Přeskočit na obsah

Paretovo optimum: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění informací a obrázku
Řádek 1: Řádek 1:
'''Paretovské optimum''' formuloval italský ekonom [[Vilfredo Pareto]]. Je to takový stav společnosti (z hlediska ekonomického), kdy žádný jedinec nebo skupina již nemůže dosáhnout lepšího postavení bez toho, že by se naopak postavení někoho jiného zhoršilo. Je to tedy jakýsi rovnovážný stav, kdy, pokud se někdo chce mít ještě lépe, než na tom je, může tak učinit jen na úkor někoho jiného.
'''Paretovo optimum''' formuloval italský ekonom [[Vilfredo Pareto]]. Je to takový stav společnosti (z hlediska ekonomického), kdy žádný jedinec nebo skupina již nemůže dosáhnout lepšího postavení bez toho, že by se naopak postavení někoho jiného zhoršilo. Je to tedy jakýsi rovnovážný stav, kdy, pokud se někdo chce mít ještě lépe, než na tom je, může tak učinit jen na úkor někoho jiného.

Takovéto optimum má následující vlastnosti:

* nevyžaduje interpersonální porovnávání ani sčítání individuálních uspokojení
* jedná se o množinu individuálních optim jedinců
* může se vyskytovat mnoho takovýchto optim<ref>KONCEPT EFEKTIVNOSTI V EKONOMII BLAHOBYTU (PARETO, KALDOR HICKS, NASH); Ing. Vladimír KONVALINA</ref>

Existují dvě varianty Paretova optima: silné Paretovo optimum a slabé Paretovo optimum. Silné Paretovo optimum tvrdí, že s jakoukoli změnou nastane pro alespoň jednoho z účastníků zhoršení. Slabé paretovo optimum na druhou stranu pojednává o tom, že jakákoli změna nemusí postavení ani jednoho z účastníků zlepšit, ale může ho zhoršit.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mock
| jméno = William B. T.
| titul = Pareto Optimality
| url = https://doi.org/10.1007/978-1-4020-9160-5_341
| editoři = Deen K. Chatterjee
| vydavatel = Springer Netherlands
| místo = Dordrecht
| strany = 808–809
| isbn = 978-1-4020-9160-5
| doi = 10.1007/978-1-4020-9160-5_341
| poznámka = DOI: 10.1007/978-1-4020-9160-5_341
| jazyk = en
}}</ref>

V reálném světe je téměř nemožné vytvořit situaci, která by byla Paretovsky optimální. Paretův koncept například nedokáže porovnávat stavy, kde si jeden z účastníků pohoršil. Tento neduh se snaží vyřešit Kaldor-Hicksova efektivnost, která tvrdí, že jakákoli změna je optimální, pokud nová zlepšení převáží způsobená zhoršení. <ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Staff
| jméno = Investopedia
| titul = Pareto Efficiency Definition
| periodikum = Investopedia
| url = https://www.investopedia.com/terms/p/pareto-efficiency.asp
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-04-30
}}</ref>

Mimo ekonomii lze Paretovo optimum použít i v jiných odvětví vědy, například v biologii. <ref name=":0" />


== Ekonomie blahobytu a sociální stabilita ==
== Ekonomie blahobytu a sociální stabilita ==
Řádek 8: Řádek 41:
{{Viz též|Paretův princip}}
{{Viz též|Paretův princip}}
'''Paretův princip''' spočívá v matematickém vzorci, který odráží nerovnoměrné rozložení bohatství a vyjadřuje skutečnost, že zhruba 20 % obyvatel vlastní 80 % bohatství, a zbývajících 80 % obyvatel se dělí o 20 % bohatství. Toto tvrzení bylo dále rozpracováno následovníky a dnes je všeobecně uznávaným principem měření efektivity. Pro tyto účely by toto pravidlo mohlo být shrnuto do definice, že 80 % výsledného zisku je tvořeno pouze 20 % činností, či že 80 % zisku přináší pouhých 20 % zákazníků, atd. Problémem a zároveň hlavním úkolem je určit, které činnosti spadají právě do těchto 20 %. Podle Pareta by se podnik měl soustředit právě na ty činnosti a nezabývat se tolik činnostmi méně důležitými.<ref>http://blog.abchistory.cz/malcolm-gladwell-epidemie-z-maleho.htm</ref>
'''Paretův princip''' spočívá v matematickém vzorci, který odráží nerovnoměrné rozložení bohatství a vyjadřuje skutečnost, že zhruba 20 % obyvatel vlastní 80 % bohatství, a zbývajících 80 % obyvatel se dělí o 20 % bohatství. Toto tvrzení bylo dále rozpracováno následovníky a dnes je všeobecně uznávaným principem měření efektivity. Pro tyto účely by toto pravidlo mohlo být shrnuto do definice, že 80 % výsledného zisku je tvořeno pouze 20 % činností, či že 80 % zisku přináší pouhých 20 % zákazníků, atd. Problémem a zároveň hlavním úkolem je určit, které činnosti spadají právě do těchto 20 %. Podle Pareta by se podnik měl soustředit právě na ty činnosti a nezabývat se tolik činnostmi méně důležitými.<ref>http://blog.abchistory.cz/malcolm-gladwell-epidemie-z-maleho.htm</ref>

== Vilfredo Pareto ==
Sociolog, politolog a ekonom [[Vilfredo Pareto|Vilfredo Frederico Damaso Pareto]] se zabýval mimo jiné teoriemi kolem tržní rovnováhy, z nichž nejznámější je problematika tzv. ekonomického optima. Paretovo optimum je stav v ekonomice, kde tržní mechanismus funguje na principu dokonalé konkurence.


== Paretův diagram ==
== Paretův diagram ==
[[Soubor:Pareto chart of titanium investment casting defects cz.svg|náhled|254x254pixelů|Paretův diagram]]
[[Paretův diagram]] slouží pro kontrolu kvality a následné odhalení nejvýznamnějších faktorů, které představují nejčastěji se vyskytující zdroje poruch či jiných faktorů snižujících kvalitu. Často pak odhaluje skryté faktory snižování kvality.
[[Paretův diagram]] slouží pro kontrolu kvality a následné odhalení nejvýznamnějších faktorů, které představují nejčastěji se vyskytující zdroje poruch či jiných faktorů snižujících kvalitu. Často pak odhaluje skryté faktory snižování kvality.



Verze z 30. 4. 2021, 23:25

Paretovo optimum formuloval italský ekonom Vilfredo Pareto. Je to takový stav společnosti (z hlediska ekonomického), kdy žádný jedinec nebo skupina již nemůže dosáhnout lepšího postavení bez toho, že by se naopak postavení někoho jiného zhoršilo. Je to tedy jakýsi rovnovážný stav, kdy, pokud se někdo chce mít ještě lépe, než na tom je, může tak učinit jen na úkor někoho jiného.

Takovéto optimum má následující vlastnosti:

  • nevyžaduje interpersonální porovnávání ani sčítání individuálních uspokojení
  • jedná se o množinu individuálních optim jedinců
  • může se vyskytovat mnoho takovýchto optim[1]

Existují dvě varianty Paretova optima: silné Paretovo optimum a slabé Paretovo optimum. Silné Paretovo optimum tvrdí, že s jakoukoli změnou nastane pro alespoň jednoho z účastníků zhoršení. Slabé paretovo optimum na druhou stranu pojednává o tom, že jakákoli změna nemusí postavení ani jednoho z účastníků zlepšit, ale může ho zhoršit.[2]

V reálném světe je téměř nemožné vytvořit situaci, která by byla Paretovsky optimální. Paretův koncept například nedokáže porovnávat stavy, kde si jeden z účastníků pohoršil. Tento neduh se snaží vyřešit Kaldor-Hicksova efektivnost, která tvrdí, že jakákoli změna je optimální, pokud nová zlepšení převáží způsobená zhoršení. [3]

Mimo ekonomii lze Paretovo optimum použít i v jiných odvětví vědy, například v biologii. [3]

Ekonomie blahobytu a sociální stabilita

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomie blahobytu.

Paretovo optimum představuje takovou situaci, za které se všichni mají tak dobře, jak jen to na daném stupni rozvoje ekonomiky vůbec lze. To ovšem neznamená, že jsou všichni spokojeni. Je totiž potřeba si povšimnout, že takové optimum neexistuje pouze jedno, ale může jich být velice mnoho. Společnost tak může dosahovat různých paretovských optim. Na jedné straně se může jednat o optimum, kdy jsou na tom všichni ve společnosti přibližně stejně, nebo na druhé straně o optimum, kdy je jedna část společnosti velmi bohatá, ale druhá je naopak velmi chudá. I takováto společnost však může dojít k optimálnímu vyrovnanému stavu, kdy žádný z bohatých už nemůže víc zbohatnout, aniž by se tím někdo jiný nestal ještě chudším - a ani žádný z chudých se nemůže stát bohatším, aniž by se tak stalo na něčí úkor. Je nasnadě, že tato společnost, ač paretovsky optimální, bude chudší částí považována za velmi nespravedlivou. Bude tím náchylná k sociálním nepokojům a bude labilní. Udržení takového uzavřeného systému bude jen za cenu direktivního řízení a kontroly. Pokud by se zvýšil blahobyt jedné osoby, aniž by se snížil blahobyt někoho jiného, jednalo by se o tzv. Paretovo zlepšení. Pareto touto teorií položil základy ekonomie blahobytu.

Paretův princip

Související informace naleznete také v článku Paretův princip.

Paretův princip spočívá v matematickém vzorci, který odráží nerovnoměrné rozložení bohatství a vyjadřuje skutečnost, že zhruba 20 % obyvatel vlastní 80 % bohatství, a zbývajících 80 % obyvatel se dělí o 20 % bohatství. Toto tvrzení bylo dále rozpracováno následovníky a dnes je všeobecně uznávaným principem měření efektivity. Pro tyto účely by toto pravidlo mohlo být shrnuto do definice, že 80 % výsledného zisku je tvořeno pouze 20 % činností, či že 80 % zisku přináší pouhých 20 % zákazníků, atd. Problémem a zároveň hlavním úkolem je určit, které činnosti spadají právě do těchto 20 %. Podle Pareta by se podnik měl soustředit právě na ty činnosti a nezabývat se tolik činnostmi méně důležitými.[4]

Paretův diagram

Paretův diagram

Paretův diagram slouží pro kontrolu kvality a následné odhalení nejvýznamnějších faktorů, které představují nejčastěji se vyskytující zdroje poruch či jiných faktorů snižujících kvalitu. Často pak odhaluje skryté faktory snižování kvality.

Paretův diagram je možné vytvářet pomocí základních tabulkových procesorů jako je Microsoft Excel či OpenOffice.org Calc. V Paretově diagramu je spojen jak sloupcový, tak lineární graf. Jednotlivé hodnoty jsou v Paretově diagramu zobrazené pomoci sloupců a seřazeny sestupně. Lineární graf pak ukazuje celkový součet nebo procentuální zastoupení jednotlivých faktorů.

Reference

  1. KONCEPT EFEKTIVNOSTI V EKONOMII BLAHOBYTU (PARETO, KALDOR HICKS, NASH); Ing. Vladimír KONVALINA
  2. MOCK, William B. T. Pareto Optimality. Příprava vydání Deen K. Chatterjee. Dordrecht: Springer Netherlands Dostupné online. ISBN 978-1-4020-9160-5. DOI 10.1007/978-1-4020-9160-5_341. S. 808–809. (anglicky) DOI: 10.1007/978-1-4020-9160-5_341. 
  3. a b STAFF, Investopedia. Pareto Efficiency Definition. Investopedia [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. http://blog.abchistory.cz/malcolm-gladwell-epidemie-z-maleho.htm

Externí odkazy

{{Portály|Ekonomie}