeřená a hnízdo opouštějí bez doprovodu asi po týdnu.<ref name="IUCN" />

== Biologie a chování ==
Jedná se o nočního nelétavého ptáka, který přes den hřaduje v noře a v noci shání potravu. Taková nora může být např. v dutině stromu nebo pod hustou vegetací.<ref name="Robertson" /> Kivi hnědý má stejně jako ostatní druhy kiviů výrazný vokální projev, díky kterému je lidmi častěji viděn než slyšen. Nejčastěji se projevuje na jaře a v zimě. Samec vokalizuje vysoce položeným, krátkým, stoupavým opakovaným čistým hvizdem, načež samice odpovídá taktéž opakovaným a krátkým, avšak hlouběji položeným hrdelním nářkem.{{sfn|Heather, Robertson & Onley|2015|ref=Heather, Robertson & Onley|p=192}}<ref name="Robertson" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Brown kiwi
| periodikum = www.doc.govt.nz
| vydavatel = Department of Conservation
| url = https://www.doc.govt.nz/nature/native-animals/birds/birds-a-z/kiwi/brown-kiwi/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref>{{Více obrázků|zarovnání=vpravo|orientace=svisle|hlavička=Zvukové ukázky vokalizace kivijů jižních|velikost obrázků=200px|obrázek1=Kiwi Male North Island brown kiwi song.ogg|popisek1=Samec|obrázek2=Kiwi Female North Island brown kiwi song.ogg|popisek2=Samice}}
=== Potrava ===
Kivi hnědý se živí především [[bezobratlí|bezobratlými]] živočichy. Jeho noční a skrytý způsob života prakticky znemožňuje pozorovat, jak se krmí; v&nbsp;žaludku a trusu tohoto ptáka byli identifikováni [[kroužkovci]] jako největší složka jeho potravy. K další často pojídané potravě patří larvy [[Brouci|brouků]], [[Pavoukovci|pavoukovců]], [[Motýli|motýlů]] a [[Polokřídlí|polokřídlých]]. Kromě toho se podle zpráv živí rostlinným materiálem, jako jsou listy rostlin, ovoce a mechy.<ref name="Sales" /> Potravu sbírá svým dlouhým zobákem, který za rozvážného vykračování lesem zabodává do země a tlejících dřevin. V případě potřeby kivi dokáže zobákem vyhloubit až 15 cm hlubokou a 10 cm širokou dírku.{{sfn|Heather, Robertson & Onley|2015|ref=Heather, Robertson & Onley|p=192}}

=== Hnízdění ===
[[Snůška|Snůšku]] tvoří 1–3, nejčastěji 2 velká bílá [[vejce]]. Vejce typicky váží kolem 400 g, jeho rozměry jsou 124×80 mm. Vejce jsou kladena v intervalu 23 dní.{{sfn|Heather, Robertson & Onley|2015|ref=Heather, Robertson & Onley|p=192}} Při tělesné hmotnosti samice 2,09 až 3,27&nbsp;kg váží jedno vejce 330 až 519&nbsp;g. S&nbsp;hmotností 416&nbsp;g je vejce asi o&nbsp;400 % těžší, než by se [[alometrie|alometricky]] očekávalo od ptáka s&nbsp;tělesnou hmotností 2,2&nbsp;kg.<ref name="Sales" /> Vejce [[Inkubace vejce|inkubuje]] převážně samec; inkubační doba 47 až 90 dní je považována za jednu z&nbsp;nejdelších v&nbsp;ptačím světě. Mláďata se líhnou plně opeřená a hnízdo opouštějí bez doprovodu asi po týdnu. Prvních 10–60 dní po opuštění hnízda se navrací během dne do natálního hnízda, avšak poté dochází k disperzi po okolí. První zahnízdění nastává nejčastěji ve 4. roce života, avšak mohou se rozmnožovat již v 1. roce.{{sfn|Heather, Robertson & Onley|2015|ref=Heather, Robertson & Onley|p=192}}


== Ohrožení ==
== Ohrožení ==
[[Soubor:Apteryx mantelli 103854715.jpg|náhled|Kivi hnědý v rukou ochranáře]]
Ještě v&nbsp;roce [[1996]] byla populace odhadována na 35&nbsp;000 jedinců, pro rok [[2008]] se předpokládalo 25&nbsp;000 jedinců. Z&nbsp;toho 8000 jedinců se nachází v&nbsp;severní části země, 1000 na poloostrově Coromandel a 8000 v&nbsp;západní a východní populaci. Populace na Severním ostrově by mohla velmi rychle klesat v&nbsp;důsledku ztráty biotopu a predace [[pes domácí|psů]], [[kočka domácí|koček]], [[fretka domácí|fretek]] a [[lasice hranostaj|hranostajů]]; vzhledem ke stabilním ostrovním populacím a omezení predátorů ve vybraných populacích na Severním ostrově bude celkový pokles pravděpodobně pomalejší. Podle klasifikace IUCN je tento druh klasifikován jako zranitelný (VU).<ref name="IUCN" />
V době příchodu [[Maorové|Maorů]] na Nový Zéland (kolem roku 1300) byl kivi hnědý rozšířen po většin Severního ostrova, nenacházel se pouze ve střední části kolem vulkanické krajiny Taupo a na jihovýchodě, který tehdy obýval [[kivi okaritský]]. Predace psy a úbytek habitatu však zapříčinily vymizení kiviů hnědých z velkých částí jejich původního habitatu.<ref name=":2" /> Klíčovou hrozbu v moderních dobách představuje predace introdukovanými živočichy. Jedná se hlavně o psy, kteří mohou snadno umačkat křehká těla kiviů ve snaze iniciovat hru. Byl zaznamenán případ, kdy jediný pes zabil kolem 500 kiviů běhen 6 týdnů. Na kivije však mohou útočit i kočky, a na nedospělé ptáky i [[lasice hranostaj]] nebo [[fretka domácí]]. Jak fretky, tak hranostaji si však netroufnou na větší ptáky o 800 g a více, kteří se dokáží ubránit svými silnými drápy. K ochranným opatřením druhu patří odchyt predátorů pomocí pastí a jedu 1080 a tréninku místních psů pro kontakt s kivii. Hlavně v minulosti byla využívána metoda odebrání vajec z divoké přírody, dochování mláděte v chovném zařízení a jeho vypuštění do volné přírody, jakmile dosáhne dostatečné velikosti na to, aby se dokázalo ubránit hranostajům a fretkám. Tento způsob se ukázal sice jako efektivní z hlediska mortality mláďat, je nicméně velmi nákladný a nadále se využívá pouze u vysoce ohrožených populací.<ref name="IUCN" /> K predátorům vajec patří i introdukovaný [[kusu liščí]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = McLENNAN
| jméno = J.A.
| příjmení2 = Potter
| jméno2 = M.A.
| příjmení3 = Robertson
| jméno3 = H.A.
| titul = Role of Predation in the Decline of Kiwi, Apteryx Spp., in New Zealand
| periodikum = New Zealand Journal of Ecology
| datum vydání = 1996
| ročník = 20
| číslo = 1
| strany = 27–35
| issn = 0110-6465
| url = https://www.jstor.org/stable/24053731
| datum přístupu = 2023-09-11
}}</ref>


=== Populace ===
=== Populace ===
Podle klasifikace [[IUCN]] je tento druh klasifikován jako [[Zranitelný taxon|zranitelný]] (VU). Ještě v&nbsp;roce [[1996]] byla populace odhadována na 35&nbsp;000 jedinců, pro rok [[2008]] se předpokládalo pouze 25&nbsp;000 jedinců. Zatímco populace ze Severního ostrova jsou v ohrožení predátory, populace na menších ostrůvcích jsou často v bezpečí, jelikož se na řadě z těchto ostrovů žádní predátoři nenachází.<ref name="IUCN" />
{| class=wikitable

|+'''rozmnožující se populace a trendy'''
Nejnovější odhady z roku 2018 ukazují,<ref name=":2" /> že 2–3% klesající populační trend odhadovaný v předchozí letech (viz plán na ochranu kivijů z roku 2008<ref>{{Citace elektronické monografie
|-
| příjmení = Holzapfel
!místo
| jméno = Sebastian
!populace
| spoluautoři = et al.
!datum
| titul = Kiwi (Apteryx spp.) recovery plan 2008–2018
!trend
| url = https://www.doc.govt.nz/documents/science-and-technical/tsrp60entire.pdf
| vydavatel = Department of Conservation
| místo = Wellington
| datum vydání = 2008
| datum přístupu = 2023-09-05
| jazyk = en
}}</ref>) se podařilo zvrátit díky intenzivnímu managementu ochrany a nejnovější populační trend je dokonce mírně stoupavý. Do roku 2030 se předpokládá, že populace kiviů hnědých stoupne až na více než 35 tisíc jedinců. Tabulka níže zachycuje minulý (2008), současný (2018) i budoucí (2030) populační odhad.<ref name=":2" />
{| class="wikitable"
|+
!Geografická forma
!Odhady k roku 2008
!Odhad k roku 2018
!Odhad k roku 2030
|-
|-
|Northland
|[[Severní ostrov (Nový Zéland)|Severní ostrov]]<ref name="NZ" />|| 2500|| 2008 || pokles -4 %/rok
|8000
|8600
|12 300
|-
|-
|Coromandel
|[[Little Barrier Island]]<ref name="BLI2" /> || 2500 ||1996 ||stabilní
|1000
|1900
|3400
|-
|-
|Východní
|[[Ponui Island]]<ref name="BLI2" />|| || || stabilní
|8000
|7000
|9600
|-
|-
|Západní
|[[Kapiti Island]]<ref name="NZ" />|| |||| stabilní
|8000
|7600
|10 100
|-
|-
|'''Celkem'''
|[[Kawau Island]]<ref name="BLI2" /> || || ||stabilní
|'''25 000'''
|-
|'''25 100'''
|'''Celkem ([[Nový Zéland]])''' || '''5000'''<ref name="BLI2" /> || '''1996''' ||'''pokles -2 %/rok'''<ref name="NZ" />
|'''35 400'''
|}
|}


== Vztah k lidem ==
Na proměny populací tohoto nelétavého ptáka měly značný vliv také výrazné sopečné erupce v&nbsp;nedávné geologické minulosti. Zejména dvě velké erupce (před zhruba 25&nbsp;580 a 1690 lety) zanechaly svoji stopu také v&nbsp;genomu těchto ptáků.<ref name="Bemmels 2022" />

=== Odkaz v kultuře ===
{{Podrobně|Kiviové#Vztah_k_lidem}}

Kiviové patří k symbolům Nového Zélandu a zaujímají významné místo v tradiční maorské kultuře i kultuře a společnosti moderních Novozélanďanů. Z peří kiviů se tkaly kabáty zvané ''kakahu'' považované za fyzické i spirituální klenoty, tzv. ''[[taonga]]''. Podle genetické analýzy 849 vzorků ze 109 takových kabátů patřilo více než 99 % peří právě kivimu hnědému.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hartnup
| jméno = K.
| příjmení2 = Huynen
| jméno2 = L.
| příjmení3 = Te Kanawa
| jméno3 = R.
| titul = Ancient DNA Recovers the Origins of Māori Feather Cloaks
| periodikum = Molecular Biology and Evolution
| datum vydání = 2011-10
| ročník = 28
| číslo = 10
| strany = 2741–2750
| issn = 1537-1719
| doi = 10.1093/molbev/msr107
| jazyk = en
| url = https://academic.oup.com/mbe/article-lookup/doi/10.1093/molbev/msr107
| datum přístupu = 2023-09-11
}}</ref> Samotný kivi hnědý je přitom považován za ''taonga''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Facts and threats to kiwi
| periodikum = www.doc.govt.nz
| vydavatel = Department of Conservation
| url = https://www.doc.govt.nz/nature/native-animals/birds/birds-a-z/kiwi/facts/
| jazyk = en-nz
| datum přístupu = 2023-09-11
}}</ref>

=== Chov v zoo ===
Kivi hnědý patří mezi velmi vzácné chovance zoologických zahrad.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Apteryx mantelli
| periodikum = www.zootierliste.de
| url = https://www.zootierliste.de/en/?klasse=2&ordnung=203&familie=20301&art=2010301
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref> Jedná se zároveň o jediný druh kiviho, kterého lze spatři v zoologických zahradách mimo Nový Zéland, přičemž i na Novém Zélandu jsou jiné druhy než kivi hnědý drženi v chovných zařízeních zcela výjimečně.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Barlow
| jméno = Suzy
| titul = CAPTIVE MANAGEMENT PLAN FOR KIWI FINAL 2018-2023
| url = https://www.doc.govt.nz/globalassets/documents/conservation/native-animals/birds/kiwi-captive-management-plan-2018.pdf
| vydavatel = Zoo and Aquarium Association
| datum vydání = 2014
| datum přístupu = 2023-09-05
| jazyk = en
}}</ref> První instituci, které se povedl odchov kiviho jižního, byla washingtonská [[Smithsonian National Zoological Park]] v roce 1975.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Rankin
| jméno = Janine
| titul = A kiwi chick named Paora makes history in Florida
| periodikum = Stuff
| url = https://www.stuff.co.nz/environment/117247165/a-kiwi-chick-named-paora-makes-history-in-florida
| datum vydání = 2019-11-09
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-10
}}</ref>


V Česku se kivi hnědý poprvé objevil v roce 2014 v [[Zoologická zahrada Zlín|Zoo Zlín]]. Samec v následujícím roce uhynul. V roce 2016 přišel nový samec Gery, ke kterému byla v roce 2020 dovezena samice Maia až z americké Smithsonian National Zoo.<ref>{{Citace elektronického periodika
== Kivi hnědý v českých zoo ==
| příjmení =
Kivi hnědý patří mezi velmi vzácné chovance zoologických zahrad. V České republice se poprvé objevil v roce 2014 v [[Zoologická zahrada Zlín|Zoo Zlín]]. Samec v následujícím roce uhynul. V roce 2016 přišel nový samec Gery, ke kterému byla v roce 2020 dovezena samice Maia až z americké [[Smithsonian National Zoological Park|Smithsonian National Zoo]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = a.s
| jméno =
| jméno = m suranek@gmail com, Blue88
| titul = Samička kivi hnědého
| titul = Samička kivi hnědého
| periodikum = www.zoozlin.eu
| periodikum = www.zoozlin.eu
Řádek 79: Řádek 439:
| datum přístupu = 2023-03-11
| datum přístupu = 2023-03-11
}}</ref> V roce 2022 začala s chovem kivi hnědého rovněž [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně|Zoo Plzeň]], která chová samce jménem Tuatahi v expozici společně se [[Sovka bubuk|sovkami bubuk]].<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> V roce 2022 začala s chovem kivi hnědého rovněž [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně|Zoo Plzeň]], která chová samce jménem Tuatahi v expozici společně se [[Sovka bubuk|sovkami bubuk]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Plzeň 1
| příjmení =
| jméno =
| jméno = Správa informačních technologií města Plzně {{!}} Dominikánská 4 {{!}} 306 31
| titul = První kivi v Plzni -
| titul = První kivi v Plzni
| periodikum = www.zooplzen.cz
| periodikum = www.zooplzen.cz
| url = https://www.zooplzen.cz/aktuality/2022/prvni-kivi-v-plzni.aspx
| url = https://www.zooplzen.cz/aktuality/2022/prvni-kivi-v-plzni.aspx
Řádek 91: Řádek 451:


=== Reference ===
=== Reference ===

{{Překlad| jazyk = de | článek = Nördlicher Streifenkiwi | revize = 224801981 |}}
<references>
<references>
<ref name="BLI2">BirdLife International (2008)</ref>
<ref name="Sales">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Sales
<ref name="Gill">{{Cite web| author= Gill| display-authors= etal | url=http://nzbirdsonline.org.nz/sites/all/files/checklist/Checklist-of-Birds.pdf | title=Checklist of the birds of New Zealand, Norfolk and Macquarie Islands, and the Ross Dependency, Antarctica | edition=4th | year=2010 | access-date=22 May 2016 | publisher=Te Papa Press }}</ref>
| jméno1 = James
<ref name="Çınar">{{Cite web| author= Ümüt Çınar | url=http://kmoksy.com/zobot/birds_English.html | title=01 Pᴀʟᴇᴏɢɴᴀᴛʜᴀᴇ : Sᴛʀᴜᴛʜɪᴏɴɪfᴏʀᴍᴇs, Rʜᴇɪfᴏʀᴍᴇs, Cᴀsᴜᴀʀɪɪfᴏʀᴍᴇs, Aᴘᴛᴇʀʏɢɪfᴏʀᴍᴇs, Aᴇᴘʏᴏʀɴɪᴛʜɪfᴏʀᴍᴇs, Dɪɴᴏʀɴɪᴛʜɪfᴏʀᴍᴇs, Lɪᴛʜᴏʀɴɪᴛʜɪfᴏʀᴍᴇs, Tɪɴᴀᴍɪfᴏʀᴍᴇs & Rᴇfᴇʀᴇɴᴄᴇs | year=2015 | access-date=8 August 2016}}</ref>
| titul = The endangered kiwi: a review
<ref name="Robertson">H. A. Robertson: ''North Island brown kiwi.'' In ''C. M. Miskelly (ed.) New Zealand Birds Online.'' ([http://nzbirdsonline.org.nz/species/north-island-brown-kiwi North Island brown kiwi ''Apteryx mantelli'' Bartlett, 1852])
| periodikum = Folia Zoologica
</ref>
| ročník = 54
<ref name="Handbook">J. del Hoyo, N. Collar, E. F. J. Garcia, E.F.J: ''Northern Brown Kiwi (Apteryx mantelli).'' In: ''J. del Hoyo, A. Elliott, J. Sargatal, D. A. Christie, E. de Juana (eds.) 2014 Handbook of the Birds of the World Alive. Lynx Edicions, Barcelona.'' [http://www.hbw.com/node/467083 Online].</ref>
| číslo = 1
<ref name="Roots">Clive Roots: ''Flightless Birds.'' Greenwood Pub Group Inc., 2006, ISBN 978-0313335457, S. 36.</ref>
| datum_vydání = 2005
<ref name="IBC">Videa, fotky a zvukové nahrávky [https://ebird.org/species/sobkiw1 Brown Kiwi] (Apteryx australis) na [[Internet Bird Collection]]</ref>
| strany = 1–20
<ref name="worldbirdnames">IOC World Bird List version 5.1 [http://www.worldbirdnames.org/bow/ratites/ 5 - Kiwis, Family Apterygidae]</ref>
| url = https://www.ivb.cz/wp-content/uploads/54_1-20.pdf
<ref name="IUCN">[https://www.iucnredlist.org/species/45353580/119177586 Apteryx mantelli (North Island Brown Kiwi)]. [[Červený seznam IUCN|The IUCN Red List of Threatened Species]]. 2013.1. BirdLife International, 2012. Abgerufen am 21. September 2013. ISSN 2307-8235.</ref>
| datum_přístupu = 2023-09-10
<ref name="Sales">James Sales: ''The endangered kiwi: a review.'' In: ''Folia Zoologica'' 54, 2005, S. 1–20. ({{Wayback|url=http://fox.ivb.cz/folia/54/1-2/01-20.pdf |wayback=20160304131749 |text=Online |archiv-bot=2019-05-04 14:48:25 InternetArchiveBot }})</ref>
| jazyk = en
<ref name="NZ">Save the Kiwi (2008)</ref>
}}</ref>
<ref name="Bemmels 2022">Jordan B. Bemmels, Oliver Haddrath, Rogan M. Colbourne, Hugh A. Robertson & Jason T. Weir (2022). [https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(22)00912-5 Legacy of supervolcanic eruptions on population genetic structure of brown kiwi]. ''Current Biology (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2022.05.064</ref>
</references>
</references>

=== Literatura ===
*{{Citace monografie
| příjmení1 = Andrews
| jméno1 = J. R. H.
| titul = Kiwis: a monograph of the family Apterygidae
| vydavatel = SeTo Pub
| místo = Auckland
| rok = 1990
| isbn = 090869749X
| jazyk = en
| spoluautoři = et al.
| editoři = Errol Fuller
| ref = Andrews
}}
* {{Citace monografie
| příjmení2 = Robertson
| jméno2 = Hugh
| příjmení3 = Onley
| jméno3 = Derek
| titul = The Field Guide to the Birds of New Zealand
| vydavatel = Penguin Books
| místo = Auckland
| isbn = 9780143570929
| jazyk = en
| ref = Heather, Robertson & Onley
| příjmení1 = Heather
| jméno1 = Barrie
| rok = 2015
}}
* {{Citace monografie
| příjmení2 = Higgins
| jméno2 = P. J.
| příjmení1 = Marchant
| jméno1 = S.
| titul = Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Ratites to ducks
| vydavatel = Oxford University Press
| url = https://nzbirdsonline.org.nz/sites/all/files/002_North%20Island%20Brown%20Kiwi.pdf
| místo = Melbourne
| rok = 1990
| svazek = 1
| isbn = 0-19-553762-9
| jazyk = en
| ref = Higgins
}}
* {{Citace monografie
| autor = Kolektiv autorů
| titul = Reader's digest complete book of New Zealand birds
| editoři = C. J. R. Robertson
| vydavatel = Reader's Digest Service Pty Limited
| místo = Wellington
| strany =
| isbn = 0-474-00048-6
| jazyk = en
| rok = 2010
| ref = Reader
}}
*{{Citace monografie
| příjmení1 = Peat
| jméno1 = Neville
| titul = Kiwi: the people's bird
| vydavatel = Otago University Press
| místo = Dunedin
| rok = 2006
| isbn = 1877372234
| jazyk = en
| ref = Peat
}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikidruhy|taxon = Apteryx mantelli}}
* {{Wikidruhy|taxon = Apteryx mantelli}}
* https://www.zoozlin.eu/kivi-hnedy-jizni/

{{Pahýl}}


{{Taxonbar|from=Q734829}}
{{Taxonbar|from=Q734829}}
Řádek 122: Řádek 547:
[[Kategorie:Kiviové]]
[[Kategorie:Kiviové]]
[[Kategorie:Ptáci Australasie]]
[[Kategorie:Ptáci Australasie]]
[[Kategorie:Endemity Nového Zélandu]]

Verze z 11. 9. 2023, 03:28

Jak číst taxoboxKivi hnědý
alternativní popis obrázku chybí
Kivi hnědý
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaběžci (Paleognathae)
Řádkiviové (Apterygiformes)
Čeleďkiviovití (Apterygidae)
Rodkivi (Apteryx)
Binomické jméno
Apteryx mantelli
A. D. Bartlett, 1851[2]
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Synonyma
  • Apteryx Mantelli Bartlett, 1852
  • Apteryx australis var. Mantelli Bartlett; Finsch 1872
  • Apteryx bulleri Sharpe, 1888
  • Apteryx australis mantelli Bartlett; Checklist Committee 1953
  • Apteryx mantelli Bartlett; Holdaway et al. 2001
  • Apteryx apteryx mantelli Bartlett; Grealy, Phillips, Miller, Gilbert, Rouillard, Lambert, Bunce & Haile 2017[3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kivi hnědý (Apteryx mantelli) je jeden ze zástupců čeledi kiviovití (Apterygidae). Obývá Severní ostrov Nového Zélandu. Od 30. let 20. století byl považován za poddruh kiviho jižního Apteryx australis mantelli, avšak od počátku 21. století je s ním nakládáno jako se samostatným druhem.[4][5] Jedná se o nelétavého nočního ptáka dosahujícího délky těla kolem 40 cm. Nápadné je hladké hnědé opeření, silné nohy a dlouhý slonovinový zobák. Kivi hnědý byl původně rozšířen po většině Severního ostrova, avšak úbytek vhodného habitatu a predace introdukovanými zvířaty způsobily pokles jeho početnosti i geografického rozšíření. Je předmětem intenzivních ochranářských opatření, mj. translokačních programů a kontrole introdukovaných predátorů (hlavně psi, ale i kočky, fretky, hranostaji). Jedná se o jediný druh kiviho, který je chován v zoologických zahradách.

Systematika

Taxonomie kiviovitých je předmětem vědeckých diskusí již od 19. století, kdy byli popsáni první kiviové.[4] Jako první byl popsán kivi jižní (Apteryx australis) v roce 1813. Od 30. let 19. století začalo do Velké Británie proudit velké množství kůží kiviů, které byly všechny považovány za kiviho jižního. Až britský zoolog Abraham Dee Bartlett si všiml, že některé z dorazivších kůží náleží jinému druhu, a své závěry prezentoval 10. prosince 1850 Londýnské zoologické společnosti.[6] O rok později jeho poznatky vyšly tiskem. Bartlett druhu přiřadil jméno Apteryx mantelli, česky kivi hnědý.[2]

Do konce 19. století bylo popsáno nejméně 10 druhů kiviů,[7] které australský ornitolog Gregory Mathews v roce 1931 zredukoval na 3.[8] Kivi hnědý byl nově považován za poddruh kiviho jižního (Apteryx australis), a byl tedy znám jako Apteryx australis mantelli. I přes odlišný areál výskytu obou druhů (kivi hnědý obývá Severní ostrov, kivi jižní Jižní ostrov), rozdíly v opeření, odlišnou velikosti tělních částí i jiné podstatné morfologické rozdíly bylo s těmito taxony po dalších sedm desetiletí nakládáno jako s poddruhy.[4][3][7] Genetické analýzy z přelomu milénia (Baker at al. 1995,[9] Burbidge et al. 2003[4]) nicméně ukázaly na jasnou odlišnost obou taxonů a od roku 2001 se kivi hnědý považuje za samostatný druh.[3]

Kivi hnědý, kivi jižní i nedávno popsaný kivi okaritský bývají seskupeni do morfologicky a geneticky ucelené skupiny označované jako kiviové hnědí (angl. brown kiwis).[10] Podle molekulárních dat je bazálním představitelem této skupiny kivi jižní, zatímco kivi okaritský a kivi hnědý představují později odvozenou sesterskou skupinu.[11][4]

Vnitřní systematika a evoluce

Vnitřní systematika kiviho hnědého je stále předmětem bádání. Formálně se nerozeznávají žádné poddruhy,[5] nicméně pro účely managementu druhu se na základě genetických rozdílů rozpoznávají čtyři geografické formy pojmenované podle oblasti výskytu v rámci Severního ostrova: západní, východní, coromandelská a northlandská.[12][13] Osamostatnění linie, která dala základ kivimu hnědému, je dáváno do souvislosti s glaciálními událostmi pleistocénu. Kiviové byli absentní ze Severního ostrova (který byl v zásadě pod vodou v období před 30–21 miliony let) až do doby před ∼1,5–2 miliony let, kdy došlo k vytvoření pevninského mostu mezi Severním a Jižním ostrovem. Podle genetických dat se zdá, že došlo k nejméně 4 kolonizačním událostem, které daly základ čtyřem zmíněným geografickým populacím. Odhaduje se, že první kiviové se na Severní ostrov dostali někdy mezi 1,6–1,1 milionem let.[14] Jednotlivé geografické formy byly posledních nejméně 200–300 tisíc let od sebe odděleny následkem vulkanických aktivit z Taupa.[15][16] Zejména dvě velké erupce (před zhruba 25 580 a 1690 lety) zanechaly svoji stopu také v genomu těchto ptáků.[15]

Popis

Kivi hnědý dosahuje délky těla kolem 40 cm. Samice váží kolem 2,8 kg, samec 2,2 kg.[17] Zobák samce je dlouhý kolem 98 mm, samice 130 mm. Běhák u samce je 69 mm dlouhý, u samice 74 mm. [18] Opeření je tmavě hnědé s červenohnědým a černým podélným jemným pruhováním. Krátké nohy jsou hnědé, rohovinově zbarvený zobák je nápadně dlouhý. Ocas chybí, křídla jsou silně zakrnělá.[17][12]

Výjimečně se objevuje leucismus.[19][20] Do známosti veřejnosti se dostala hlavně samice Manukura, která byla prvním čistě bílým kivim narozeným v zajetí.[21][22]

Výskyt

Kivi hnědý je jediným volně žijícím kivim na Severním ostrově,[12] kde se vyskytuje v izolovaných a roztříštěných populacích, a na některých pobřežních ostrovech Nového Zélandu. Na Severním ostrově je místy běžný. Vyskytuje se na poloostrově Coromandel, v oblastech Bay of Plenty a Gisborne a až po pohoří Ruahine na severu a od sopečného masivu Tongariro po Taranaki. Stabilní populace se vyskytují na četných pobřežních ostrůvcích jako je Little Barrier (Te Hauturu-o-Toi), Kawau a Ponui.[23][13]

Nové populace se usadily na poloostrově Tawharanui (severní Auckland), v oblasti Maungatautari (Waikato), na Cape Kidnappers (Hawke's Bay), na Pukaha/Mount Bruce (Wairarapa) a v Remutaka Range (Wellington). V době příchodu Evropanů byl kivi hnědý rozšířen více, zejména na poloostrově Northland a v oblasti Waikato.[12][13]

Habitat

Kivi hnědý dává přednost hustým subtropickým lesům, ale žije také v zalesňovaných lesích, v monokulturách introdukovaných borovic, křovinatých a trnitých stepích, na pastvinách a dokonce i na písečných dunách.[24][23] Vyskytuje se od hladiny moře až do nadmořské výšky 1400 m severně od soutěsky Manawatū.[12]

Biologie a chování

Jedná se o nočního nelétavého ptáka, který přes den hřaduje v noře a v noci shání potravu. Taková nora může být např. v dutině stromu nebo pod hustou vegetací.[12] Kivi hnědý má stejně jako ostatní druhy kiviů výrazný vokální projev, díky kterému je lidmi častěji viděn než slyšen. Nejčastěji se projevuje na jaře a v zimě. Samec vokalizuje vysoce položeným, krátkým, stoupavým opakovaným čistým hvizdem, načež samice odpovídá taktéž opakovaným a krátkým, avšak hlouběji položeným hrdelním nářkem.[25][12][26]

Zvukové ukázky vokalizace kivijů jižních
Samec
Samice

Potrava

Kivi hnědý se živí především bezobratlými živočichy. Jeho noční a skrytý způsob života prakticky znemožňuje pozorovat, jak se krmí; v žaludku a trusu tohoto ptáka byli identifikováni kroužkovci jako největší složka jeho potravy. K další často pojídané potravě patří larvy brouků, pavoukovců, motýlů a polokřídlých. Kromě toho se podle zpráv živí rostlinným materiálem, jako jsou listy rostlin, ovoce a mechy.[24] Potravu sbírá svým dlouhým zobákem, který za rozvážného vykračování lesem zabodává do země a tlejících dřevin. V případě potřeby kivi dokáže zobákem vyhloubit až 15 cm hlubokou a 10 cm širokou dírku.[25]

Hnízdění

Snůšku tvoří 1–3, nejčastěji 2 velká bílá vejce. Vejce typicky váží kolem 400 g, jeho rozměry jsou 124×80 mm. Vejce jsou kladena v intervalu 23 dní.[25] Při tělesné hmotnosti samice 2,09 až 3,27 kg váží jedno vejce 330 až 519 g. S hmotností 416 g je vejce asi o 400 % těžší, než by se alometricky očekávalo od ptáka s tělesnou hmotností 2,2 kg.[24] Vejce inkubuje převážně samec; inkubační doba 47 až 90 dní je považována za jednu z nejdelších v ptačím světě. Mláďata se líhnou plně opeřená a hnízdo opouštějí bez doprovodu asi po týdnu. Prvních 10–60 dní po opuštění hnízda se navrací během dne do natálního hnízda, avšak poté dochází k disperzi po okolí. První zahnízdění nastává nejčastěji ve 4. roce života, avšak mohou se rozmnožovat již v 1. roce.[25]

Ohrožení

Kivi hnědý v rukou ochranáře

V době příchodu Maorů na Nový Zéland (kolem roku 1300) byl kivi hnědý rozšířen po většin Severního ostrova, nenacházel se pouze ve střední části kolem vulkanické krajiny Taupo a na jihovýchodě, který tehdy obýval kivi okaritský. Predace psy a úbytek habitatu však zapříčinily vymizení kiviů hnědých z velkých částí jejich původního habitatu.[13] Klíčovou hrozbu v moderních dobách představuje predace introdukovanými živočichy. Jedná se hlavně o psy, kteří mohou snadno umačkat křehká těla kiviů ve snaze iniciovat hru. Byl zaznamenán případ, kdy jediný pes zabil kolem 500 kiviů běhen 6 týdnů. Na kivije však mohou útočit i kočky, a na nedospělé ptáky i lasice hranostaj nebo fretka domácí. Jak fretky, tak hranostaji si však netroufnou na větší ptáky o 800 g a více, kteří se dokáží ubránit svými silnými drápy. K ochranným opatřením druhu patří odchyt predátorů pomocí pastí a jedu 1080 a tréninku místních psů pro kontakt s kivii. Hlavně v minulosti byla využívána metoda odebrání vajec z divoké přírody, dochování mláděte v chovném zařízení a jeho vypuštění do volné přírody, jakmile dosáhne dostatečné velikosti na to, aby se dokázalo ubránit hranostajům a fretkám. Tento způsob se ukázal sice jako efektivní z hlediska mortality mláďat, je nicméně velmi nákladný a nadále se využívá pouze u vysoce ohrožených populací.[23] K predátorům vajec patří i introdukovaný kusu liščí.[27]

Populace

Podle klasifikace IUCN je tento druh klasifikován jako zranitelný (VU). Ještě v roce 1996 byla populace odhadována na 35 000 jedinců, pro rok 2008 se předpokládalo pouze 25 000 jedinců. Zatímco populace ze Severního ostrova jsou v ohrožení predátory, populace na menších ostrůvcích jsou často v bezpečí, jelikož se na řadě z těchto ostrovů žádní predátoři nenachází.[23]

Nejnovější odhady z roku 2018 ukazují,[13] že 2–3% klesající populační trend odhadovaný v předchozí letech (viz plán na ochranu kivijů z roku 2008[28]) se podařilo zvrátit díky intenzivnímu managementu ochrany a nejnovější populační trend je dokonce mírně stoupavý. Do roku 2030 se předpokládá, že populace kiviů hnědých stoupne až na více než 35 tisíc jedinců. Tabulka níže zachycuje minulý (2008), současný (2018) i budoucí (2030) populační odhad.[13]

Geografická forma Odhady k roku 2008 Odhad k roku 2018 Odhad k roku 2030
Northland 8000 8600 12 300
Coromandel 1000 1900 3400
Východní 8000 7000 9600
Západní 8000 7600 10 100
Celkem 25 000 25 100 35 400

Vztah k lidem

Odkaz v kultuře

Podrobnější informace naleznete v článku Kiviové#Vztah_k_lidem.

Kiviové patří k symbolům Nového Zélandu a zaujímají významné místo v tradiční maorské kultuře i kultuře a společnosti moderních Novozélanďanů. Z peří kiviů se tkaly kabáty zvané kakahu považované za fyzické i spirituální klenoty, tzv. taonga. Podle genetické analýzy 849 vzorků ze 109 takových kabátů patřilo více než 99 % peří právě kivimu hnědému.[29] Samotný kivi hnědý je přitom považován za taonga.[30]

Chov v zoo

Kivi hnědý patří mezi velmi vzácné chovance zoologických zahrad.[31] Jedná se zároveň o jediný druh kiviho, kterého lze spatři v zoologických zahradách mimo Nový Zéland, přičemž i na Novém Zélandu jsou jiné druhy než kivi hnědý drženi v chovných zařízeních zcela výjimečně.[32] První instituci, které se povedl odchov kiviho jižního, byla washingtonská Smithsonian National Zoological Park v roce 1975.[33]

V Česku se kivi hnědý poprvé objevil v roce 2014 v Zoo Zlín. Samec v následujícím roce uhynul. V roce 2016 přišel nový samec Gery, ke kterému byla v roce 2020 dovezena samice Maia až z americké Smithsonian National Zoo.[34] V roce 2022 začala s chovem kivi hnědého rovněž Zoo Plzeň, která chová samce jménem Tuatahi v expozici společně se sovkami bubuk.[35]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. ↑ a b BARTLETT, Abraham Dee. Proceedings of the Zoological Society of London. Svazek pt.18-19 (1850-1851). London: Academic Press, [etc.], 1851. 778 s. Dostupné online. Kapitola On the genus Apteryx, s. 274–276. (anglicky) 
  3. ↑ a b c Checklist Committee. Checklist of the birds of New Zealand, Norfolk and Macquarie Islands, and the Ross Dependency, Antarctica. 5. vyd. Wellington: Ornithological Society of New Zealand, 2022. Dostupné online. S. 20-21. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e BURBIDGE, Maryann L.; COLBOURNE, Rogan M.; ROBERTSON, Hugh A. Molecular and other biological evidence supports the recognition of at least three species of brown kiwi. Conservation Genetics. 2003-03-01, roč. 4, čís. 2, s. 167–177. Dostupné online [cit. 2023-09-10]. ISSN 1572-9737. DOI 10.1023/A:1023386506067. (anglicky) 
  5. ↑ a b Ratites: Ostriches to tinamous. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ WATOLA, George. The discovery of New Zealand's birds: the first record of every bird species in New Zealand since 1769. Orewa: Stepping Stone Books, 2009. Dostupné online. ISBN 9780473135409. S. 18. (anglicky) 
  7. ↑ a b HERBERT, John; DAUGHERTY, Charles H. Genetic variation, systematics and management of kiwi (Apteryx spp.). citeseerx.ist.psu.edu [online]. Department of Conservation, 1994 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ MATHEWS, Gregory. A list of the birds of Australasia (including New Zealand, Lord Howe and Norfolk Islands and the Australasian Antarctic quadrant. London: Taylor and Francis, 1931. (anglicky) 
  9. ↑ BAKER, Allan J.; DAUGHERTY, C. H.; COLBOURNE, Rogan. Flightless Brown Kiwis of New Zealand Possess Extremely Subdivided Population Structure and Cryptic Species Like Small Mammals. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 1995, roč. 92, čís. 18, s. 8254–8258. Dostupné online [cit. 2023-09-10]. ISSN 0027-8424. (anglicky) 
  10. ↑ SHEPHERD, Lara D.; WORTHY, Trevor H.; TENNYSON, Alan J. D. Ancient DNA Analyses Reveal Contrasting Phylogeographic Patterns amongst Kiwi (Apteryx spp.) and a Recently Extinct Lineage of Spotted Kiwi. PLOS ONE. 2. 8. 2012, roč. 7, čís. 8, s. e42384. Dostupné online [cit. 2023-09-10]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0042384. PMID 22876319. (anglicky) 
  11. ↑ WESTBURY, Michael V.; CAHSAN, Binia De; SHEPHERD, Lara D. Genomic insights into the evolutionary relationships and demographic history of kiwi. PLOS ONE. 10. 10. 2022, roč. 17, čís. 10, s. e0266430. Dostupné online [cit. 2023-09-10]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0266430. PMID 36215252. (anglicky) 
  12. ↑ a b c d e f g ROBERTSON, H. A. North Island brown kiwi | Kiwi-nui |. www.nzbirdsonline.org.nz [online]. New Zealand Birds Online, 2022 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b c d e f GERMANO, Jennifer, et al. Kiwi Recovery Plan 2018–2028 [online]. New Zealand Department of Conservation, 2018 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ WEIR, Jason T.; HADDRATH, Oliver; ROBERTSON, Hugh A. Explosive ice age diversification of kiwi. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2016-09-20, roč. 113, čís. 38. Dostupné online [cit. 2023-09-10]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1603795113. PMID 27573837. (anglicky) 
  15. ↑ a b BEMMELS, Jordan B.; HADDRATH, Oliver; COLBOURNE, Rogan M. Legacy of supervolcanic eruptions on population genetic structure of brown kiwi. Current Biology. 2022-08, roč. 32, čís. 15, s. 3389–3397.e8. Dostupné online [cit. 2023-09-10]. ISSN 0960-9822. DOI 10.1016/j.cub.2022.05.064. (anglicky) 
  16. ↑ SCRIMGEOUR, Jessica, et al. Taxon Plan for Western Brown Kiwi (Apteryx mantelli) [online]. 2011 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b Heather, Robertson & Onley 2015, s. 20.
  18. ↑ Marchant a Higgins 1999, s. 79.
  19. ↑ Second rare white kiwi hatches in New Zealand. phys.org [online]. [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Rare white kiwi hatched in captivity dead. NZ Herald [online]. 2023-09-11 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ MOGUL, Rhea. Manukura, the only white kiwi bird ever born in captivity, dies in New Zealand after surgery. CNN [online]. 2020-12-29 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ HARRIS, Caleb. White kiwi's unusual mating ritual. Stuff [online]. 2014-10-22 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ a b c d BirdLife International. Apteryx mantelli [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2017 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2017-3.RLTS.T45353580A119177586.en. (anglicky) 
  24. ↑ a b c SALES, James. The endangered kiwi: a review. S. 1–20. Folia Zoologica [online]. 2005 [cit. 2023-09-10]. Roč. 54, čís. 1, s. 1–20. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ a b c d Heather, Robertson & Onley 2015, s. 192.
  26. ↑ Brown kiwi. www.doc.govt.nz [online]. Department of Conservation [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ MCLENNAN, J.A.; POTTER, M.A.; ROBERTSON, H.A. Role of Predation in the Decline of Kiwi, Apteryx Spp., in New Zealand. New Zealand Journal of Ecology. 1996, roč. 20, čís. 1, s. 27–35. Dostupné online [cit. 2023-09-11]. ISSN 0110-6465. 
  28. ↑ HOLZAPFEL, Sebastian, et al. Kiwi (Apteryx spp.) recovery plan 2008–2018 [online]. Wellington: Department of Conservation, 2008 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ HARTNUP, K.; HUYNEN, L.; TE KANAWA, R. Ancient DNA Recovers the Origins of Māori Feather Cloaks. Molecular Biology and Evolution. 2011-10, roč. 28, čís. 10, s. 2741–2750. Dostupné online [cit. 2023-09-11]. ISSN 1537-1719. DOI 10.1093/molbev/msr107. (anglicky) 
  30. ↑ Facts and threats to kiwi. www.doc.govt.nz [online]. Department of Conservation [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Apteryx mantelli. www.zootierliste.de [online]. [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  32. ↑ BARLOW, Suzy. CAPTIVE MANAGEMENT PLAN FOR KIWI FINAL 2018-2023 [online]. Zoo and Aquarium Association, 2014 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ RANKIN, Janine. A kiwi chick named Paora makes history in Florida. Stuff [online]. 2019-11-09 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Samička kivi hnědého. www.zoozlin.eu [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. 
  35. ↑ První kivi v Plzni. www.zooplzen.cz [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. 

Literatura

  • ANDREWS, J. R. H., et al., 1990. Kiwis: a monograph of the family Apterygidae. Příprava vydání Errol Fuller. Auckland: SeTo Pub. ISBN 090869749X. (anglicky) 
  • HEATHER, Barrie; ROBERTSON, Hugh; ONLEY, Derek, 2015. The Field Guide to the Birds of New Zealand. Auckland: Penguin Books. ISBN 9780143570929. (anglicky) 
  • MARCHANT, S.; HIGGINS, P. J., 1990. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Ratites to ducks. Svazek 1. Melbourne: Oxford University Press. Dostupné online. ISBN 0-19-553762-9. (anglicky) 
  • Kolektiv autorů, 2010. Reader's digest complete book of New Zealand birds. Příprava vydání C. J. R. Robertson. Wellington: Reader's Digest Service Pty Limited. ISBN 0-474-00048-6. (anglicky) 
  • PEAT, Neville, 2006. Kiwi: the people's bird. Dunedin: Otago University Press. ISBN 1877372234. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kivi_hnědý&oldid=23150452“